Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Italský pokus o likvidaci "baronů" ve vědě

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 305, 1998/6

Vloni zrušila italská vláda 14 oborových komisí přímo volených vědeckou komunitou, které zodpovídaly za přidělování univerzitních grantů. Nahradila je radou pěti jednotlivců vybraných ministrem Luigi Berlinguerem. Dva z nich odpovídají za veškeré přírodní vědy od zemědělství po fyziku elementárních částic, zbylí tři mají na starosti společenské a právní vědy. V novém systému o grant nežádá jednotlivec. Lze žádat pouze o rozšíření (tj. spolupráci s jinými badateli) již existujících projektů, které jsou financovány z jiných zdrojů, jako je např. EU, a žádost musí podat univerzita. Úspěšné pokusy, které zahrnují spolupráci s badateli z vlastní univerzity, dostanou 40 % toho, co bylo přiděleno původnímu grantu. Pokud spolupráce zahrnuje badatele z cizí univerzity, dostane grant o 60 % více. V únoru schválila rada pouhou čtvrtinu žádostí, 95 % ze schválených grantů zahrnovalo meziuniverzitní spolupráci. Systém je kompletně elektronický, zahrnuje databázi posuzovatelů (dostupnou na internetu), formuláře žádostí a informaci o počtu došlých žádostí.

A jaké jsou s novým systémem zkušenosti? Jacopo Meldolesi, člen rady odpovědný za biologii a medicínu, ředitel Výzkumného ústavu nemocnice San Rafaele v Milánu, říká, že okamžitě pocítil nesmírný tlak na návrat k starému systému, zejména ze strany mocných akademických „baronů“, jejichž žádosti byly zamítnuty. Jiní kritizovali nový systém za to, že opustil demokratičnost. Na to J. Meldolesi namítá, že „první housle v národní filharmonii se také neobsazují hlasováním“. Meldolesi je dlouholetým kritikem systému, který zvýhodňoval „známost“ proti vědecké kvalitě. Je pochopitelné, že ani tento systém není dokonalý. Dává velký prostor ke konfliktu zájmů a v Itálii podobně jako v ČR neexistuje kultura kritického posuzování. Carlo Calandra, předseda rady, říká, že moc „akademické mafie“ bude nadále oslabována pravidlem, že všechny žádosti musí být podány také v angličtině, takže umožňují zahraniční posuzovatele.

Není to však v Itálii jediná změna. Italská asociace pro výzkum rakoviny (AIRC) zavedla granty umožňující vědcům, pracujícím mimo Itálii, aby ve výzkumné kariéře pokračovali doma v Itálii. Tyto granty pokrývají mzdu až na pět let a dodatečné peníze na výzkum ve výši 50 000 dolarů.

Vláda sa snaží prosadit obdobnou reformu v systémech ústavů řízených National Research Council, kde opět usiluje o rozbití oborově orientovaných výborů, které podle vlády nejsou ochotny koncentrovat prostředky na nejlepší projekty. Zdá se, že nahradit síť „známostí“ systémem, který vybírá podle kvalit, je problémem ve všech kulturách a režimech, bez ohledu na tradice.

/zdroj Nature 392, 531, 9 April 1998/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...