Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Ekologické příběhy

(D. Storch, Vesmír 78, 670, 1999/12)
 |  5. 2. 2000
 |  Vesmír 79, 64, 2000/2

[...]Omylem převzatým již z původního článku (Science 279, 1023, 1998) je absolutizace defoliačního efektu výhradně bekyně velkohlavé (gipsy moth, Lymantria dispar), tedy nikoli píďalky, v síti ekologických vztahů biomu severoamerických doubrav. Tento efekt je „evolučně“ velmi recentní, datován po zavlečení bekyně vlekohlavé do USA na počátku 20. století a průniku především do porostů již modifikovaných člověkem. Americkou populační explozi bekyně velkohlavé způsobila nepřítomnost evropských parazitoidů a predátorů vázaných specificky na tento druh. Částečné utlumení této americké gradace bylo dobře patrné po úmyslné introdukci evropských parazitoidů, především lumčíků a kuklic, po roce 1910. V původní struktuře dubových lesů ovlivňuje dynamiku defoliace a „neúrody žaludů“ složitý komplex mnoha druhů housenek místních amerických motýlů (včetně několika druhů píďalek!) vázaných na listnaté nearktické lesy. Význam bekyně velkohlavé lze spíše charakterizovat jako destabilizační efekt zavlečeného invazního druhu. V tomto smyslu je článek v Science poněkud jednostranný a ne zcela přesný.

Obdobný „ekologický příběh“ by bylo možné vyprávět také o českých doubravách, kde nejvýznamnějšími periodickými defoliátory bývají housenky obaleče dubového (Tortrix viridana), popřípadě také píďalky podzimní (Operophtera brumata). Zcela neškodné reverzibilní „poškození“ (defoliace) dubu letního se projevuje jen poněkud sníženou úrodou žaludů. Místy se na tomto komplexním žíru několika druhů housenek i u nás podílí bekyně velkohlavá, uvedená v zajímavých souvislostech v Science. Ekologický dosah komplexního žíru housenek na dubech v síti všech vztahů může být ve střední Evropě podobný situaci, jak ji popisuje D. Storch v závěru příběhu.

Jen dodávám: pozitivní efekt žíru housenek se projevuje mimo jiné hlavně v chráněných lesostepních rezervacích, kde periodická defoliace dubů přispívá k udržení mozaiky xerotermních nelesních společenstev a zvýšení diverzity potravních zdrojů pro další živočichy. A hodnocení „neúrody žaludů“ u nás v síti ekologických vztahů čeká na případné badatele.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Karel Spitzer

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., (*1939) vystudoval Agronomickou fakultu VŠZ v Brně. V Entomologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích se zabývá ekologií a taxonomií motýlů spolu s teoretickými základy ochrany přírody.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...