Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 362, 1997/7

Snad každý gymnazista se už setkal se schématem, které popisuje mitótu čili "nepřímé dělení jaderné" jako obřadnou čtverylku chromozomů znázorněných uhlazenými čárkami nesoucími nezaměnitelný rukopis obrazového editoru onoho druhu, který softwarové firmy nenásilně vnucují vydavatelům knih a časopisů a vydavatelé zase autorům. Čtenáři Vesmíru mohou znát i méně uhlazené obrázky téhož jevu, obrázky z pera klasiků, které se pyšní tím, že jsou kresleny do přírody (viz Vesmír 75, 505, 1996/9, obrázek). Zkuste si však někdy sami najít pod mikroskopem různá stadia mitotického dělení buněk, třeba v meristému bobu (viz obrázek)! I když víte, kam se dívat, uvidíte jistě leccos jiného než očekávaný sled stadií jaderného dělení od profáze k telofázi. Tu se vaší pozornosti dožaduje vakuola, onde sbírka organel či jakési nepopsatelné chuchvalce v cytoplazmě. I obdivujete se klasikům, kteří dokázali popsat pochody jaderného dělení, aniž by byli zatíženi nějakým učebnicovým návodem k dívání.

Skoro by se chtělo svatokrádežně zapochybovat, zda někdy někdo mohl opravdu vidět to, o čem učebnice píší. naštěstí tu máme kolegu J. Reischiga (Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy Olympus v Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni) a jeho obrázky, které takovou pochybnost hned v zárodku vyvrátí - i nezbývá nám, než být vděčni jemu i těm, kdo dokázali postavit takový pěkný mikroskop, a taky těm, kdo už skoro před sto lety uměli nakreslit totéž i s mikroskopem o pár generací starším, a v neposlední řadě celému krásnému mikrosvětu, ketrý dokáže z prozaického aktu buněčného dělení udělat záležitost, jež potěší nejen mysl, ale i oko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné