Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Yakt kwn wagn tap ńby wokpay kń?: ptáci, kteří co snědí, to vyzvracejí

 |  5. 10. 2000
 |  Vesmír 79, 557, 2000/10

Bylo už pozdní odpoledne, když naše výprava tří biologů, vyčerpaných celodenním pochodem z nejbližšího polního letiště, konečně dorazila do vesnice Simbai, rozložené vysoko na svazích údolí Kaironk. Náš příchod nebyl nikterak šokující, neboť vesničané poznali bělochy už v roce 1953 a od té doby se jim tam vystřídalo několik antropologů, misionářů a biologů. Náš hostitel, vlivný klanový vůdce Saem Majnep, doktor honoris causa Aucklandské univerzity, se právě vrátil z celodenního hospodaření na svých batátových políčkách. A tak jsme zanedlouho seděli pohodlně usazeni okolo ohniště v jeho domě se stěnami z bambusových rohoží a střechou z pandánového listí. V kruhu vesničanů jsme rozprávěli nad hrnečky kávy, již každý kromě nás, cizinců, proměnil v nasycený roztok námi právě importovaného cukru.

Saem se narodil v údolí Kaironk, možná roku 1948, ale určitě během sezony sklizně a zakládání nových políček, tedy v září nebo říjnu. Mládí strávil v lesích svého klanu a jako každý se tak stal expertem na místní faunu a flóru. Jeho znalosti později udělaly velký dojem na hostujícího novozélandského antropologa Ralpha Bulmera. A tak začala jejich dlouholetá spolupráce, jež nakonec pomohla Bulmerovi i Majnepovi stát se uznávanými vůdci, každý ve svém klanu (antropologickém a kalámském). Bulmer se naučil kalámštinu, mateřský jazyk Saema a dalších zhruba 14 000 lidí z okolí, a začal s Majnepem systematicky zaznamenávat kalámskou zoologickou a botanickou taxonomii, stejně tak jako další biologické poznatky, dosud tradované ústně. Výsledky publikovali v knize Ptáci mého kalámského kraje, zabývající se příslušníky kalámského taxonu yakt, totiž ptáky a netopýry.

Z celkem 152 kalámských taxonů jich 96 přesně odpovídá zoologickým druhům v pojetí současné vědecké taxonomie, 29 označuje část zoologického druhu, obvykle jedno pohlaví pohlavně dvojtvárného druhu, 13 odpovídá skupinám druhů, tak jak je rozeznává i vědecká taxonomie, např. druhům z jednoho rodu, 6 slučuje druhy, které vědecká taxonomie dohromady nedává, a 8 překračuje druhové hranice, takže například kombinuje část jedinců jednoho druhu s druhem jiným. Zoologické druhy jsou obvykle rozlišovány jako takové, i když jich je několik zařazeno do téhož kalámského taxonu; to se jenom nikdo neobtěžoval dát každému z nich zvláštní jméno, neboť to nebylo dostatečně praktické. Stejně tak zavedení zvláštních taxonů pro samce a samice téhož druhu neznamená, že by jejich příslušnost k témuž druhu nebyla známa. Takže skutečný konflikt mezi vědeckou a kalámskou taxonomií se na úrovni druhu týká pouze osmi kalámských taxonů překračujících hranice zoologických druhů, čili pěti procent fauny.

Téměř úplná shoda mezi dvěma naprosto nezávisle vzniklými klasifikacemi není zase tak překvapivá, uvědomíme-li si, že kalámští a euroameričtí ornitologové pracují v zásadě stejnými metodami. Intenzivní biologické teoretizování vyprodukovalo sice četné definice druhu, žádná z nich ale není dostatečně praktická, aby byla užitečná pro praktikující taxonomy. Ti rozhodují o svých nových druzích podle citu vytříbeného životem mezi muzejními sbírkami, tedy stejně jako kalámští přírodovědci, kteří mají zase zkušenosti z vlastní lovecké praxe.

Zatímco na druzích se vědci s kalámskými taxonomy shodnou, vyšší klasifikace je věc jiná. Kalámové si třídí své druhy do 18 hlavních kategorií:

  • ptáci, do nichž se mohou převtělit duše mužů;
  • ptáci ztělesňující duše žen;
  • ptáci navštěvující kvetoucí stromy;
  • ptáci živící se plody stromů Pipturus;
  • ptáci vyhledávající místa s kamínky, jež pak drtí a polykají;
  • ptáci obývající střední vrstvy listoví;
  • ptáci žijící na zemi;
  • ptáci otevřené krajiny;
  • ptáci vysedávající na vysokých osamocených stromech;
  • ptáci neustále létající;
  • ptáci poletující nad vodou;
  • noční ptáci;
  • ptáci, kteří vyzvracejí vše, co snědí;
  • pták, jehož přílet zvěstuje příchod suché sezony;
  • ptáci teplých nížin;
  • žluté a červené rajky;
  • ptáci živící se srstnatými zvířaty, ptáky, hady, ještěrkami a mrtvolami;
  •  
  • kasuár.

Klasifikace je tedy mytologicko-ekologicko-etologicko-morfologická, jak je také nejpraktičtější, ať si fylogenezí posedlí kolegové za oceánem říkají co chtějí.

A ti ptáci, kteří vše vyzvracejí? To jsou samozřejmě netopýři, zavěšeni hlavou dolů ani nemohou jinak.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Je vědeckým pracovníkem Entomologického ústavu AV ČR, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné