Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

 |  5. 3. 1997
 |  Vesmír 76, 122, 1997/3

Zkuste dát obrázek z titulní stránky Vesmíru svým známým jako test.

Pohled na zelenou masu protkanou tmavými slévajícími se potůčky nejspíš evokuje pohled z kosmu na amazonský prales, s jednotlivými říčkami slévajícími se do veletoku. Nejde však o pohled z dálky na struktury obrovského měřítka, ale naopak pohled mikroskopický. Jde o snímek preparátu krevních kapilár, který zejména u těch, kteří se zabývají fraktálovými strukturami, vyvolá úvahy o větvení v přírodě.

Schopnost větvení v živočišných i rostlinných organizmech je skutečně velkolepá. Větvení tepen od aorty po kapiláry, větvení, které probíhá opakovaně, až jsou kapiláry tak úzké, že jimi projde jen jednotlivá krvinka.

Kapiláry se posléze slévají do širších struktur, do větších žil, které přivádějí krev zpět k srdci. Právě obrovská plocha kapilárního povrchu člověka – snad 30 čtverečních kilometrů – je také umožněna díky této rozvětvené síti tenoučkých kapilár.

Někteří teoretičtí biologové popisují fraktálové uspořádání struktur v celém těle: větvení dýchacích cest až na úroveň alveolů, fraktálové aspekty vylučovací soustavy, sítě Purkyňových vláken v srdci.

Příroda nabízí řadu příkladů větvení, jako jsou ptačí péra či struktura jehličnatých stromů. Větvení a slévání patří mezi nejzajímavější aspekty tvarového uspořádání živých organizmů.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) se v Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy a na II. interní klinice 3. lékařské fakulty UK a ve FNKV zabývá vnitřním lékařstvím, zejména problematikou diabetu, metabolismu a klinické výživy.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné