Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Nejstarší textil na světě

 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 116, 1997/2

K řadě prvenství, kterými se ve světě proslavila moravská paleolitická naleziště Dolní Věstonice a Pavlov (25 000 – 27 000 let před současností, viz Vesmír 73, 137, 1994/3), loni přibylo další: první doklady textilu. Došlo k tomu při analýze známých plastik a hrudek z vypalované hlíny, které samy o sobě představovaly nejstarší doklad o znalosti keramiky a během posledního desetiletí se staly předmětem intenzivního výzkumu z hlediska technologie i stylu. Přitom si Olga Sofferová z Illinoiské univerzity na některých hrudkách povšimla pravidelných, křížících se otisků vláken. V červenci 1996 přivedla na pracoviště paleolitu a paleoetnologie Archeologického ústavu AV ČR v Dolních Věstonicích dalšího specialistu, Jima Adovasia. Ten má totiž za sebou výzkum paleoindiánských tkanin, dochovaných díky extrémně suchým podmínkám pod skalními převisy Hinds a Dirty Shame na západě USA a Monte Verde v Chile. Jim Adovasio nejen potvrdil původní předpoklad, ale rozlišil na otiscích z Pavlova několik typů vazeb a dokázal tak, že znalost této technologie je o několik tisíciletí starší, než se dosud předpokládalo.

Nový objev jistě neznamená, že by lovci zcela opustili osvědčené kožešiny jako základní surovinu pro výrobu oděvu – o tom koneckonců svědčí i vysoký podíl liščích a vlčích kostí na sídlištích. Spíše budeme uvažovat o nejrůznějších doplňcích oděvu, výbavy i vnitřku obydlí. Lidé, kteří znali technologii tkaní, nepochybně ovládali i řadu dalších dovedností – výrobu košíků, sítí a pastí. Potřebovali řadu pomůcek – jednoduchý rám a tkalcovské nástroje. Pokud používali vlákno kopřivy, jak se domnívá J. Adovasio, vyžadovalo to dobré znalosti o rostlinách. Otevírá se tedy prostor pro řadu dalších rozborů a úvah a autoři objevu přislíbili na toto téma pro Vesmír širší příspěvek.

O objevu zatím podrobněji referovala Antiquity 269, 526–534, 1996 a Moravský Jih z 31. 7. 1996. Bude zajímavé, jak si nový pohled na věstonického Homo sapiens sapiens prorazí cestu v našem dnešním kulturním povědomí. Měnící se vědecké informace o technologii a umění minimálně během posledních 30 000 let, ať již pocházejí z velkých jihomoravských sídlišť, nebo z nově objevených francouzských jeskyní, jednoznačně ukazují na plně lidské kvality této lovecké populace.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří A. Svoboda

Prof. PhDr. Jiří A. Svoboda, DrSc., (*1953) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Je profesorem antropologie na Masarykově univerzitě v Brně a současně vedoucí specializovaného pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., v Dolních Věstonicích.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...