Aktuální číslo:

Ve zkratce

Ivan Boháček

| 5. 4. 1999

| Vesmír 78, 234, 1999/4

Přes odpor některých fyziků a chemiků jmenoval ruský ministerský předseda Jevgenij Primakov ministrem pro vědu Michajla Kirpičnikova, fyzika, který zběhl na molekulovou biologii. Pro ruskou vědu by to mohlo znamenat, že ze státních peněz nepoplyne již tolik do fyzikálních a chemických oborů (tradičně napojených na vojensko-průmyslový komplex), ale zesílí příliv peněz na vědy o životě.

Science 282, 23, 1998

Po nehodě ve svém bytě neočekávaně zemřel Bjørn H. Wiik (17. 2. 1937 – 26. 2. 1999). Od roku 1972 pracoval v DESY v Hamburku, kde se podílel na prvním experimentálním důkazu existence gluonů. Od r. 1993 byl ředitelem DESY. Jeho smrt přišla v kritický okamžik budoucího projektu TESLA – 33kilometrového supravodivého lineárního urychlovače, který by měl být vybudován kolem roku 2010 a mělo by se na něm finančně podílet 9 zemí (včetně USA, Ruska a Číny).

Nature 398, 7, 1999

25. února 1999 zemřel v Lafayette poblíž Berkeley jeden z nejznámějších vědců 20. století Glenn Seaborg (*19. 4. 1912). Byl spoluobjevitelem plutonia (v únoru 1941) i dalších deseti prvků ležících za uranem a nositelem Nobelovy ceny za chemii (r. 1951). V minulém roce po něm byl pojmenován prvek číslo 106 (seaborgium, Sg).

Nature 398, 11, 1999

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [707,64 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora