Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Proti metastázám?

 |  5. 9. 1999
 |  Vesmír 78, 533, 1999/9

Rakovinné buňky nejsou nebezpečné jen proto, že ztratily kontrolu nad svým dělením. Mnohem zákeřnější je jejich schopnost tvořit metastázy – uvolnit se ze svého původního nádoru a rozšířit se na nová místa v těle. Badatelům se podařilo určit jeden z klíčových enzymů – heparanázu – který umožnuje rakovinným buňkám putovat tělem. A co více, podařilo se naklonovat i dlouho hledaný gen pro heparanázu. Jestliže by tedy bylo možné blokovat aktivitu tohoto genu (a existují náznaky, že to možné je), omezilo by to schopnost rakovinných buněk metastázovat. Naklonování genu pro heparanázu by mohlo také umožnit specifickou sondu pro časnou diagnózu nádorového onemocnění.

Blokáda heparanázy má ještě jeden příznivý efekt – zabraňuje rovněž tvorbě nových cév, které k nádoru přivádějí živiny. Na možnou souvislost mezi metastázami a heparanázou narazily v polovině 80. let tři skupiny badatelů (skupina G. Nicolsona, Ch. Parishe a I. Vlodavského), když si povšimly zjištění, že přirozená protisrážlivá látka heparin zabraňuje u zvířat šíření rakoviny. Následovala složitá cesta k heparanáze, protože heparin je celá rodina molekul, z nichž jen některé mají protisrážlivou aktivitu. Ukázalo se, že schopnost bránit metastázám přetrvává, i když jsou z heparinu odstraněny molekuly s protisrážlivým účinkem. Parish i Vlodavsky ukázali, že heparanáza umožňuje buňkám imunitního systému pronikat stěnou cév k místu infekce. Možnost, že stejným způsobem slouží i rakovinným buňkám, vedla k hledání inhibitoru heparanázy. U myší inhibitor PI-88 snížil o 90 % počet nádorů vyvolaných injikováním rakovinných buněk (spodní obr. vlevo). Rovněž snížil průtok krve primárním nádorem o 30 % a snížil na polovinu rychlost jeho růstu. Povzbudivé výsledky vedly společnost Progen k testování bezpečnosti inhibitoru PI-88 na dobrovolnících. V Austrálii by se měly v nejbližší době zahájit zkoušky i na pacientech s rakovinou.

Heparanáza není jediný enzym ve hře. Renata Pasqualini se svými spolupracovníky se soustředila na enzymy gelatinázu A a B, které podobně jako heparanáza umožňují proniknout stěnou buněk a cév.

Science 285, 33–34, 1999

Nature Biotech. 17, 749, 768–774, 1999

Nature Med. 5, 793–802, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.