Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Červové útesy

Neobvyklé útvary vytvořené kroužkovci na východním pobřeží Floridy
 |  5. 9. 1998
 |  Vesmír 77, 502, 1998/9

Společenstvo korálových útesů potřebuje ke svému rozvoji čirou proudící vodu a dostatečný přísun živin, tepla a světla. Naopak špatně snáší pohyb zrn písku po útesech (např. při bouřích), který může jemnou tkáň korálových polypů poškodit. Proto korálové útesy vznikají jen na příhodných místech v tropických oblastech.

Východní pobřeží Floridy je tvořeno většinou plochými písečnými plážemi a přílivovými plošinami. Podstatná část zrn tamějších písků vzniká přímo na místě „rozemletím“ schránek organizmů (zejména měkkýšů) a jen menší část (hlavně na severu) připadá na křemenná zrna. Oblast je koncem léta a v zimě pravidelně postihována hurikány. Ty vyvolávají vlnění, které přemísťuje obrovská množství písku a mění tvar pobřeží.

Jestliže i zde vznikají útesy, je zřejmé, že jejich tvůrci nemohou být „choulostiví“ koráli. Útesotvorným druhem na pobřeží východní Floridy je Phragmatopoma caudata (obrázek), živočich náležející do kmene kroužkovců (viz text v rámečku 1 ). Na rozdíl od korálů jsou kroužkovci na přítomnosti pískových zrn ve vodním sloupci závislí. Vytvářejí si z nich a z pevně tuhnoucího bílkovinného slizu ochranné trubice. Nežijí však osamoceně, jako třeba larvy chrostíků v našich řekách, ale těsně nalepeni jeden na druhém (obrázek), takže hustota populace je 15–60 tisíc jedinců na čtvereční metr. Jednotlivé shluky trubic mají tvar bochníků, bambulí a plochých, stolům podobných těles decimetrových až metrových rozměrů (obrázek). Celý útes má pak podobu „hřebene“ vystupujícího z písčitého dna, širokého několik desítek metrů a dlouhého až několik kilometrů (obrázek). Na rozdíl od korálů, kteří dočasné vynoření nad hladinu nepřežijí, mohou se kroužkovci tvořící útesy vyskytovat také v přílivové zóně a během odlivu zůstat i několik hodin nad hladinou. Pohyb vody a zvířených částic zajištěný přílivem a odlivem je nezbytný nejen pro „lapání“ zrn písku ke stavbě rourek, ale i k získání potravy (zejména mikroplanktonu) rozptýlené ve vodě.

Skutečnost, že se tito kroužkovci dožívají deseti i více let, přispívá ke stabilitě útesu. Červový útes však může také velmi rychle narůstat. Plovoucí (pelagické) larvy kroužkovců (obrázek), velké asi 1 mm a vybavené zrakovými orgány, si po přisednutí nejprve vytvářejí průsvitnou trubičku ze slizu. Jakmile začnou budovat písčitou rourku ze spirálně uspořádaných zrn určité velikosti, nemohou již změnit stanoviště. Výsledná hmota útesu je pak natolik pevná, že ji zpravidla nepoškodí ani hurikány. Běžný ošlap povrchu se obvykle rychle doplní, ale dlouhodobá zátěž může vést k odumírání rifu.

V minulosti byly floridské červové útesy nebezpečné. Řada lodí na nich ztroskotala a vraky se pokryly obydlími kroužkovců. Rychlý nárůst útesů občas znehodnocuje plavební dráhy. Floridské červové útesy jsou však dnes především turistickou atrakcí a předmětem výzkumu i ochrany.

Různé druhy sabellaridních kroužkovců, vytvářejících solitérní či nahloučené rourky z písčitého materiálu, najdeme na mnoha místech v různých klimatických pásmech. Jejich nejstarší známé fosilie jsou karbonského stáří, původ skupiny je pravděpodobně už v prekambriu. Červové útesy takových rozměrů, s jakými se setkáváme na Floridě, nemají v současné době obdoby. V geologické minulosti však byla úloha sabellaridních kroužkovců v sedimentárních pochodech zřejmě velká a dosud není zcela prozkoumána.

Literatura

Kirtley D. W.: Built to last worm reefs. Florida Oceanographic (Society) 13, 3, 12–19, 1992

Kroužkovci (Annelida) jsou velmi rozmanitou skupinou bezobratlých živočichů. Jednotlivé druhy žijí v moři, ve sladkých vodách i na souši; volně se pohybují nebo jsou přisedlí, někteří cizopasí. Většina zástupců patří do dvou velkých skupin značně odlišných způsobem života svých zástupců. Opaskovci (Clitellata) jsou nám, Středoevropanům, poněkud bližší. Patří mezi ně třeba velmi populární žížaly a pijavice, ale také akvaristům dobře známé nítěnky. „Koráloví“ kroužkovci jsou řazeni mezi mnohoštětinatce (Polychaeta), což jsou výhradně mořští živočichové značného geologického stáří (žili již v kambriu). Jsou odděleného pohlaví, ale mohou se rozmnožovat i nepohlavně, oddělováním částí těla. Přisedlé i volně plovoucí druhy mají plovoucí larvu, která se nazývá trochofora.

A odkudže se vzal ten „červ“ v názvu červových útesů (podle angl. worm reefs)? Přírodovědci si v minulosti s různými „červovitě“ vyhlížejícími organizmy nevěděli příliš rady, a tak je shromáždili do jednoho obrovského kmene červů (Vermes), v němž se pospolu ocitli kroužkovci s ploštěnci, hlísty, pásnicemi, vírníky (viz Vesmír 77, 482, 1998/9) a chapadlovci, mechovci a ploutvenkami (Vesmír 77, 33, 1998/1), ramenonožci a ještě mnoha dalšími tvory. Ona je vůbec podivná touha mezi lidmi říkat červ kdečemu malému, měkkému a protáhlému; dokonce i hmyzím larvám (vzpomeňte jen na červivé ovoce), které mají s červy (Vermes) jen pramálo společného.

pH

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné