Chceš žít déle? Buď sociální!
| 5. 5. 1998Biologický proces stárnutí nás čeká všechny. O původu stárnutí se vyslovují i některé „evolučně“ laděné hypotézy. Jedna z nich uvažuje proces stárnutí jako platbu za investice do reprodukčního úspěchu v raném věku, jiná považuje procesy stárnutí za důsledek slabé selekce odolnosti proti mutacím, které se projevují až v kmetském věku. Předpokladem těchto hypotéz je, že rychlost stárnutí stoupá a průměrná délka života klesá s vzestupem úmrtnosti způsobené vnějšími příčinami. Existují i čistě mechanistické hypotézy, které uvažují jako příčinu stárnutí a posléze i smrti opotřebování DNA, buněk, tkání a orgánů. Uvedené hypotézy lze testovat na různých modelech. Švýcarští zoologové L. Keller a M. Genoud zkoumali vztah mezi délkou života a eusocialitou. Ukázalo se, že královny termitů, včel a mravenců, které jsou po většinu života zalezlé v těžce opevněné kolonii, žijí mnohonásobně déle než nejdéle žijící příslušníci příbuzných nesociálních taxonů (u některých druhů mravenců až kolem 30 let). Navíc srovnání jednotlivých druhů mravenců s různými životními strategiemi a s délkou jejich života naznačilo souvislost mezi zmíněnou délkou života a úmrtností způsobenou vnějšími příčinami. Úmrtnost je u eusociálních hlodavců (rypošů) rovněž nízká a také jejich „královny“ žijí ve srovnání s jedinci nesociálních příbuzných druhů déle (viz Vesmír 76, 376, 1997/7). Uvedená studie tedy podporuje spíše biologický než mechanistický pohled na proces stárnutí.
(Nature 389, 906–907 a 958–960, 1997)
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [125,94 kB]