Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Proti metastázám?

 |  5. 9. 1999
 |  Vesmír 78, 533, 1999/9

Rakovinné buňky nejsou nebezpečné jen proto, že ztratily kontrolu nad svým dělením. Mnohem zákeřnější je jejich schopnost tvořit metastázy – uvolnit se ze svého původního nádoru a rozšířit se na nová místa v těle. Badatelům se podařilo určit jeden z klíčových enzymů – heparanázu – který umožnuje rakovinným buňkám putovat tělem. A co více, podařilo se naklonovat i dlouho hledaný gen pro heparanázu. Jestliže by tedy bylo možné blokovat aktivitu tohoto genu (a existují náznaky, že to možné je), omezilo by to schopnost rakovinných buněk metastázovat. Naklonování genu pro heparanázu by mohlo také umožnit specifickou sondu pro časnou diagnózu nádorového onemocnění.

Blokáda heparanázy má ještě jeden příznivý efekt – zabraňuje rovněž tvorbě nových cév, které k nádoru přivádějí živiny. Na možnou souvislost mezi metastázami a heparanázou narazily v polovině 80. let tři skupiny badatelů (skupina G. Nicolsona, Ch. Parishe a I. Vlodavského), když si povšimly zjištění, že přirozená protisrážlivá látka heparin zabraňuje u zvířat šíření rakoviny. Následovala složitá cesta k heparanáze, protože heparin je celá rodina molekul, z nichž jen některé mají protisrážlivou aktivitu. Ukázalo se, že schopnost bránit metastázám přetrvává, i když jsou z heparinu odstraněny molekuly s protisrážlivým účinkem. Parish i Vlodavsky ukázali, že heparanáza umožňuje buňkám imunitního systému pronikat stěnou cév k místu infekce. Možnost, že stejným způsobem slouží i rakovinným buňkám, vedla k hledání inhibitoru heparanázy. U myší inhibitor PI-88 snížil o 90 % počet nádorů vyvolaných injikováním rakovinných buněk (spodní obr. vlevo). Rovněž snížil průtok krve primárním nádorem o 30 % a snížil na polovinu rychlost jeho růstu. Povzbudivé výsledky vedly společnost Progen k testování bezpečnosti inhibitoru PI-88 na dobrovolnících. V Austrálii by se měly v nejbližší době zahájit zkoušky i na pacientech s rakovinou.

Heparanáza není jediný enzym ve hře. Renata Pasqualini se svými spolupracovníky se soustředila na enzymy gelatinázu A a B, které podobně jako heparanáza umožňují proniknout stěnou buněk a cév.

Science 285, 33–34, 1999

Nature Biotech. 17, 749, 768–774, 1999

Nature Med. 5, 793–802, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné