Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Genom Campylobacter jejuni – první genom patogenu pocházejícího z potravy

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 353, 1999/6

Někteří čtenáři se ještě pamatují na pozoruhodné chování sýkorek, které se naučily otevírat aluminiový uzávěr lahví s mlékem. Chytré sýkorky však za sebou často nechaly infekci v podobě bakterií Campylobacter jejuni. Mléko se v tomto typu lahví dnes již prodává zřídka, avšak posledních 20 let je tato bakterie nepříjemným problémem. Odhaduje se, že loni způsobila ve Spojených státech na 300 000 onemocnění (infekce vzniká prostřednictvím nedostatečného tepelného zpracování drůbeže a z kontaminované vody). Kromě žaludečních potíží působí pravděpodobně Campylobacter jejuni neuromuskulární poruchu zvanou Guillainův-Barrého syndrom. Alespoň o něm panuje domněnka, že to je autoimunitní onemocnění vyvolané kontaktem s C. jejuni. Sangerova skupina, která genom této bakterie sekvencovala, objevila opakované sekvence guaninu a cytozinu v každém z 25 genů mikroba. Tyto úseky jsou mimořádně náchylné k mutacím (viz též Jaroslav Kypr, Vesmír 78, 328, 1999/6). Zmíněné mutace primárně ovlivňují geny účastnící se produkce lipopolysacharidů, které obalují povrch C. jejuni. Bakterie se tak může vyhnout rozpoznání protilátkami vyprodukovanými při předchozí infekci organizmu. Není to však jediná obranná strategie C. jejuni.

Gen NeuB může způsobit, že povrchové molekuly na C. jejuni vypadají jako gangliosid – to je lipid hojně se vyskytující v nervovém systému. Tato podobnost může poplést imunitní systém a ten může zaútočit na nervové buňky a způsobit již zmiňovaný Guillainův-Barrého syndrom.

V nejbližších letech chtějí podrobně porovnat genom C. jejuni s genomem Helicobacter pylori.

Science 283, 1243, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...