Očkování proti hluchotě

I když zmínka o „vakcině“ proti hluchotě rozhodně patří mezi vědecké zajímavosti, přeci jen nejsou některé poznatky uvedené v aktualitě „Očkování proti hluchotě“ o roli glutathionu v ochraně sluchových buněk ve vnitřním uchu před hlukem příliš nové a přesné. Jednak není pravda, že by ztráty sluchu nebyly (také) způsobovány fyzikálním poškozením struktur vnitřního ucha. Stále to platí pro oblast velmi vysokých intenzit (nad 130 dB), kdy dochází vlivem mechanické energie k poškození bazilární membrány i smyslového epitelu (tzv. akustické trauma). Za druhé, metabolické poškození (tzv. metabolická únava) je vedle mechanického známo pro nižší hodnoty intenzit již také poměrně dlouhou dobu (viz např. náš článek ve Vesmíru 69, 28, 1991/1). Navíc výsledky našich pokusů, publikované v prestižním „sluchařském“ časopise Hearing Research (33, 137–140, 1988), ukázaly (tentokrát ne na činčilách, ale na morčatech), že je možno preventivně před hlukovou expozicí, jako jakousi „vakcinu“, použít vysoké dávky askorbové kyseliny. Vitamin C má totiž rovněž schopnost zachytávat volné radikály, a tudíž má v tomto ohledu i podobný mechanizmus účinku jako glutathion.

Nejen u této aktuality, ale i u ostatních v oddíle „O čem se psalo ve světě i u nás“ bych uvítal (a doporučoval uvádět) původní literární pramen. Všechna literatura se hlídat nedá a kdo chce jít občas ke zdroji uvedených novinek, musí pak složitě hledat.

Martin Braniš

Odpověď autora rubriky „Měsíc ve vědě“

Hned v sousedství rubriky „Měsíc ve vědě“ otiskuje Vesmír přehled novinek citovaných z prestižních vědeckých časopisů, a to samozřejmě i s tak nezbytnými citacemi. „Měsíce ve vědě“, zrozené před 16 lety, měly a mají poněkud jiný cíl – referují především o tom, o čem píší ve světě populárněvědecké časopisy i vědecké stránky novin a občas také, co si vědci povídají mezi sebou. Jsou to tedy informace o událostech, objevech, domněnkách, které formují vztah laického světa k vědě. O vědě se lidé-nevědci nedovídají z vědeckých časopisů, ale z novin, rozhlasu, televize, časopisů, které se opírají o prestižní populárněvědecké časopisy, jako např. La Recherche, Science et Avenir, New Scientist, Popular Science, Priroda.

Před listopadem 1989 „Měsíce ve vědě“ „zaskakovaly“ občas u českých badatelů jako přímé prameny, ale to už naštěstí je zapomínanou minulostí. (Mimochodem – byla to doba, kdy do Československa docházel oficiálně jeden výtisk týdeníku New Scientist a i po něm často sahala ruka poštovní cenzury. New Scientist, ze kterého jsem čerpával, přicházel do Československa laskavostí západního diplomata. Takže vědci nechť hledají ve vědecké literatuře a „Měsíce ve vědě“ vypovídají o vědeckém povědomí lidí ve světě.

Ivo Budil