Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Obratlovci versus bezobratlí 4 : 1

 |  5. 9. 1997
 |  Vesmír 76, 536, 1997/9

Už před lety formuloval Susumo Ohno teorii evoluce genovou duplikací: pokud v genomu vznikla kopie nějakého genu, pro přežití stačilo, aby fungovala jen jedna z obou kopií. Druhá mohla „beztrestně“ podléhat nejrůznějším mutačním přestavbám, až se nakonec po urči–tém období nefunkčnosti vynořil gen s úplně novou funkcí. V tomto smyslu ještě účinnější formou, jak dodat evoluci genů materiál, mohlo být znásobení celé genomové sady – autopolyploidizace. Referoval jsem už (Vesmír 75, 685,1996/12) o teorii, že obratlovci jsou oproti bezobratlým (diploidním) živočichům vlastně oktaploidi a že patrně v jejich evoluci došlo k dvojí duplikaci genomů. Důkazy pro tuto domněnku poskytují stále přesnější mapy genomů. Ukazuje se, že v mnoha genových rodinách obsahují genomy obratlovců dvě, tři, nejčastěji a nanejvíš čtyři homology genů bezobratlých.

J. Spring (FEBS Letters 400, 2–8, 1997) teorii rozvíjí dál a domnívá se, že nejde o prosté zmnožení genomové sady, ale o výsledek mezidruhového křížení s uchováním genomů obou rodičovských druhů, tj. allopolyploidizaci. Dnes podobní mezidruhoví kříženci vznikají jen vzácně a mají dost komplikované životní osudy, ale na počátku dějin obratlovců v kambriu přece jen k takovým vzácným úspěšným fúzím mohlo dojít. Původně diploidní primitivní strunatci (kopinatec je recentním příkladem) vytvořili mezidruhovým křížením allotetraploidní linie. Autor za poslední dnes žijící skupinu takových allotetraploidů považuje jednu třídu kruhoústých .... (Myxiniformes). Tetraploidi pak zkoušeli mezidruhové křížení dál a založili oktaploidní linii, která dala vznik všem ostatním obratlovcům.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné