Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Ekologické příběhy

(D. Storch, Vesmír 78, 670, 1999/12)
 |  5. 2. 2000
 |  Vesmír 79, 64, 2000/2

[...]Omylem převzatým již z původního článku (Science 279, 1023, 1998) je absolutizace defoliačního efektu výhradně bekyně velkohlavé (gipsy moth, Lymantria dispar), tedy nikoli píďalky, v síti ekologických vztahů biomu severoamerických doubrav. Tento efekt je „evolučně“ velmi recentní, datován po zavlečení bekyně vlekohlavé do USA na počátku 20. století a průniku především do porostů již modifikovaných člověkem. Americkou populační explozi bekyně velkohlavé způsobila nepřítomnost evropských parazitoidů a predátorů vázaných specificky na tento druh. Částečné utlumení této americké gradace bylo dobře patrné po úmyslné introdukci evropských parazitoidů, především lumčíků a kuklic, po roce 1910. V původní struktuře dubových lesů ovlivňuje dynamiku defoliace a „neúrody žaludů“ složitý komplex mnoha druhů housenek místních amerických motýlů (včetně několika druhů píďalek!) vázaných na listnaté nearktické lesy. Význam bekyně velkohlavé lze spíše charakterizovat jako destabilizační efekt zavlečeného invazního druhu. V tomto smyslu je článek v Science poněkud jednostranný a ne zcela přesný.

Obdobný „ekologický příběh“ by bylo možné vyprávět také o českých doubravách, kde nejvýznamnějšími periodickými defoliátory bývají housenky obaleče dubového (Tortrix viridana), popřípadě také píďalky podzimní (Operophtera brumata). Zcela neškodné reverzibilní „poškození“ (defoliace) dubu letního se projevuje jen poněkud sníženou úrodou žaludů. Místy se na tomto komplexním žíru několika druhů housenek i u nás podílí bekyně velkohlavá, uvedená v zajímavých souvislostech v Science. Ekologický dosah komplexního žíru housenek na dubech v síti všech vztahů může být ve střední Evropě podobný situaci, jak ji popisuje D. Storch v závěru příběhu.

Jen dodávám: pozitivní efekt žíru housenek se projevuje mimo jiné hlavně v chráněných lesostepních rezervacích, kde periodická defoliace dubů přispívá k udržení mozaiky xerotermních nelesních společenstev a zvýšení diverzity potravních zdrojů pro další živočichy. A hodnocení „neúrody žaludů“ u nás v síti ekologických vztahů čeká na případné badatele.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Karel Spitzer

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., (*1939) vystudoval Agronomickou fakultu VŠZ v Brně. V Entomologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích se zabývá ekologií a taxonomií motýlů spolu s teoretickými základy ochrany přírody.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...