Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 362, 1997/7

Snad každý gymnazista se už setkal se schématem, které popisuje mitótu čili "nepřímé dělení jaderné" jako obřadnou čtverylku chromozomů znázorněných uhlazenými čárkami nesoucími nezaměnitelný rukopis obrazového editoru onoho druhu, který softwarové firmy nenásilně vnucují vydavatelům knih a časopisů a vydavatelé zase autorům. Čtenáři Vesmíru mohou znát i méně uhlazené obrázky téhož jevu, obrázky z pera klasiků, které se pyšní tím, že jsou kresleny do přírody (viz Vesmír 75, 505, 1996/9, obrázek). Zkuste si však někdy sami najít pod mikroskopem různá stadia mitotického dělení buněk, třeba v meristému bobu (viz obrázek)! I když víte, kam se dívat, uvidíte jistě leccos jiného než očekávaný sled stadií jaderného dělení od profáze k telofázi. Tu se vaší pozornosti dožaduje vakuola, onde sbírka organel či jakési nepopsatelné chuchvalce v cytoplazmě. I obdivujete se klasikům, kteří dokázali popsat pochody jaderného dělení, aniž by byli zatíženi nějakým učebnicovým návodem k dívání.

Skoro by se chtělo svatokrádežně zapochybovat, zda někdy někdo mohl opravdu vidět to, o čem učebnice píší. naštěstí tu máme kolegu J. Reischiga (Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy Olympus v Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni) a jeho obrázky, které takovou pochybnost hned v zárodku vyvrátí - i nezbývá nám, než být vděčni jemu i těm, kdo dokázali postavit takový pěkný mikroskop, a taky těm, kdo už skoro před sto lety uměli nakreslit totéž i s mikroskopem o pár generací starším, a v neposlední řadě celému krásnému mikrosvětu, ketrý dokáže z prozaického aktu buněčného dělení udělat záležitost, jež potěší nejen mysl, ale i oko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné