Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Strasti a radosti mladých badatelů v Evropě

 |  5. 4. 1999
 |  Vesmír 78, 185, 1999/4

Z průzkumu provedeného v osmi evropských zemích (ve Spojeném království, Německu, Francii, Itálii, Holandsku, Švédsku, Švýcarsku a Španělsku) plyne, že mladí vědci (doktorandi a „postdoci“) příliš spokojeni nejsou. Nejspokojeněji se cítí mladí badatelé ve Spojeném království a v Holandsku. Jaké důvody bývají uváděny?

  • Nedostává se jim plného uznání za vykonaný výzkum (ve Španělsku je s uznáním spokojeno pouze 17 % mladých, v Evropě 31 %, v Holandsku dokonce 55 % mladých badatelů).
  • Mladí badatelé, zejména ženy, se cítí málo placeni (nejlépe je na tom opět Holandsko, kde považuje svůj plat za přiměřený 45 % mladých vědců, následuje Německo s 38 %).
  • Od mladých badatelů se vyžaduje příliš mnoho úkolů návdavkem k jejich výzkumné práci – bývá uváděna výuka, dohled na zaměstnance, administrativní práce a příprava žádostí o granty. S vyšším příjmem bývá těchto úkolů více. Tento stesk je většinou uváděn spolu s nedostatkem času na vlastní výzkum.
  • Mnozí mladí badatelé trpí faktem, že výzkum po doktorátu neposkytuje perspektivu ke kariéře.
  • Nedostatek diskusí s jinými skupinami a „publikační tlak“ (hodnotí se počet publikací).
  • „Politizace“ výzkumu – úspěšný vědec je vlastně úspěšným politikem se správnými kontakty.
  • Hierarchická vědecká struktura.
  • Z konkrétních stesků: „Můj šéf se v zásadě nestará o věci, které přímo nesouvisejí s jeho úspěchem.“ „Jako postdok jsem jednoduše výzkumný nástroj pronajatý na určitou dobu. Můj osobní růst nikoho nezajímá.“ „Na pozici postdoka se pohlíží jako na školení. Všechno uznání za můj výzkum se dostane mému školiteli.“ „Celý španělský systém je orientován na šéfy.“ „Neočekávají se ode mne žádné myšlenky. Nejsem pokládán za vědce, spíše za technického asistenta.“

Ve Spojeném království téměř 50 % mladých vědců pochází z jiných zemí, což z UK činí nejpřitažlivější hostitelskou zemi. Na opačném konci spektra je Španělsko a Itálie, kde vědci cizího původu tvoří desetinu. Průzkum nasvědčuje tomu, že rozhodujícími okolnostmi pro spokojenost jsou hlavně pracovní podmínky (včetně atmosféry) na hostitelském pracovišti.

(Podle Nature 398, 640–641, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Odvrácená strana kojení

Odvrácená strana kojení video

Jan Nevoral  |  1. 8. 2019
O prospěšnosti kojení není pochyb. Mateřské mléko však může obsahovat kromě vysoce žádoucích látek i zdraví škodlivé cizorodé molekuly. Ukazuje...
Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné