Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Ledvinové kameny a bakterie

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 425, 1998/8

V časopisu Science jsme se mohli dočíst o podezření, že možným viníkem ledvinových kamenů a abnormálních vápníkových depozit v jiných buňkách je jedna z nejmenších bakterií, která je sotva větší než některé viry. Lékař Olavi Kajander z Finské Univerzity v Kuopio na tyto bakterie narazil již před více než 10 lety v buněčných kulturách savců. Pro jejich nepatrnou velikost – 200 až 500 nanometrů – je nazval nanobakterie. Běžná bakterie Escherichia coli má průměr 10krát větší. O. Kajander také zjistil, že se vyskytuje asi v 80 % vzorků kravského séra, v němž se kultivují savčí buňky, ale nejen to – nalezl je v krvi asi u 6 % dospělých Finů.

Dosud nebyly spojovány z žádnou chorobou. O. Kajander a klinický mikrobiolog Neva Çiftçioglu však publikovali (PNAS 95, 9274, 1998), že se jim podařilo kultivovat nanobakterie z 30 lidských ledvinových kamenů, které vyšetřovali. Podezírají tuto bakterii, že může hrát roli při tvorbě ledvinových kamenů, neboť za určitých podmínek kolem sebe vytváří sférické schránky bohaté na vápník (primární složkou ledvinových kamenů je apatit). Krev obsahuje několik proteinů, které zabraňují tvorbě krystalů apatitu. Kajander uvažuje, že jakmile bakterie opustí krevní řečiště, nic jí nebrání tvořit apatitové schránky. Tvrdá schránka bakterií může hrát roli krystalizačního jádra pro vápníková depozita, jakými jsou ledvinové kameny či abnormální kalcifikace u pacientů se sklerodermatitidou (zánětlivým ztvrdnutím kůže). Tvrdá schránka bakterii před většinou antibiotik chrání, avšak o tetracyklinu se podle reumatologa Dennise Carsona z Kalifornské univerzity v San Diegu ví, že se na krystalech apatitu ukládá, takže by mohl být kandidátem proti infekci nanobakteriemi.

Souvislost mezi nanobakteriemi a ledvinovými kameny zdaleka není prokázána, mnoho nefrologů a ledvinových specialistů však vzrušila. Mimo jiné i proto, že již čtyři skupiny referovaly o malých sférických částicích ve vápníkových depozitech pacientů trpících ledvinovými kameny, aniž je napadlo, že se v částicích skrývá nanobakterie. (Science 281, 153, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...