Campylobacter jejuni – první genom patogenu pocházejícího z potravy" /> Genom Campylobacter jejuni – první genom patogenu pocházejícího z potravy - Časopis Vesmír

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Genom Campylobacter jejuni – první genom patogenu pocházejícího z potravy

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 353, 1999/6

Někteří čtenáři se ještě pamatují na pozoruhodné chování sýkorek, které se naučily otevírat aluminiový uzávěr lahví s mlékem. Chytré sýkorky však za sebou často nechaly infekci v podobě bakterií Campylobacter jejuni. Mléko se v tomto typu lahví dnes již prodává zřídka, avšak posledních 20 let je tato bakterie nepříjemným problémem. Odhaduje se, že loni způsobila ve Spojených státech na 300 000 onemocnění (infekce vzniká prostřednictvím nedostatečného tepelného zpracování drůbeže a z kontaminované vody). Kromě žaludečních potíží působí pravděpodobně Campylobacter jejuni neuromuskulární poruchu zvanou Guillainův-Barrého syndrom. Alespoň o něm panuje domněnka, že to je autoimunitní onemocnění vyvolané kontaktem s C. jejuni. Sangerova skupina, která genom této bakterie sekvencovala, objevila opakované sekvence guaninu a cytozinu v každém z 25 genů mikroba. Tyto úseky jsou mimořádně náchylné k mutacím (viz též Jaroslav Kypr, Vesmír 78, 328, 1999/6). Zmíněné mutace primárně ovlivňují geny účastnící se produkce lipopolysacharidů, které obalují povrch C. jejuni. Bakterie se tak může vyhnout rozpoznání protilátkami vyprodukovanými při předchozí infekci organizmu. Není to však jediná obranná strategie C. jejuni.

Gen NeuB může způsobit, že povrchové molekuly na C. jejuni vypadají jako gangliosid – to je lipid hojně se vyskytující v nervovém systému. Tato podobnost může poplést imunitní systém a ten může zaútočit na nervové buňky a způsobit již zmiňovaný Guillainův-Barrého syndrom.

V nejbližších letech chtějí podrobně porovnat genom C. jejuni s genomem Helicobacter pylori.

Science 283, 1243, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné