Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Konec nezávislosti chloroplastů?

 |  5. 12. 1997
 |  Vesmír 76, 717, 1997/12

Chloroplasty se tradičně považují za nezávislé organely rostlinné buňky. Vyvrátit tuto představu se nepodařilo S. Wildmanovi z Kalifornské univerzity, který sice roku 1962 fotografoval i filmoval jakési výčnělky vybíhající z chloroplastů, ale nikdo jeho objev nepotvrdil. Nové, přesvědčivější důkazy publikoval tým Maureen R. Hansonové z Cornellovy univerzity. Do chloroplastů petunie a tabáku genetickou transformací zapojili zeleně fluoreskující protein (GFP), který byl r. 1992 klonován z medúzy. K sledování jeho pohybu použili tzv. dvoufotonovou mikroskopii, při níž energeticky bohatý safírový laser krátkými (fs) pulzy stimuluje a deteguje fluorescenci v živé rostlinné buňce. Lze tak rozpoznat aktivitu jednotlivých molekul přítomných v nepatrných množstvích. Při vybuzení ultrafialovým zářením chloroplasty obsahující GFP zeleně fluoreskovaly a proteiny přecházely z jednoho chloroplastu do druhého tenkými spojujícími trubičkami (tubuly). Tvar, délka (až 15 m) a tloušťka (0,35–0,85 m) tubulů se při tom měnily. Důkaz přesunu bílkoviny skrz tubuly byl prostý: jeden chloroplast vědci vysokou dávkou energie vybělili. Přestal fluoreskovat, ale za několik desítek sekund se do něj přesunuly proteiny ze sousedního chloroplastu a fluorescence se obnovila. Přesná úloha těchto tubulů (podařilo se je potom najít i na elektronmikroskopických snímcích netransformované petunie a špenátu) zatím není objasněna: možná si tak chloroplasty přesouvají genetický materiál pro rozmnožování, enzymy i další informace. To je třeba dokázat např. reakcemi na protilátky, při křehkosti tubulů a malých množstvích přesunovaných proteinů to však není snadná úloha. (Science276, 2039, 1997)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné