Aktuální číslo:

2019/1

Téma měsíce:

Led

Ad Poučení z krizového vývoje společenských věd

(Tomáš Grim, Vesmír 79, 524, 2000/9)
 |  5. 11. 2000
 |  Vesmír 79, 613, 2000/11

Je mi líto, že se pro nedostatek času nedostanu k obsáhlejší reakci. Jen krátce se chci vrátit ke zmínce, podle níž jsem v nějaké diskusi vyslovila názor, že „sociobiologie nemá sociologii co říct“. Vzpomínám si na to jen mlhavě – kolega Grim musí v sobě nosit hořkost dlouho. Myslím, že mne tehdy vyprovokovalo poněkud expanzionistické vystoupení některých biologů. Chtěla jsem jim sdělit, že sociologie považuje sociobiologická témata za překonaná. Prostě poznámka konstatující stav sociologické teorie. Asi jsem apelovala na to, aby se biologové aspirující na výklad společenských jevů přivzdělali také ve společenskovědních oborech. Pokud vím, nehotoví se k tomu.

Ale ať už jsem to tehdy řekla tak či onak, kdo je ochoten nahlédnout do mých publikovaných prací (včetně textů ve Vesmíru) a do seznamu literatury, kterou zadávám studentům, vidí, že můj názor na sociobiologii je v určitém ohledu opakem toho, co mi podsunul Tomáš Grim. Např. ve výkladu „svého“ tématu, kořenů ekologické krize, kladu důraz na antropologické, evolučně dané, chcete-li sociobiologické, rysy člověka. Proto jsem k možnostem jejího řešení tak skeptická; vím, že velkolepá lidská kultura, jejímž plodem je i ochrana přírody a změna hodnot, je mladý a křehký nános na našich geneticky fixovaných vlastnostech. Myslím, že v tom by se mnou R. Dawkins souhlasil (v českém vydání Sobeckého genu srv. s. 15). V lecčem bychom se shodli i s M. Ridleym, např. v názoru na vztah primitivních a tradičních společností k přírodě. (Zdaleka ne však ve všem na rozdíl od sociobiologů jsem žasnoucí a okouzlený vitalista.)

Je to tak, že sociologové berou moje interpretace s rezervou, podle jiných jsem spáchala intelektuální harakiri. Smutný úděl.

Odhlédněme však od mé osoby. Znamenají-li pochybnosti o sociobiologii intelektuální harakiri, předpokládá to její všeobecné intelektuální přijetí. Nač si vlastně T. Grim stěžuje? Nebo je jeho metafora jen dalším projevem sebevědomí a břitké duchaplnosti, který je pro sociobiologické texty tak charakteristický?

Komunikace mezi přírodními a společenskými vědami je vskutku nesnadná. Nač ji ještě komplikovat vztahovačností a uměle vyvolávanými spory?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Hana Librová

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., (*1943) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP (dnes MU) v Brně a absolvovala vědeckou přípravu v oboru sociologie na Filozofické fakultě J. A. Komenského v Bratislavě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně založila obor humanitní environmentalistika. Zabývá se sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivými životními způsoby. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003).

Doporučujeme

Dostali jsme obrovskou šanci

Dostali jsme obrovskou šanci

Eva Bobůrková  |  7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému?

Dejte to k ledu. Ale ke kterému? uzamčeno

Dominik Heger  |  7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné