Slovo má Petr Jarolím

…hlavním posláním administrace vědy je usnadnit a povzbuzovat výzkum. …Příčina [narušení tvůrčí činnosti] tkví v kultu managementu, ve kterém stojí na vrcholu hierarchie úředníci a směšuje se funkce správce s funkcí řídící (Vesmír 76, 506, 1997/9). Ve snaze dopátrat se smyslu administrativního zrušení samostatnosti Endokrinologického ústavu a Ústavu hematologie a krevní transfuze jsem požádal ředitele těchto ústavů prof. MUDr. RNDr. Luboslava Stárku a MUDr. RNDr. Petra Jarolíma o jejich pohled na věc.

Ivan Boháček

Slovo má Petr Jarolím

V posledních týdnech zazněla z úst pracovníků Ministerstva zdravotnictví ČR řada často si protiřečících důvodů pro zrušení právní subjektivity Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Žádné z těchto odůvodnění není bohužel podloženo hlubší úvahou. Rád bych se zastavil u jednoho údajného důvodu pro inkorporaci tohoto ústavu do Všeobecné fakultní nemocnice, protože ilustruje přístup k chodu společnosti a vědy, který by mohl negativně ovlivnit jak vědce, tak všechny občany.

Na dotaz, proč jsou ústavy rušeny, odpověděl v televizním rozhovoru pan ministr David, že hlavním účelem rušení ústavů je „dostat špičkové vědce do fakultních nemocnic“. To je jistě chvályhodný úmysl, ale cestu zvolenou k jeho dosažení považuji za krajně nešťastnou.

Zřejmě bude třeba znovu a znovu orgánům vlády připomínat, jakým způsobem se špičkoví vědci v demokratickém systému dostávají na vynikající pracoviště. Připomínat, že jde o proces pracný, zdlouhavý, ale přitom logický. Že nejprve musí být vytvořeny, nejlépe na řadě míst, dobré podmínky pro vědeckou práci. Že až poté mohou být učiněny nabídky slibným začínajícím či již zkušeným vědcům, kteří některou z nich přijmou. A že jen tak, postupně, vznikají dobrá vědecká pracoviště. Pokud jsou tato pracoviště schopna dobré podmínky pro vědeckou práci udržovat, přicházejí na ně další kvalitní vědci a produkují špičkovou vědu.

Vedení takového ústavu má k dispozici jednoduchý ukazatel. Pokud dobří vědci v ústavu zůstávají a další projevují zájem v něm pracovat, lze předpokládat, že podmínky na jiných pracovištích nejsou natolik atraktivní, aby stály za změnu místa. Ve chvíli, kdy se v ředitelně začnou objevovat první výpovědi, je jasné, že pracovní podmínky jinde jsou natolik lákavé, že stojí za ztrátu několika měsíců práce, která je s přechodem do jiné laboratoře nevyhnutelně spojena. Pokud se podaří nabídnout vědcům něco dostatečně atraktivního, vyšší platy, větší laboratoře, a zejména zlepšené klima pro kvalitní vědeckou práci, je možné ústav zachránit. Pokud se to nepodaří, ústav se postupně zhoršuje, až zanikne.

Pan ministr tedy chce zlepšit kvalitu vědecké práce ve fakultních nemocnicích. Tento plán by bylo možné začít uskutečňovat velmi jednoduše. Stačil by pokyn fakultním nemocnicím, aby nabízely vědcům, o které stojí, dobré podmínky pro vědeckou práci. Ministerstvo by při vytváření těchto podmínek mohlo pomoci. Dobří vědci by jistě začali přicházet sami.

Ministerstvo zdravotnictví však hodlá svůj plán uskutečňovat jinak. Zruší všechny resortní výzkumné ústavy včetně těch dobře fungujících a začlení je do již ne tak dobře fungujících a hospodařících fakultních nemocnic. Považuji tento trend za nebezpečný. Co když se příští vládě začne zdát, že optimální místo pro vědce z Akademie věd je v bližším spojení s průmyslem, nebo že není rozumné nechat mladé začínající vědce tápat a je potřeba rovnou je umístit tam, kam některé z ministerstev uzná za vhodné?

Ústav hematologie a krevní transfuze je jediným zařízením svého druhu v České republice, které na vysoké úrovni spojuje hematologickou kliniku s transfuzním oddělením, a zároveň se výzkumu v hematologii a v transfuzním lékařství věnuje na úrovni srovnatelné se světovou špičkou. Ústav plní kontrolní funkce v transfuzní službě a poskytuje postgraduální výuku v oboru hematologie, transfuzního lékařství, molekulární virologie, genové terapie nádorů a nádorové imunologie.

ÚHKT byl opakovaně hodnocen jako jedno z nejlepších biomedicínských výzkumných pracovišť v České republice a publikační činnost ÚHKT v zahraničních časopisech přepočtená na jednoho vědeckého pracovníka je v ČR výrazně nadprůměrná. Řada předních světových vědců reagovala na reportáž o rušení českých výzkumných ústavů, publikovanou koncem září v časopisu Science, dopisy členům vlády, v nichž upozornili na neblahé důsledky unáhleného rušení části výzkumné základny.

ÚHKT je jedním ze dvou ústavů v ČR, které provádějí nepříbuzenské transplantace kostní dřeně u dospělých, a je po řadu let zapojen do mezinárodních spoluprací v léčbě leukemie a transplantacích kostní dřeně. V současné době v něm vznikají předpoklady pro to, aby se stal metodickým centrem pro genovou terapii nádorů. Na rozdíl od Všeobecné fakultní nemocnice, do které by měl být začleněn, má ÚHKT vyrovnané hospodaření. Menší velikost ústavu s přibližně 300 zaměstnanci umožňuje lépe hospodařit s prostředky získanými od grantových agentur a zdravotních pojišťoven. Pro ilustraci, právě dokončovaná přestavba a rozšíření transplantační jednotky a výstavba 12 nových lůžek intenzivní hematologické péče stála přibližně stejně jako výstavba vrátnice Všeobecné fakultní nemocnice.

Ústav hematologie a krevní transfuze může v současné době fungovat způsobem zmíněným v úvodu. Díky trvalé podpoře výzkumu a vyrovnanému hospodaření může nadějným absolventům vysokých škol či již ustaveným vědeckým týmům nabízet kvalitní podmínky pro vědeckou práci. Žádný z vědeckých pracovníků ÚHKT ani ostatních výzkumných ústavů se jistě nezříká možnosti přejít na lepší pracoviště. Stejně tak nikdo neodmítá diskutovat o tom, jak měnit českou vědu k lepšímu. Možností je celá řada. Obávám se však, že to nepůjde několika škrty ministrova pera.

Sir Hans Krebs, nositel Nobelovy ceny a jeden z nejvýznamnějších biochemiků všech dob, kdysi řekl, že dobrý výzkumný ústav se chová jako enzym. Může pracovat velmi rychle, přesně a efektivně, ale je velmi citlivý k vlivu nejrůznějších jedů. Jedním z takových jedů může být zásadní a rychlá strukturální změna, která není dostatečně promyšlena.