Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Proti metastázám?

 |  5. 9. 1999
 |  Vesmír 78, 533, 1999/9

Rakovinné buňky nejsou nebezpečné jen proto, že ztratily kontrolu nad svým dělením. Mnohem zákeřnější je jejich schopnost tvořit metastázy – uvolnit se ze svého původního nádoru a rozšířit se na nová místa v těle. Badatelům se podařilo určit jeden z klíčových enzymů – heparanázu – který umožnuje rakovinným buňkám putovat tělem. A co více, podařilo se naklonovat i dlouho hledaný gen pro heparanázu. Jestliže by tedy bylo možné blokovat aktivitu tohoto genu (a existují náznaky, že to možné je), omezilo by to schopnost rakovinných buněk metastázovat. Naklonování genu pro heparanázu by mohlo také umožnit specifickou sondu pro časnou diagnózu nádorového onemocnění.

Blokáda heparanázy má ještě jeden příznivý efekt – zabraňuje rovněž tvorbě nových cév, které k nádoru přivádějí živiny. Na možnou souvislost mezi metastázami a heparanázou narazily v polovině 80. let tři skupiny badatelů (skupina G. Nicolsona, Ch. Parishe a I. Vlodavského), když si povšimly zjištění, že přirozená protisrážlivá látka heparin zabraňuje u zvířat šíření rakoviny. Následovala složitá cesta k heparanáze, protože heparin je celá rodina molekul, z nichž jen některé mají protisrážlivou aktivitu. Ukázalo se, že schopnost bránit metastázám přetrvává, i když jsou z heparinu odstraněny molekuly s protisrážlivým účinkem. Parish i Vlodavsky ukázali, že heparanáza umožňuje buňkám imunitního systému pronikat stěnou cév k místu infekce. Možnost, že stejným způsobem slouží i rakovinným buňkám, vedla k hledání inhibitoru heparanázy. U myší inhibitor PI-88 snížil o 90 % počet nádorů vyvolaných injikováním rakovinných buněk (spodní obr. vlevo). Rovněž snížil průtok krve primárním nádorem o 30 % a snížil na polovinu rychlost jeho růstu. Povzbudivé výsledky vedly společnost Progen k testování bezpečnosti inhibitoru PI-88 na dobrovolnících. V Austrálii by se měly v nejbližší době zahájit zkoušky i na pacientech s rakovinou.

Heparanáza není jediný enzym ve hře. Renata Pasqualini se svými spolupracovníky se soustředila na enzymy gelatinázu A a B, které podobně jako heparanáza umožňují proniknout stěnou buněk a cév.

Science 285, 33–34, 1999

Nature Biotech. 17, 749, 768–774, 1999

Nature Med. 5, 793–802, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné