Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 362, 1997/7

Snad každý gymnazista se už setkal se schématem, které popisuje mitótu čili "nepřímé dělení jaderné" jako obřadnou čtverylku chromozomů znázorněných uhlazenými čárkami nesoucími nezaměnitelný rukopis obrazového editoru onoho druhu, který softwarové firmy nenásilně vnucují vydavatelům knih a časopisů a vydavatelé zase autorům. Čtenáři Vesmíru mohou znát i méně uhlazené obrázky téhož jevu, obrázky z pera klasiků, které se pyšní tím, že jsou kresleny do přírody (viz Vesmír 75, 505, 1996/9, obrázek). Zkuste si však někdy sami najít pod mikroskopem různá stadia mitotického dělení buněk, třeba v meristému bobu (viz obrázek)! I když víte, kam se dívat, uvidíte jistě leccos jiného než očekávaný sled stadií jaderného dělení od profáze k telofázi. Tu se vaší pozornosti dožaduje vakuola, onde sbírka organel či jakési nepopsatelné chuchvalce v cytoplazmě. I obdivujete se klasikům, kteří dokázali popsat pochody jaderného dělení, aniž by byli zatíženi nějakým učebnicovým návodem k dívání.

Skoro by se chtělo svatokrádežně zapochybovat, zda někdy někdo mohl opravdu vidět to, o čem učebnice píší. naštěstí tu máme kolegu J. Reischiga (Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy Olympus v Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni) a jeho obrázky, které takovou pochybnost hned v zárodku vyvrátí - i nezbývá nám, než být vděčni jemu i těm, kdo dokázali postavit takový pěkný mikroskop, a taky těm, kdo už skoro před sto lety uměli nakreslit totéž i s mikroskopem o pár generací starším, a v neposlední řadě celému krásnému mikrosvětu, ketrý dokáže z prozaického aktu buněčného dělení udělat záležitost, jež potěší nejen mysl, ale i oko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné