Vesmír

Statistika jazyků. Člověčenstvo hovoří teď 335 řečí ovšem kromě dialektů. – Papuanci mají 2 řeči, Hottentoti 4, Kafři 25 jazyků, Černoši 58, australské plémě 19, malajské a polynejské 36, Mongoli 59, obyv. obou točen 8, praobyv. sev. a již. Afriky 10, indianské národy 10, Arijci 88.

Vesmír 1. května 1898, s. 168

Papujci novoquinejští jazykem se různí na mnoho skupin, ale o všech jsme pouze povrchně poučeni, o vnitřku země neznáme téměř ničeho. Uveřejněny ukázky řečí ze západní hollandské končiny Karonců, Dorejců, Hatamců, o nichž i E. St. Vráz se zmiňuje. Nepatrné jsou vědomosti naše o kmenech u mysu Croisilles, u zátoky Hatzfeldské, neb u zálivu Huonského. Němečtí missionáři podávají úryvky jazyka bukana, tami a jabimu; v poříčí Mambare do r. 1895 více napsáno o řeči Orokovů.

Nejvíc zásluh v tomto ohledu přísluší křesťanským věrozvěstům. Není to pozoruhodný úkaz, že koncem 19. stol. teprve počínají Evropané pronikati do nitra největšího tropického ostrova?

Vesmír 15. února 1898, s. 103

V ovzduší Nové Quinee. Naše útulné Rakousko-Uhersko svojí rozlohou zaujímá třetí místo mezi státy evropskými a přece daleko ustupuje za ostrovem, jenž jako obrovské stínítko k půlnoci od Australie rozprostřel své těžkopádné členy. O 160.360 km2 předstihuje naši otčinu a přes to ještě druhou zvláštností se vyznačuje – patří k nejméně známým končinám zemského obzoru. Od východního mysu až k mysu Selee, jenž k západu svou ostrožnu napřahuje, měří se na 2450 km, čili asi jako z Prahy do Lisabonu. Výběžek od zálivu Huonského a Papujského v podobě ohonu plouží se do Korálového moře. [...]

O nároky na půdu ostrova rozdělily se državy: Hollandsko, jež si přivlastnilo západní polovici, kdežto východ si rozebralo Německo s Anglií. [...] Němci nazvali čtvrtku, na níž své prapory vztýčili, ku poctě šťastného svého sjednotitele „zemí císaře Viléma“. Obchodníci z Amsterodamu a Haagu nemohou využitkovati svých výsad na velerozsáhlém obvodu, a proto kraje jim podřízené dosud nejméně jsou známy.

Od skupiny malých osad souborně zvaných Doré klestil si dráhu do krajiny Hatamců náš neumdlévající Vráz a nadějeme se, že nám ještě podrobněji vylíčí zkušenosti získané ve styku s Arfačany, Nuforci, Karonci a Morejci, s nimiž po delší čas spolužíti byl nutkán.

Vesmír 1. února 1898, s. 78

Obyvatelstvo Quinee se vyznamenává statně urostlým tělem, zvláště mezi muži najdeme jednotlivce rozložitých plecí, jež bezděčně úctu vzbuzují. Kolem beder si ovinují zástěry, aby ledví kryly, ženy čtvery podobné části oděvu si zhotovují ze stromové kůry. Vlasy stočí si do chomáče a upevňují pletivem „čunou“, někdy je ozdobují peřím či jinými titěrami.

Vesmír 15. února 1898, s. 103

Hirajové, odloučenější houštiny vnitřních hornatin zaujímající, nerušeně mohou se oddávati lidojedným hodům, když podobné sotva záviděné labužnictví dovolují si Karonové dva denní pochody od břehu mořského [...] Od nich jihozápadně rokliny a táhlé pláně zaujali Kebarové a Moojové, již zároveň s Nottany seskupili své chaty se střechou v podobě převrácené lodice [...] Když mohli své forum Římané zdobiti přídou lodní, proč by této formy nepoužili prostomyslní Papujci, kteří věru nečiní si nároků na světovládu. [...] Vesmír 1. února 1898, s. 78