Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Očkování proti hluchotě

(Vesmír 76, 532, 1997/9)
 |  5. 12. 1997
 |  Vesmír 76, 664, 1997/12

I když zmínka o „vakcině“ proti hluchotě rozhodně patří mezi vědecké zajímavosti, přeci jen nejsou některé poznatky uvedené v aktualitě „Očkování proti hluchotě“ o roli glutathionu v ochraně sluchových buněk ve vnitřním uchu před hlukem příliš nové a přesné. Jednak není pravda, že by ztráty sluchu nebyly (také) způsobovány fyzikálním poškozením struktur vnitřního ucha. Stále to platí pro oblast velmi vysokých intenzit (nad 130 dB), kdy dochází vlivem mechanické energie k poškození bazilární membrány i smyslového epitelu (tzv. akustické trauma). Za druhé, metabolické poškození (tzv. metabolická únava) je vedle mechanického známo pro nižší hodnoty intenzit již také poměrně dlouhou dobu (viz např. náš článek ve Vesmíru 69, 28, 1991/1). Navíc výsledky našich pokusů, publikované v prestižním „sluchařském“ časopise Hearing Research (33, 137–140, 1988), ukázaly (tentokrát ne na činčilách, ale na morčatech), že je možno preventivně před hlukovou expozicí, jako jakousi „vakcinu“, použít vysoké dávky askorbové kyseliny. Vitamin C má totiž rovněž schopnost zachytávat volné radikály, a tudíž má v tomto ohledu i podobný mechanizmus účinku jako glutathion.

Nejen u této aktuality, ale i u ostatních v oddíle „O čem se psalo ve světě i u nás“ bych uvítal (a doporučoval uvádět) původní literární pramen. Všechna literatura se hlídat nedá a kdo chce jít občas ke zdroji uvedených novinek, musí pak složitě hledat.

Martin Braniš

Odpověď autora rubriky „Měsíc ve vědě“

Hned v sousedství rubriky „Měsíc ve vědě“ otiskuje Vesmír přehled novinek citovaných z prestižních vědeckých časopisů, a to samozřejmě i s tak nezbytnými citacemi. „Měsíce ve vědě“, zrozené před 16 lety, měly a mají poněkud jiný cíl – referují především o tom, o čem píší ve světě populárněvědecké časopisy i vědecké stránky novin a občas také, co si vědci povídají mezi sebou. Jsou to tedy informace o událostech, objevech, domněnkách, které formují vztah laického světa k vědě. O vědě se lidé-nevědci nedovídají z vědeckých časopisů, ale z novin, rozhlasu, televize, časopisů, které se opírají o prestižní populárněvědecké časopisy, jako např. La Recherche, Science et Avenir, New Scientist, Popular Science, Priroda.

Před listopadem 1989 „Měsíce ve vědě“ „zaskakovaly“ občas u českých badatelů jako přímé prameny, ale to už naštěstí je zapomínanou minulostí. (Mimochodem – byla to doba, kdy do Československa docházel oficiálně jeden výtisk týdeníku New Scientist a i po něm často sahala ruka poštovní cenzury. New Scientist, ze kterého jsem čerpával, přicházel do Československa laskavostí západního diplomata. Takže vědci nechť hledají ve vědecké literatuře a „Měsíce ve vědě“ vypovídají o vědeckém povědomí lidí ve světě.

Ivo Budil

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorech

Martin Braniš

Ivo Budil

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné