Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Drápkovci z jantaru

 |  5. 1. 1997
 |  Vesmír 76, 55, 1997/1

Kmen drápkovců, Onychophora, dnes zahrnuje zhruba středně velké suchozemské bezobratlé tvory jižní polokoule. Žijí v tropických lesích, kde jsou postrachem jiných zvířat přiměřené velikosti. Kromě recentních druhů jsou známé i paleontologické nálezy drápkovců z mořských usazenin, staré zhruba 530 milionů let. Recentní a fosilní drápkovci se od sebe ovšem velmi liší. Fosilní (asi 300 nálezů) jsou víceméně mořští, mají nečlánkované nohy a našli se zatím jenom na polokouli severní. Naproti tomu jejich dnešní suchozemští příbuzní mají nohy článkované a ukončené drápkem. Na hlavě mají žlázu produkující lepivý sekret, který vyvrhují při lovu i obraně. Mezi zmíněnými dvěma typy drápkovců existuje velká propast morfologická, ekologická, prostorová i časová. Vyplnit tuto mezeru se možná podaří studiem dvou drápkovců nedávno nalezených v jantaru. První z nich pochází z Baltu a je to nejstarší známý suchozemský drápkovec. Jeho stáří se odhaduje na 40 milionů let. Druhý jedinec, o něco mladší, pochází z Dominikánské republiky. Nese znaky jak fosilních, tak i dnes žijících druhů. Hlavou je podobný dnešním drápkovcům, nohy má ještě primitivní. Současné rozšíření drápkovců je gondwanské. Na základě uvedených fosilních nálezů by se mohlo zdát, že drápkovci původně pronikli na souš v celém areálu rozšíření, ovšem v Laurasii jim štěstí nekvetlo a dnes přežívají pouze na zaslíbeném jihu. (Science 273, 1340 a 1370, 1996)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Aleš Bezděk

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D. (*1970) vystudoval fytotechnický obor na VŠZ Brno, v Entomologickém ústavu AV ČR se zabývá ekologií a taxonomií brouků.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné