Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Jak velký je svět webovských stránek

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 593, 1999/10

Nikdo nezkatalogizuje přes 800 milionů dokumentů na webovských stránkách, které se nadto ještě často mění. Odhaduje se, že Northern Light, prohledávač s nejvyšším pokrytím, indexuje asi 38 % webu. Málo je toho známo o velkoškálové struktuře webu. Jednou z důležitých veličin charakterizujících hledání je nejkratší vzdálenost mezi dvěma dokumenty. Je definována jako nejmenší počet URL odkazů, které je třeba projít, abychom se dostali z jednoho dokumentu do druhého. Bez dalšího uveďme vztah pro průměrnou vzdálenost všech dvojic dokumentů <d> = 0,35 + 2,06×log(N). Někoho možná překvapí, že podobně jako sociální nebo biologické systémy tvoří z tohoto hlediska web tzv. síť malých světů. Pro zmíněných 800 milionů dokumentů je <dweb> = 18,59. Jinak vyjádřeno: dva náhodně zvolené dokumenty na webu od sebe v průměru nejsou dále než 19 kliknutí. Jestliže se web v nejbližších letech rozroste o 1000 %, vzroste tato průměrná vzdálenost z 19 na pouhých 21 kliknutí.

Znamená to také, že inteligentní agent, který sleduje pouze relevantní odkazy, najde požadovanou informaci rychle. To však neplatí pro robota, který lokalizuje informaci porovnáváním řetězců znaků. Takový robot, který potřebuje určit dokument ve vzdálenosti <d>, musí prohledat zhruba 0,53×N0,92 dokumentů, což v případě 800 milionů webovských stránek znamená prohledat jich asi 82 milionů. Jedinou úspěšnou strategií pro takového robota je tedy prohledat tolik webovských stránek, kolik jen možno.

Nature 401, 130, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...