Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Tvar a tvor

 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 598, 1998/10

To, že slova „tvar“ a „tvor“ (a „tvořiti“, „tvářiti se“ a „tvář“) spolu geneticky souvisejí, všichni cítíme a tušíme. Etymologové to potvrzují a dodávají, že „tvořiti“ znamenalo původně ohrazovat plotem, tedy oddělovat od jiného, vyčleňovat, osamostatňovat. Máme to zachováno ve slově „závora“ – původně „zátvora“. A později to pak znamenalo svírat, pevně držet. Tvar je to, co drží pohromadě a tím se odděluje od ostatního. Tvorové jsou pak zvláštní tvarové, kteří se nějak dokáží postarat o sebe a své blízké. A to platí i pro potvory, stvůry a nestvůry.

Vznik, vývoj a zánik tvarů je trvalou záhadou. Kdysi jsem na jednom semináři referoval o pokusu vytvořit (na počítačích) umělou inteligenci tak, že se bude simulovat evoluce. I inteligence je tvarem, jde opět o odlišování, vymezování, vybírání inter-legere – mezi mnohým – toho pravého, správného a pravdivého. No a ten problém umělé inteligence byl právě v tom výběru: jak z toho množství, které počítač nageneruje, „naevolvuje“ něco (inteligentně) vybrat, a hlavně kde se zastavit, aby to byl opravdu tvar. Není problém simulovat třeba růst prstu, potíž je v tom, kdy ten růst má přestat. Na nějaký přirozený výběr nemá ani ten nejrychlejší počítač dost času a předepsat moment zastavení znamená postavit se do role stvořitele (třeba stvořitele evoluce). To je problém „tvořivého vývoje“ (l’évolution créatrice): proč evolucí vzniká něco a nikoli, což by bylo pravděpodobnější, nic. A je to i problém „vývoje zákonů“ (řídících evoluci).

Karel Pauzer tvoří tvary-tvory. A hněte je z hlíny, tedy právě z něčeho, co je prototypem beztvarosti. A hnětení z hlíny, prachu země, je prototypem tvoření i stvoření. Hnětení z hlíny bylo také původním významem latinského fingere (příčestí fictus), z nějž máme slovo „figura“. A ještě dodejme, že latinské slovo figura bylo použito i jako překlad řeckého schéma.

V souvislosti s Pauzerovými tvary-tvory se hovořívá o bestiářích a připomínají se podněty gotické, manýristické, barokní. Může být, ale zdá se mi to přece jen trochu povrchní. S bestiáři je totiž spojováno zobrazování lidských neřestí a symbolizace křesťanské nauky. V pozadí za tím je hierarchie nižších a vyšších tvorů, nadřazenost člověka jako pána a vlastníka. Klement Alexandrijský však píše, že „šelmy ze všech nejhorší jsou lidé: ti nejfrivolnější ptáci, nejzrádnější plazové, nejukrutnější lvi, nejchlípnější vepři a nejloupeživější vlci“. Zdá se, že vlastnosti lidské byly promítány na zvířata, ne obráceně. O mnohém nás poučila etologie, která ke starému a stále opakovanému „člověk člověku vlkem“ dodává: „Kéž by!“ Ale křesťanské bestiáře měly ještě druhé hledisko, podle nějž jsou zvířata blíže přirozenosti a jsou to „přečistá zrcadla boží vůle“.

Pauzerovi tvorové bydlí ve Štěchovicích, odpočívají na zahradě, zabydlují půdu přilehlého stavení. Rozvalují se tam, vyhřívají se a čekají, až je navštíví jejich stvořitel, pejsek Frodo, některá ze tří koček – nebo návštěvníci z Vesmíru. Když jsme je fotografovali, zdálo se nám, že je jim tam dobře. Jsou blízko svého tvůrce-stvořitele a vzdávají mu chválu a čest.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...