Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Nejstarší textil na světě

 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 116, 1997/2

K řadě prvenství, kterými se ve světě proslavila moravská paleolitická naleziště Dolní Věstonice a Pavlov (25 000 – 27 000 let před současností, viz Vesmír 73, 137, 1994/3), loni přibylo další: první doklady textilu. Došlo k tomu při analýze známých plastik a hrudek z vypalované hlíny, které samy o sobě představovaly nejstarší doklad o znalosti keramiky a během posledního desetiletí se staly předmětem intenzivního výzkumu z hlediska technologie i stylu. Přitom si Olga Sofferová z Illinoiské univerzity na některých hrudkách povšimla pravidelných, křížících se otisků vláken. V červenci 1996 přivedla na pracoviště paleolitu a paleoetnologie Archeologického ústavu AV ČR v Dolních Věstonicích dalšího specialistu, Jima Adovasia. Ten má totiž za sebou výzkum paleoindiánských tkanin, dochovaných díky extrémně suchým podmínkám pod skalními převisy Hinds a Dirty Shame na západě USA a Monte Verde v Chile. Jim Adovasio nejen potvrdil původní předpoklad, ale rozlišil na otiscích z Pavlova několik typů vazeb a dokázal tak, že znalost této technologie je o několik tisíciletí starší, než se dosud předpokládalo.

Nový objev jistě neznamená, že by lovci zcela opustili osvědčené kožešiny jako základní surovinu pro výrobu oděvu – o tom koneckonců svědčí i vysoký podíl liščích a vlčích kostí na sídlištích. Spíše budeme uvažovat o nejrůznějších doplňcích oděvu, výbavy i vnitřku obydlí. Lidé, kteří znali technologii tkaní, nepochybně ovládali i řadu dalších dovedností – výrobu košíků, sítí a pastí. Potřebovali řadu pomůcek – jednoduchý rám a tkalcovské nástroje. Pokud používali vlákno kopřivy, jak se domnívá J. Adovasio, vyžadovalo to dobré znalosti o rostlinách. Otevírá se tedy prostor pro řadu dalších rozborů a úvah a autoři objevu přislíbili na toto téma pro Vesmír širší příspěvek.

O objevu zatím podrobněji referovala Antiquity 269, 526–534, 1996 a Moravský Jih z 31. 7. 1996. Bude zajímavé, jak si nový pohled na věstonického Homo sapiens sapiens prorazí cestu v našem dnešním kulturním povědomí. Měnící se vědecké informace o technologii a umění minimálně během posledních 30 000 let, ať již pocházejí z velkých jihomoravských sídlišť, nebo z nově objevených francouzských jeskyní, jednoznačně ukazují na plně lidské kvality této lovecké populace.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří A. Svoboda

Prof. PhDr. Jiří A. Svoboda, DrSc., (*1953) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Je profesorem antropologie na Masarykově univerzitě v Brně a současně vedoucí specializovaného pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., v Dolních Věstonicích.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné