Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Evoluce není revoluce

 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 708, 1999/12

Vývojevoluce bývají zaměňovány nejen v češtině, ale i v angličtině (development a evolution) a dalších jazycích. Pokusme se proto vystopovat jejich vývoj a dobrat se jejich významu.

České slovo vývoj se vyvinulo ze slovesa vyvíjet, které je předponou vy- utvořeno z všeslovanského slovesa víti (s měkkým -i-). Od něj známe spoustu jiných odvozenin: závit, svitek, vývin, závin, zavíječ, obojek (obvojek vinoucí se kolem krku), obinadlo (resp. obvíjedlo), povít (porodit, tj. zavinout děťátko do plenek) ad. Vývoji odpovídá v angličtině slovo development, jež je ve slovnících vykládáno jako rozvíjení, rozvoj, předvídatelný vývoj, ale i vyvolání („vývoj“ negativu), či vývoj organizmu od narození až po smrt. Vývoj nemusí mít kontinuální průběh, může všelijak poskakovat – k lepšímu i k horšímu, kvantitativně i kvalitativně (demonstrovat to lze na vývoji duševním či tělesném). O vývoji se mluvívá v souvislosti s jednou etapou či přibývajícími událostmi, s objevením něčeho nového (vývoj zahraniční politiky, rozvoj mezinárodních vztahů).

Evoluce (evolution) se na rozdíl od vývoje omezuje na určitý typ průběhu. Označuje rovnoměrné kvantitativní narůstání bez převratných kvalitativních skoků, tedy vývoj povlovný, postupný, leč víceméně nepředvídatelný. Rozvíjení tkví v postupných změnách (v zjednodušeném „školním“ výkladu se mluvívalo o zdokonalování živé hmoty a forem života od jednoduchých k složitějším, od nižších k vyšším). Slovo pochází z latiny: evolutio (rozvinutí) vzniklo z e-volvere (vyvalit, vykulit). Je to tedy jakési rovnoměrné „vyvalování“ či „rozbalování“ událostí.

Odvozenin k valení či válení je v češtině dost, uveďme alespoň, příval, nával, sval, úval, valný, válec, vál nebo obal (ob-val). Významově znamená sloveso valit totéž co „hrnout vpřed velké množství“ (moravské valit se užívá i o přemíře jídla, pití či řečnění).

Revoluce je z hlediska průběhu protikladem evoluce, tedy převratem, skokem ze staré kvality v novou (lat. revolutio od re-volvere – převracet), ať už lepší, nebo horší. V důsledku toho pochopitelně (oproti evoluci) netrvá dlouho. S latinským revolvere souvisí mimo jiné i slovo revolver, název zbraně, v níž se „převrací“ bubínek. Obdobně je utvořeno také latinské de-volvere, tj. svalovat, řítit se, kvapit (viz též anglické devolve – přenést, převést).

Jen sporadicky se setkáme s „krátkodobou evolucí“ (v přeneseném slova smyslu), například „evoluce špinavého nádobí v dřezu“ apod. Už samo záměrné posunutí významu však na pevné sepětí evoluce s dlouhodobostí poukazuje přesvědčivěji než můj výklad.

Slovo evolution je vhodné spíš přejímat v počeštěné podobě (evoluce) než překládat, kdežto development překládáme jako vývoj či rozvoj. Zatímco evoluce-evolution patří do terminologie (přírodovědecké, filozofické), doména slova vývoj-development není nijak vyhraněna, ponecháme-li stranou termín vývoj (např. nového výrobku), tvořící velmi malé procento celkové frekvence slova.

Lze vůbec někdy přeložit evolution jako vývoj? Nepochybně ano, je však třeba uvést, o kterou formu vývoje jde (například o fylogenetický vývoj organizmů a jeho zákonitostí). Evoluční biologové to dobře vědí a evoluci si (na rozdíl od nás) s vývojem nepletou. Spíš mají sklon k druhému extrému. Bojí se říci, že se určitý druh vyvíjí, podle nich „evolvuje“. Z našeho pohledu živočich spíš hrabe, žere, ryje, chrochtá nebo páchne. Kdyby betlémští termoregulační činitelé (vůl a oslík) krom dýchání ještě evolvovali (a aspoň u vola by to mohlo znít věrohodně), tak kdo by ještě měl chuť ty koledy zpívat?

S tvořením nových slov je třeba zacházet opatrně. Slovesa od podstatných jmen vůbec odvozujeme méně než podstatná jména od sloves. Když ale odvodíme sloveso (evolvovat) z podstatného jména (evoluce), které (jakožto evolutio) bylo odvozeno ze slovesa (evolvere), tak to vzbuzuje touhu, abychom si v příštím tisíciletí „vyevolvovali“ nějaké komunikační chůdy. 1)

Poznámky

1) Za námět k jazykovému koutku děkuji p. prof. Vratislavu Schreibrovi.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné