Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ekologické příběhy

(D. Storch, Vesmír 78, 670, 1999/12)
 |  5. 2. 2000
 |  Vesmír 79, 64, 2000/2

[...]Omylem převzatým již z původního článku (Science 279, 1023, 1998) je absolutizace defoliačního efektu výhradně bekyně velkohlavé (gipsy moth, Lymantria dispar), tedy nikoli píďalky, v síti ekologických vztahů biomu severoamerických doubrav. Tento efekt je „evolučně“ velmi recentní, datován po zavlečení bekyně vlekohlavé do USA na počátku 20. století a průniku především do porostů již modifikovaných člověkem. Americkou populační explozi bekyně velkohlavé způsobila nepřítomnost evropských parazitoidů a predátorů vázaných specificky na tento druh. Částečné utlumení této americké gradace bylo dobře patrné po úmyslné introdukci evropských parazitoidů, především lumčíků a kuklic, po roce 1910. V původní struktuře dubových lesů ovlivňuje dynamiku defoliace a „neúrody žaludů“ složitý komplex mnoha druhů housenek místních amerických motýlů (včetně několika druhů píďalek!) vázaných na listnaté nearktické lesy. Význam bekyně velkohlavé lze spíše charakterizovat jako destabilizační efekt zavlečeného invazního druhu. V tomto smyslu je článek v Science poněkud jednostranný a ne zcela přesný.

Obdobný „ekologický příběh“ by bylo možné vyprávět také o českých doubravách, kde nejvýznamnějšími periodickými defoliátory bývají housenky obaleče dubového (Tortrix viridana), popřípadě také píďalky podzimní (Operophtera brumata). Zcela neškodné reverzibilní „poškození“ (defoliace) dubu letního se projevuje jen poněkud sníženou úrodou žaludů. Místy se na tomto komplexním žíru několika druhů housenek i u nás podílí bekyně velkohlavá, uvedená v zajímavých souvislostech v Science. Ekologický dosah komplexního žíru housenek na dubech v síti všech vztahů může být ve střední Evropě podobný situaci, jak ji popisuje D. Storch v závěru příběhu.

Jen dodávám: pozitivní efekt žíru housenek se projevuje mimo jiné hlavně v chráněných lesostepních rezervacích, kde periodická defoliace dubů přispívá k udržení mozaiky xerotermních nelesních společenstev a zvýšení diverzity potravních zdrojů pro další živočichy. A hodnocení „neúrody žaludů“ u nás v síti ekologických vztahů čeká na případné badatele.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Karel Spitzer

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., (*1939) vystudoval Agronomickou fakultu VŠZ v Brně. V Entomologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích se zabývá ekologií a taxonomií motýlů spolu s teoretickými základy ochrany přírody.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné