Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Ledvinové kameny a bakterie

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 425, 1998/8

V časopisu Science jsme se mohli dočíst o podezření, že možným viníkem ledvinových kamenů a abnormálních vápníkových depozit v jiných buňkách je jedna z nejmenších bakterií, která je sotva větší než některé viry. Lékař Olavi Kajander z Finské Univerzity v Kuopio na tyto bakterie narazil již před více než 10 lety v buněčných kulturách savců. Pro jejich nepatrnou velikost – 200 až 500 nanometrů – je nazval nanobakterie. Běžná bakterie Escherichia coli má průměr 10krát větší. O. Kajander také zjistil, že se vyskytuje asi v 80 % vzorků kravského séra, v němž se kultivují savčí buňky, ale nejen to – nalezl je v krvi asi u 6 % dospělých Finů.

Dosud nebyly spojovány z žádnou chorobou. O. Kajander a klinický mikrobiolog Neva Çiftçioglu však publikovali (PNAS 95, 9274, 1998), že se jim podařilo kultivovat nanobakterie z 30 lidských ledvinových kamenů, které vyšetřovali. Podezírají tuto bakterii, že může hrát roli při tvorbě ledvinových kamenů, neboť za určitých podmínek kolem sebe vytváří sférické schránky bohaté na vápník (primární složkou ledvinových kamenů je apatit). Krev obsahuje několik proteinů, které zabraňují tvorbě krystalů apatitu. Kajander uvažuje, že jakmile bakterie opustí krevní řečiště, nic jí nebrání tvořit apatitové schránky. Tvrdá schránka bakterií může hrát roli krystalizačního jádra pro vápníková depozita, jakými jsou ledvinové kameny či abnormální kalcifikace u pacientů se sklerodermatitidou (zánětlivým ztvrdnutím kůže). Tvrdá schránka bakterii před většinou antibiotik chrání, avšak o tetracyklinu se podle reumatologa Dennise Carsona z Kalifornské univerzity v San Diegu ví, že se na krystalech apatitu ukládá, takže by mohl být kandidátem proti infekci nanobakteriemi.

Souvislost mezi nanobakteriemi a ledvinovými kameny zdaleka není prokázána, mnoho nefrologů a ledvinových specialistů však vzrušila. Mimo jiné i proto, že již čtyři skupiny referovaly o malých sférických částicích ve vápníkových depozitech pacientů trpících ledvinovými kameny, aniž je napadlo, že se v částicích skrývá nanobakterie. (Science 281, 153, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...