Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 362, 1997/7

Snad každý gymnazista se už setkal se schématem, které popisuje mitótu čili "nepřímé dělení jaderné" jako obřadnou čtverylku chromozomů znázorněných uhlazenými čárkami nesoucími nezaměnitelný rukopis obrazového editoru onoho druhu, který softwarové firmy nenásilně vnucují vydavatelům knih a časopisů a vydavatelé zase autorům. Čtenáři Vesmíru mohou znát i méně uhlazené obrázky téhož jevu, obrázky z pera klasiků, které se pyšní tím, že jsou kresleny do přírody (viz Vesmír 75, 505, 1996/9, obrázek). Zkuste si však někdy sami najít pod mikroskopem různá stadia mitotického dělení buněk, třeba v meristému bobu (viz obrázek)! I když víte, kam se dívat, uvidíte jistě leccos jiného než očekávaný sled stadií jaderného dělení od profáze k telofázi. Tu se vaší pozornosti dožaduje vakuola, onde sbírka organel či jakési nepopsatelné chuchvalce v cytoplazmě. I obdivujete se klasikům, kteří dokázali popsat pochody jaderného dělení, aniž by byli zatíženi nějakým učebnicovým návodem k dívání.

Skoro by se chtělo svatokrádežně zapochybovat, zda někdy někdo mohl opravdu vidět to, o čem učebnice píší. naštěstí tu máme kolegu J. Reischiga (Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy Olympus v Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni) a jeho obrázky, které takovou pochybnost hned v zárodku vyvrátí - i nezbývá nám, než být vděčni jemu i těm, kdo dokázali postavit takový pěkný mikroskop, a taky těm, kdo už skoro před sto lety uměli nakreslit totéž i s mikroskopem o pár generací starším, a v neposlední řadě celému krásnému mikrosvětu, ketrý dokáže z prozaického aktu buněčného dělení udělat záležitost, jež potěší nejen mysl, ale i oko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné