Živá bonsai

Genetickou manipulací se podařilo vyrobit mušku octomilku v poloviční velikosti. Jde o první miniaturizovanou verzi živého organizmu. Vědcům se povedlo vytvořit poloviční repliku drozofily zásahem do jednoho jediného genu. Tento průlom v genovém inženýrství by mohl znamenat přínos v léčbě rakoviny a při transplantacích. Bonsai octomilky je naprosto stejná jako její původní verze, dokonce má stejný počet buněk. Jediným rozdílem je velikost, která je dána pomalejším buněčným růstem a poloviční velikostí dospělých buněk. Mušku vyrobil profesorem Georg Thomas, americký vědec, který v současné době působí v Basileji ve Švýcarsku, spolu s profesorem Ernstem Hafenem z Curychu. Velikost živočicha bývá normálně dána počtem jeho buněk, ze kterých se organizmus skládá. V tomto případě tomu tak ale není. Zmenšení se dosáhlo zásahem do genu, který řídí signální molekulu drozofilí S6-kinázy (dS6K), jež řídí rychlost, s níž se buňky vyvíjejí. U octomilek a u savců je dS6K součástí komplexní dráhy napojené na inzulin při řízení rychlosti růstu. Odstranění kteréhokoliv jiného článku této dráhy naruší jak počet buněk, tak jejich velikost, avšak odstranění dS6K, zdá se, vede pouze k pomalejšímu růstu a omezené velikosti buněk, aniž by narušilo jejich schopnost dělení. (Science 285, 2126–2129, 1999)