Strasti a radosti mladých badatelů v Evropě
| 5. 4. 1999 | Vesmír 78, 185, 1999/4
Z průzkumu provedeného v osmi evropských zemích (ve Spojeném království, Německu, Francii, Itálii, Holandsku, Švédsku, Švýcarsku a Španělsku) plyne, že mladí vědci (doktorandi a „postdoci“) příliš spokojeni nejsou. Nejspokojeněji se cítí mladí badatelé ve Spojeném království a v Holandsku. Jaké důvody bývají uváděny?
- Nedostává se jim plného uznání za vykonaný výzkum (ve Španělsku je s uznáním spokojeno pouze 17 % mladých, v Evropě 31 %, v Holandsku dokonce 55 % mladých badatelů).
- Mladí badatelé, zejména ženy, se cítí málo placeni (nejlépe je na tom opět Holandsko, kde považuje svůj plat za přiměřený 45 % mladých vědců, následuje Německo s 38 %).
- Od mladých badatelů se vyžaduje příliš mnoho úkolů návdavkem k jejich výzkumné práci – bývá uváděna výuka, dohled na zaměstnance, administrativní práce a příprava žádostí o granty. S vyšším příjmem bývá těchto úkolů více. Tento stesk je většinou uváděn spolu s nedostatkem času na vlastní výzkum.
- Mnozí mladí badatelé trpí faktem, že výzkum po doktorátu neposkytuje perspektivu ke kariéře.
- Nedostatek diskusí s jinými skupinami a „publikační tlak“ (hodnotí se počet publikací).
- „Politizace“ výzkumu – úspěšný vědec je vlastně úspěšným politikem se správnými kontakty.
- Hierarchická vědecká struktura.
- Z konkrétních stesků: „Můj šéf se v zásadě nestará o věci, které přímo nesouvisejí s jeho úspěchem.“ „Jako postdok jsem jednoduše výzkumný nástroj pronajatý na určitou dobu. Můj osobní růst nikoho nezajímá.“ „Na pozici postdoka se pohlíží jako na školení. Všechno uznání za můj výzkum se dostane mému školiteli.“ „Celý španělský systém je orientován na šéfy.“ „Neočekávají se ode mne žádné myšlenky. Nejsem pokládán za vědce, spíše za technického asistenta.“
Ve Spojeném království téměř 50 % mladých vědců pochází z jiných zemí, což z UK činí nejpřitažlivější hostitelskou zemi. Na opačném konci spektra je Španělsko a Itálie, kde vědci cizího původu tvoří desetinu. Průzkum nasvědčuje tomu, že rozhodujícími okolnostmi pro spokojenost jsou hlavně pracovní podmínky (včetně atmosféry) na hostitelském pracovišti.
(Podle Nature 398, 640–641, 1999)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [314,51 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Dějiny psané čtyřmi písmeny 
Ondřej Vrtiška | 27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest
Martin Vavro, Leona Vavro | 27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu 
Radim Štůsek | 27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...











