Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Ad Poučení z krizového vývoje společenských věd

(Tomáš Grim, Vesmír 79, 524, 2000/9)
 |  5. 11. 2000
 |  Vesmír 79, 613, 2000/11

Je mi líto, že se pro nedostatek času nedostanu k obsáhlejší reakci. Jen krátce se chci vrátit ke zmínce, podle níž jsem v nějaké diskusi vyslovila názor, že „sociobiologie nemá sociologii co říct“. Vzpomínám si na to jen mlhavě – kolega Grim musí v sobě nosit hořkost dlouho. Myslím, že mne tehdy vyprovokovalo poněkud expanzionistické vystoupení některých biologů. Chtěla jsem jim sdělit, že sociologie považuje sociobiologická témata za překonaná. Prostě poznámka konstatující stav sociologické teorie. Asi jsem apelovala na to, aby se biologové aspirující na výklad společenských jevů přivzdělali také ve společenskovědních oborech. Pokud vím, nehotoví se k tomu.

Ale ať už jsem to tehdy řekla tak či onak, kdo je ochoten nahlédnout do mých publikovaných prací (včetně textů ve Vesmíru) a do seznamu literatury, kterou zadávám studentům, vidí, že můj názor na sociobiologii je v určitém ohledu opakem toho, co mi podsunul Tomáš Grim. Např. ve výkladu „svého“ tématu, kořenů ekologické krize, kladu důraz na antropologické, evolučně dané, chcete-li sociobiologické, rysy člověka. Proto jsem k možnostem jejího řešení tak skeptická; vím, že velkolepá lidská kultura, jejímž plodem je i ochrana přírody a změna hodnot, je mladý a křehký nános na našich geneticky fixovaných vlastnostech. Myslím, že v tom by se mnou R. Dawkins souhlasil (v českém vydání Sobeckého genu srv. s. 15). V lecčem bychom se shodli i s M. Ridleym, např. v názoru na vztah primitivních a tradičních společností k přírodě. (Zdaleka ne však ve všem na rozdíl od sociobiologů jsem žasnoucí a okouzlený vitalista.)

Je to tak, že sociologové berou moje interpretace s rezervou, podle jiných jsem spáchala intelektuální harakiri. Smutný úděl.

Odhlédněme však od mé osoby. Znamenají-li pochybnosti o sociobiologii intelektuální harakiri, předpokládá to její všeobecné intelektuální přijetí. Nač si vlastně T. Grim stěžuje? Nebo je jeho metafora jen dalším projevem sebevědomí a břitké duchaplnosti, který je pro sociobiologické texty tak charakteristický?

Komunikace mezi přírodními a společenskými vědami je vskutku nesnadná. Nač ji ještě komplikovat vztahovačností a uměle vyvolávanými spory?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Hana Librová

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., (*1943) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP (dnes MU) v Brně a absolvovala vědeckou přípravu v oboru sociologie na Filozofické fakultě J. A. Komenského v Bratislavě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně založila obor humanitní environmentalistika. Zabývá se sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivými životními způsoby. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003).

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...