Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Historické záznamy zatmění

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 393, 1999/7

Astronom Richard Stephenson1) z Durhamské univerzity a Leslie Morrison z Královské greenwichské observatoře v Cambridži byli jednoho dne postaveni před solidní záhadu: babylonská kronika líčí úplné zatmění Slunce, které dle dnešního kalendáře nastalo ráno 15. dubna roku 136 př. Kr. v 8 hodin 45 minut, avšak pás totality vypočtený z dnešní polohy Slunce a Měsíce by měl být o nějakých tři a čtvrt hodiny západněji, tj. někde nad Mallorcou (viz obr. dole). A protože historici nás ujišťují, že není důvod zápis babylonské kroniky zpochybňovat, je jediným rozumným vysvětlením zpomalení rotace Země. To činí ze záznamů zatmění Slunce mimořádně cenný zdroj informace o rotaci Země. Stephenson a Morrison shromáždili na 300 zpráv o slunečních i měsíčních zatměních pocházejících z babylonské, čínské, evropské a arabské civilizace. Babylonské záznamy pocházejí od astrologů a pokrývají období let 700 př. Kr. až 75 po Kr. Co je dnes obtížně představitelné – zatmění jsou určena s přesností asi 4 minuty. Spolehlivá čínská pozorování pokrývají celé období od 8. století př. Kr. po dnešek a jejich přesnost je asi 15 minut. Evropská pozorování jsou sporadičtější, pocházejí většinou ze středověkých kronik psaných laiky. Rovněž tak arabská pozorování mezi lety 800 až 1000 určovala dobu zatmění s přesností asi 5 minut.

Stephenson a Morrison dospěli k závěru, že roku 500 př. Kr. byl den asi o 50 milisekund kratší než dnes, tj. průměrně se den zkracuje o 1,7 milisekundy za století (viz obr. nahoře). To je v určitém rozporu s výpočty uvažujícími interakce Země-Měsíc, z nichž plyne, že by se den měl prodlužovat o 2,3 milisekundy za století. Toto prodloužení dne (stejně jako vzdalování Měsíce o 3,7 centimetru za rok) je výsledkem disipace energie během přílivu o odlivu. Oba astronomové vysvětlují tento rozdíl úbytkem ledovců na Zemi za posledních 10 000 let – stejně jako když krasobruslařka připažením zrychlí svoji rotaci.

Zpomalování dne 1,7 milisekundy za století však je průměrná hodnota. Jak patrno z grafu, zpomalování kolísá mezi hodnotami 1,4 a 2 milisekundy za století. Pokud by bylo možné soudit z grafu, osciluje mezi těmito hodnotami s periodou okolo 1000 let. Jak je však vidět z pozorování zákrytů hvězd dalekohledy, hladká křivka je „obálkou“ fluktuací, které mají mnohem divočejší průběh.

V datech shromážděných oběma astronomy však jsou dvě velké mezery – mezi lety 100 př. Kr. a 500 po Kr. a od roku 1300 do roku 1600 po Kr. Doufají, že z čínských záznamů bude možné doplnit první z obou mezer, evropské by mohly doplnit druhou. (Jednou z kuriózních překážek je postup Vatikánské knihovny, která badatelům nepůjčí ke studiu více než tři rukopisy denně.)

Podle New Sci. 161, č. 2171, s. 30–33 připravil Ivan Boháček

Poznámky

1) Pozn.: Richard Stephenson je autorem knihy Historical Eclipses and Earth’s Rotation, Cambridge University Press.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné