Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Zelenovous je vrahem

 |  5. 1. 1999
 |  Vesmír 78, 55, 1999/1

Místo aby vědecké bádání z faktů destilovalo teorie, často postupuje přesně opačně: vytváří stínové světy teoretických konstrukcí, a pak jásá nad nalezenými jednotlivostmi, které zapadají do jejich vzoru. O genetice se říká, že takovými objevy oplývá. Jedním z nejžhavějších případů, kdy byl teoretický model ukotven v přírodní realitě, je nedávná studie L. Kellera a K. G. Rosse, kteří nalezli „gen zelenovous“. Je to taková roztomilá metaforická představa vymyšlená W. D. Hamiltonem a pojmenovaná R. Dawkinsem, která je součástí novodobé mytologie „sobeckého genu“. Tahle myšlenka původně souvisí s genetikou sociálních interakcí a s příbuzenským výběrem. Stručně řečeno jde o model, ve kterém existuje gen, který „umí“ tři věci. Zaprvé svému nositeli vyrábí nápadný identifikovatelný znak (třeba zelené vousy), zadruhé mu umožňuje rozpoznat další nositele takového znaku a zatřetí mu nařizuje být altruistickým vůči „dalším zelenovousáčům“.

Keller a Ross studovali populační genetiku agresivního jihoamerického mravence Solenopsis invicta (red fire ant), který se nyní masově šíří ve Spojených státech. Ukázalo se, že v polygynních koloniích tohoto druhu jsou mravenci v jistém lokusu Gp-9, který má 2 alely (B a b) převážně heterozygotní (tj. Bb), to se ale občas stává. Dále se ovšem zjistilo, že jedině královny s kombinací Bb se dožívají věku pohlavní zralosti. Je to proto, že královny bb umírají mladé z fyziologických příčin a královny BB umírají v okamžiku, kdy vylezou z kukly, neboť jsou zabity dělnicemi Bb. Jinak řečeno, zelenovousová alela b (nebo něco, co je s ní v těsné vazbě) způsobuje smrt jedinců, kteří ji nemají (BB). V tomto případě je identifikační struktura nepochybně chemické povahy a nesou ji královny na své kutikule. S výsledky studie se vynořila řada dalších otázek, například čí zájmy vlastně alela b poškozuje. Popsaná situace sice není klasickým případem genu zelenovouse, ale mechanizmus výhody, kterou přináší nositelům alely b, souhlasí s modelem dost pěkně. (Nature 394, 521–522 a 573–575, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné