Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Očkování proti hluchotě

(Vesmír 76, 532, 1997/9)
 |  5. 12. 1997
 |  Vesmír 76, 664, 1997/12

I když zmínka o „vakcině“ proti hluchotě rozhodně patří mezi vědecké zajímavosti, přeci jen nejsou některé poznatky uvedené v aktualitě „Očkování proti hluchotě“ o roli glutathionu v ochraně sluchových buněk ve vnitřním uchu před hlukem příliš nové a přesné. Jednak není pravda, že by ztráty sluchu nebyly (také) způsobovány fyzikálním poškozením struktur vnitřního ucha. Stále to platí pro oblast velmi vysokých intenzit (nad 130 dB), kdy dochází vlivem mechanické energie k poškození bazilární membrány i smyslového epitelu (tzv. akustické trauma). Za druhé, metabolické poškození (tzv. metabolická únava) je vedle mechanického známo pro nižší hodnoty intenzit již také poměrně dlouhou dobu (viz např. náš článek ve Vesmíru 69, 28, 1991/1). Navíc výsledky našich pokusů, publikované v prestižním „sluchařském“ časopise Hearing Research (33, 137–140, 1988), ukázaly (tentokrát ne na činčilách, ale na morčatech), že je možno preventivně před hlukovou expozicí, jako jakousi „vakcinu“, použít vysoké dávky askorbové kyseliny. Vitamin C má totiž rovněž schopnost zachytávat volné radikály, a tudíž má v tomto ohledu i podobný mechanizmus účinku jako glutathion.

Nejen u této aktuality, ale i u ostatních v oddíle „O čem se psalo ve světě i u nás“ bych uvítal (a doporučoval uvádět) původní literární pramen. Všechna literatura se hlídat nedá a kdo chce jít občas ke zdroji uvedených novinek, musí pak složitě hledat.

Martin Braniš

Odpověď autora rubriky „Měsíc ve vědě“

Hned v sousedství rubriky „Měsíc ve vědě“ otiskuje Vesmír přehled novinek citovaných z prestižních vědeckých časopisů, a to samozřejmě i s tak nezbytnými citacemi. „Měsíce ve vědě“, zrozené před 16 lety, měly a mají poněkud jiný cíl – referují především o tom, o čem píší ve světě populárněvědecké časopisy i vědecké stránky novin a občas také, co si vědci povídají mezi sebou. Jsou to tedy informace o událostech, objevech, domněnkách, které formují vztah laického světa k vědě. O vědě se lidé-nevědci nedovídají z vědeckých časopisů, ale z novin, rozhlasu, televize, časopisů, které se opírají o prestižní populárněvědecké časopisy, jako např. La Recherche, Science et Avenir, New Scientist, Popular Science, Priroda.

Před listopadem 1989 „Měsíce ve vědě“ „zaskakovaly“ občas u českých badatelů jako přímé prameny, ale to už naštěstí je zapomínanou minulostí. (Mimochodem – byla to doba, kdy do Československa docházel oficiálně jeden výtisk týdeníku New Scientist a i po něm často sahala ruka poštovní cenzury. New Scientist, ze kterého jsem čerpával, přicházel do Československa laskavostí západního diplomata. Takže vědci nechť hledají ve vědecké literatuře a „Měsíce ve vědě“ vypovídají o vědeckém povědomí lidí ve světě.

Ivo Budil

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorech

Martin Braniš

Ivo Budil

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné