Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Proti metastázám?

 |  5. 9. 1999
 |  Vesmír 78, 533, 1999/9

Rakovinné buňky nejsou nebezpečné jen proto, že ztratily kontrolu nad svým dělením. Mnohem zákeřnější je jejich schopnost tvořit metastázy – uvolnit se ze svého původního nádoru a rozšířit se na nová místa v těle. Badatelům se podařilo určit jeden z klíčových enzymů – heparanázu – který umožnuje rakovinným buňkám putovat tělem. A co více, podařilo se naklonovat i dlouho hledaný gen pro heparanázu. Jestliže by tedy bylo možné blokovat aktivitu tohoto genu (a existují náznaky, že to možné je), omezilo by to schopnost rakovinných buněk metastázovat. Naklonování genu pro heparanázu by mohlo také umožnit specifickou sondu pro časnou diagnózu nádorového onemocnění.

Blokáda heparanázy má ještě jeden příznivý efekt – zabraňuje rovněž tvorbě nových cév, které k nádoru přivádějí živiny. Na možnou souvislost mezi metastázami a heparanázou narazily v polovině 80. let tři skupiny badatelů (skupina G. Nicolsona, Ch. Parishe a I. Vlodavského), když si povšimly zjištění, že přirozená protisrážlivá látka heparin zabraňuje u zvířat šíření rakoviny. Následovala složitá cesta k heparanáze, protože heparin je celá rodina molekul, z nichž jen některé mají protisrážlivou aktivitu. Ukázalo se, že schopnost bránit metastázám přetrvává, i když jsou z heparinu odstraněny molekuly s protisrážlivým účinkem. Parish i Vlodavsky ukázali, že heparanáza umožňuje buňkám imunitního systému pronikat stěnou cév k místu infekce. Možnost, že stejným způsobem slouží i rakovinným buňkám, vedla k hledání inhibitoru heparanázy. U myší inhibitor PI-88 snížil o 90 % počet nádorů vyvolaných injikováním rakovinných buněk (spodní obr. vlevo). Rovněž snížil průtok krve primárním nádorem o 30 % a snížil na polovinu rychlost jeho růstu. Povzbudivé výsledky vedly společnost Progen k testování bezpečnosti inhibitoru PI-88 na dobrovolnících. V Austrálii by se měly v nejbližší době zahájit zkoušky i na pacientech s rakovinou.

Heparanáza není jediný enzym ve hře. Renata Pasqualini se svými spolupracovníky se soustředila na enzymy gelatinázu A a B, které podobně jako heparanáza umožňují proniknout stěnou buněk a cév.

Science 285, 33–34, 1999

Nature Biotech. 17, 749, 768–774, 1999

Nature Med. 5, 793–802, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...