Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Možnosti transplantace v míše

Prorůstání axonů přes „můstek“
 |  5. 3. 2000
 |  Vesmír 79, 136, 2000/3

Před téměř 16 lety jsem ve Vesmíru (63, 36, 1984/2) publikoval článek „Kdy transplantaci mozku?“. Ačkoli transplantace v mozku stále ještě nepatří k rozšířeným neurochirurgickým metodám, mohu dnes konstatovat, že v určitých indikacích a za určitých okolností je možná (například při Parkinsonově chorobě u mladého člověka).

Mnohem obtížnější jsou transplantace v míše a přerušenou míchu zatím vůbec nebylo možno transplantátem obnovit. Pokračuje se však v experimentech, které v 80. letech vypadaly nadějně, a pak byly zastaveny. Dnes jsou k dispozici novější technické metody i některé faktory, které podporují regeneraci. Do přerušených pahýlů se implantují populace buněk (zejména Schwannových) a zároveň se využívají některé růstové faktory a glukokortikoidy, které působí regeneračně.

V přednášce Které kombinace buněk a faktorů pomohou opravit poškozenou dospělou savčí míchu? 1) se Mary Bartlettová-Bungeová z „Project to Cure Paralysis“ v Miami zabývá transplantací buněk kombinovanou s aplikací podpůrných a výživných faktorů. Spolu s kolegy vyvinula model transplantace Schwannových buněk do úplně přerušené hrudní části spinální míchy u dospělých krys. Transplantáty Schwannových buněk vytvářejí můstky, do nichž vrůstají vlákna (axony) z obou částí přerušené míchy. Neurony z mozkového kmene vysílají vlákna do transplantátu, přestože poškození míchy je poměrně daleko, až v hrudní oblasti. Zároveň malé množství vláken opouští transplantát po aplikaci methylprednisolonu. Jestliže byly vyživující látky přivedeny do okolí transplantovaných Schwannových buněk, neurony mozkového kmene (ale nikoli korové) regenerovaly vlákna v transplantátu. Pokud byly Schwannovy buňky geneticky modifikovány tak, aby produkovaly lidský neurotrofin (vyživující látku), vlákna z mozkového kmene prorůstala přerušenou částí do transplantátu Schwannových buněk a dostávala se asi 5 mm pod přerušení míchy. Transplantace podpůrné tkáně nejprve do přerušených částí míchy, a potom do transplantátů Schwannových buněk vyvolala růst vláken z transplantátu do míchy a také regeneraci vláken na dlouhou vzdálenost. Jestliže Schwannovy buňky modifikované tak, aby produkovaly neurotrofiny, byly umístěny do tub s kolagenem a transplantovány do hrudní části míchy spolu s fibrinovým lepidlem a zároveň byly obratle sdrátovány a přidána léčba methylprednisolonem, zvýšilo se prorůstání vláken a jejich vstup do vzdálenější části míchy.

Také Cheng a jeho spolupracovníci transplantovali můstky Schwannových buněk do přerušeného místa v míše. K pokusům používali krysy kmene Fischer. Když do místa přerušení dodali methylprednisolon, objevilo se v transplantátu třikrát více myelizovaných axonů. Navíc podávali vyživující látky v dávce 3 g na den, což mělo za následek dvojnásobek myelizovaných vláken a trojnásobek vlastních spinálních neuronů. Schwannovy buňky se kromě toho mohou geneticky modifikovat tak, že vylučují větší množství vyživující látky BDNF. Buňky najdeme v míše až v hloubce 5 mm.

Tyto dva příklady budí naději, že při cílené a komplexní transplantaci lze doufat v částečnou regeneraci míchy, v budoucnu snad i u člověka.

Poznámky

1) Přednesena byla (podobně jako informace o Chengově experimentu) na 5. Světovém kongresu mezinárodní organizace pro výzkum mozku, který se konal r. 1999 v Jeruzalémě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Richard Rokyta

Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., FCMA, (*1938) absolvoval Lékařskou fakulta UK v Plzni, habilitoval pro obor patologická fyziologie, v témže oboru je doktorem lékařských věd a od roku 1991 jejich profesorem. V letech 1982–2009 byl přednostou Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK Praha, kde nadále vyučuje fyziologii a patologickou fyziologii. Je spoluzakladatel postgraduálního studia v biomedicíně na UK. Předseda vlády Francouzské republiky mu udělil titul Chevalier Des Palmes Academiques. Je spoluzakladatelem a v současné době i předsedou České lékařské akademie.
Rokyta Richard

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné