Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Sto let hvězdárny v Ondřejově

Z jadérka strom vyrůstá
 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 577, 1997/10

Sídlo a hlavní pracoviště dnešního Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově vzniklo původně jako soukromá hvězdárna. Počátkem tohoto století ji vybudoval pražský továrník a nadšený milovník astronomie Josef Frič. Za datum založení se pokládá 21. leden 1898, kdy J. Frič podepsal s obcí Ondřejov kupní smlouvu na pozemek na vrcholu kopce Manda. Pro vědecké účely, jak je v kupní smlouvě výslovně uvedeno, zakoupil tehdy 8 jiter pozemků za 800 zlatých a za les zaplatil 1000 zlatých. Datum podpisu kupní smlouvy nebylo zvoleno náhodně. Byl to totiž den prvého výročí smrti Josefova bratra Jana, jenž zemřel na zápal slepého střeva brzy po ukončení práce na plánech astrografu, který bratři chtěli vyrobit ve své továrně.

Oba bratři se narodili v Paříži, kam byl jejich otec Josef Václav Frič nucen emigrovat po pražském povstání v r. 1848. Později se s matkou vrátili do Prahy, kde vystudovali gymnázium, začali vysokoškolská studia, ale brzy si založili dílnu na jemnou mechaniku, z níž postupně vybudovali továrnu. Oba se velmi zajímali o přírodní vědy, především o astronomii, na čemž měl určité zásluhy i přítel jejich otce básník Jan Neruda. Významným rádcem jim byl i profesor chemie a astronomie Vojtěch Šafařík, pozorovatel Měsíce a proměnných hvězd, který měl soukromou hvězdárnu ve svém domě v Praze na Vinohradech (jeho jménem byl pojmenován jeden kráter na Měsíci)1). Pro něj také Fričové vyrobili r. 1883 malý Newtonův zrcadlový dalekohled a r. 1889 refraktor s Clarkovým objektivem, tehdy největší dalekohled v Čechách.

V domě v Praze na Vinohradech, kde byla první dílna Fričů, vybudoval Josef malou hvězdárnu. Prvního mezinárodního úspěchu dosáhl r. 1886 na mezinárodní fotografické výstavě v Oportu, kde jim byla udělena zlatá medaile za soubor fotografií Měsíce v různých fázích. Tyto fotografie ve formě tabla diapozitivů přijal ředitel Jenssen pro hvězdárnu v Meudonu. Publikovali rovněž fotografie zatmění Měsíce. Výsledky fotografování komet Perrine a Perrine Lamp publikovali ve 3 článcích v tehdy renomovaném časopisu Astronomische Nachrichten.

Brzy po smrti Jana Friče se jeho starší bratr rozhodl „vystavět hvězdárnu kdesi na českém venkově na paměť bratrovu a věnovat ji jednou národu jako pomník naší ideální spolupráce“2). Na Fričovu žádost hledal syn mlynáře Málka z Pyskočel, pozdější prokurista Fričova závodu, vhodné místo v Posázaví pro stavbu hvězdárny a nalezl je na kopci Manda u Ondřejova. Mandu Josef Frič přejmenoval na Žalov, hvězdárnu nazýval „Hvězdárna bratří Josefa a Jana Friče“ a sám se začal psát jako Josef Jan Frič.

Již v r. 1899 navázal J. J. Frič úzkou spolupráci s Františkem Nušlem, tehdy profesorem gymnázia v Hradci Králové, později profesorem Univerzity Karlovy a Vysokého učení technického v Praze a viceprezidentem Mezinárodní astronomické unie. Ten tehdy začínal experimentovat s cirkumzenitálem a diazenitálem, originálními přístroji pro měření zeměpisné šířky a času z průchodu hvězd výškovým kruhem nebo místním poledníkem. Frič Nušla později zaměstnal v Ondřejově a experimenty s cirkumzenitálem byly zpočátku hlavní náplní jejich společné práce. Prvý model cirkumzenitálu byl zkonstruován r. 1902, druhý, zdokonalený, r. 1905 a třetí r. 1923. Přístroje dosahovaly vysoké přesnosti v určování zeměpisné šířky, a to 0,1 obloukové vteřiny, což odpovídá 3 metrům na zemském povrchu. K úspěchům jejich spolupráce patří i objev refrakční anomálie, pro jejíž sledování zkonstruovali r. 1908 speciální přístroj. Přitom neopomíjeli ani fotografování komet.

Vlastní výstavba observatoře byla po provedení nutných terénních úprav započata r. 1905, a to stavbou pracovny s hodinovým sklepem, čtyř pozorovacích domků s odklopnými střechami a obytného domku pro zahradníka. A již r. 1906 stavby postoupily natolik, že v noci na 1. srpna 1906 mohlo být v jednom z pozorovacích domků provedeno prvé pozorování cirkumzenitálem na nově budované observatoři na vrcholku Mandy. 1. srpen 1906 lze tak považovat za den uvedení do provozu hvězdárny v Ondřejově3).

Roku 1913 byla v Ondřejově uvedena do provozu prvá radiová stanice v Čechách pro příjem časových radiových signálů.

Stavba kopulí, západní a centrální, byla zahájena r. 1908. Do západní kopule byl r. 1920 umístěn astrograf, přičemž původní Janovu konstrukci jednoduchého astrografu přepracoval Josef Frič na dvojitý astrograf, který pak zhotovil ve svém závodě. Astrograf byl vybaven originálním regulátorem chodu hodinového stroje podle návrhu F. Nušla. Roku 1922 byl do centrální kopule umístěn Šafaříkův dalekohled s velmi kvalitním Clarkovým objektivem, který se dodnes na observatoři používá pro studium jemné struktury slunečních skvrn. Tento dalekohled spolu s bohatou astronomickou knihovnou dostal J. J. Frič pro ondřejovskou hvězdárnu z dědictví po prof. Vojtěchu Šafaříkovi od vdovy Pavlíny.

Roku 1923 byla zbudována mechanická a truhlářská dílna. Frič však rozšiřoval i pozemky patřící k hvězdárně. Roku 1914 koupil sousední polnosti a pastvisko a r. 1926 sousední pozemky s vilou Leonora, kterou r. 1889 postavila Eleonora z Erenbergů, koloraturní pěvkyně Národního divadla (první představitelka Mařenky v Prodané nevěstě).

V r. 1920 se J. J. Frič rozhodl propůjčit hvězdárnu v Ondřejově pro práci astronomů Státní hvězdárny. Státní hvězdárna, sídlící tehdy v Klementinu v Praze, neměla kvalitní přístroje.

28. října 1928, v den desetiletého trvání samostatnosti Československé republiky, zaslal J. J. Frič dopis k rukám rektora Univerzity Karlovy, v němž prohlásil, že se rozhodl svou hvězdárnu v Ondřejově se vším příslušenstvím, tedy s pozemky, budovami, přístroji a knihovnou, věnovat k účelům Univerzity Karlovy s podmínkou, že československý stát se zaváže, že bude hradit náklady na vydržování a další budování hvězdárny a že bude spravovat hvězdárnu jako neodvislý, čistě český vědecký ústav se samostatnou administrativou.

Vlastní darovací smlouva mezi J. J. Fričem a československým státem, zastoupeným Ministerstvem školství a národní osvěty, byla však podepsána až 22. května 1933. Celková hodnota darovaného majetku je ve smlouvě vyčíslena na 3 131 898 korun.

Prvým ředitelem samostatné hvězdárny v Ondřejově se podle přání J. J. Friče stal F. Nušl, tehdy též ředitel Státní hvězdárny. Tato personální unie přispěla k postupnému splývání těchto dvou ústavů. To, i když bylo přerušeno za německé okupace, kdy ondřejovská hvězdárna byla zabrána pražskou německou univerzitou, nakonec po 2. světové válce vedlo k úplnému splynutí ústavů pod hlavičkou Státní hvězdárny. Ta po krátkodobých reorganizacích přešla jako jeden z prvých ústavů pod vznikající Československou akademii věd a 1. ledna 1954 vznikl Astronomický ústav ČSAV.

Po 2. světové válce se ondřejovská observatoř dál rozvíjela. Především se rozvíjely sluneční fyzika, meteorická astronomie, stelární astronomie, dynamika těles sluneční soustavy včetně umělých družic Země, sluneční a meteorická radioastronomie. Byly vybudovány nové pracovny, nová mechanická a truhlářská dílna, výpočetní středisko, obytné domy pro pracovníky ústavu. Do provozu byla uvedena řada nových přístrojů, jako např. mnohokamerový sluneční spektrograf, sluneční spektrograf s magnetografem, dvoumetrový stelární dalekohled, meteorický radar, sluneční radiové spektrografy, fotografický zenitteleskop, síť stanic pro sledování bolidů ad. Ústav se rovněž podílí vlastními přístroji na výzkumech pomocí umělých družic Země a kosmických sond.

Do vnější omítky budovy pracovny nechal J. J. Frič vepsat nápis: „Z jadérka strom vyrůstá“. Uplynulých 100 let od koupě pozemků na Mandě v Ondřejově mu dalo zcela za pravdu a naplnilo jeho hlavní záměr: vybudovat kvalitní českou astronomickou observatoř.

Obrázky

Poznámky

1) M. Kopecký: 90 let od smrti Vojtěcha Šafaříka. Říše hvězd 73, s. 102, 1992
2) J. J. Frič: O vzniku a rozvoji vlastního závodu. Nákladem autora. Praha 1931
3) M. Kopecký: 90 let astronomických pozorování v Ondřejově. Vesmír 75, 249, 1996/5

Dobové fotografie a exponáty jsou vystaveny v muzeu umístěném v západní kopuli ondřejovské observatoře. Organizované prohlídky se konají od 1. května do 30. září každou sobotu a neděli. Mimo toto období je třeba návštěvu ústavu předem domluvit (tel.: 0204-620116, e-mail: pivova@asu.cas.cz) Dobové fotografie a exponáty jsou vystaveny v muzeu umístěném v západní kopuli ondřejovské observatoře. Organizované prohlídky se konají od 1. května do 30. září každou sobotu a neděli. Mimo toto období je třeba návštěvu ústavu předem domluvit (tel.: 0204-620116, e-mail: pivova@asu.cas.cz)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Miloslav Kopecký

RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Je emeritním pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabýval sluneční fyzikou. V posledních letech vybudoval a spravuje archiv hvězdárny v Ondřejově.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné