Aktuální číslo:

Ve zkratce

Ivan Boháček

| 5. 1. 1999

| Vesmír 78, 54, 1999/1

V prosinci 1998 byl zahájen provoz v síti TEN-155, která je schopna přenášet 155 megabitů za sekundu. Cílem je propojit výzkumné organizace 16 evropských zemí. Zatím spojuje země severní Evropy. Země střední a jižní Evropy se budou napojovat postupně. Projekt je částečně financován Evropskou komisí v rámci čtvrtého programu výzkumu. Nature 396, 613, 1998

Jakými mechanizmy se rostliny a zvířata naučí cirkadiánnímu rytmu? Myši, jimž schází kryptochrom Cry2, vykazují změny v denní rytmicitě. Zdá se, že Cry2 funguje u savců jako cirkadiánní fotoreceptor.

Science 282, 1488, 1490, 1998

Družice ROSAT, určená k pozorování měkkého rentgenového záření, byla vynesena na oběžnou dráhu r. 1990. Původní plán předpokládal, že ukončí svoji činnost po 20 měsících. Nicméně družice byla v činnosti 8 let. V září byl nevratně poškozen jeden ze tří hlavních přístrojů (High Resolution Imager).

Nature 396, 613, 1998

Úmrtí Jürgena Aschoffa 12. října 1998 ukončilo jednu éru chronobiologie. Jeho experimentální a teoretické práce 50. a 60. let vedly k pohledu na cirkadiánní rytmy jako na výsledek endogenních oscilátorů. Jejich chod souvisí s cyklem světla a tmy, což je nejpřesnější „časový signál“, který planeta poskytuje.

Nature 396, 418, 1998

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [422,57 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora