Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Ozvláštnění

 |  5. 6. 1996
 |  Vesmír 75, 358, 1996/6

Zdá se, že hlavní pracovní činností osobností kulturního, vědeckého i politického života bylo stát nebo sedět, dívat se do dálky, popřípadě tam ukazovat, nebo hledět do blba a při tom si podpírat bradu. Výjimečně mají někteří ruku v kapse. Zvlášť významní sedí na koni. Potkáváme je na náměstích, v parcích, někdy také v sálích a předsálích – ale to pak většinou nemají tělo. Říká se tomu realizmus a někteří dokonce dodávají, že ti mrtví nebo aspoň ochrnutí vypadají jako živí. Měli bychom být vděčni ptákům za tu trochu subjektivity.

Muž na motorce řítící se do zatáčky musel působit jako zjevení. A jistě pro některé nerealisticky. Však také tohoto sochaře přiměli k tomu, aby se podílel na neslavné letenské frontě na maso, jejíž odhalení nepřežil.

A teď si představte, že jde v létě Vojanovými sady a na trávníku je aktovka. Rozepnutá, velká – a kamenná. Je to tak divné, že se může stát, že aktovku, jakých jsme vídali denně desítky, uvidíme poprvé. Chesterton říká v Nottinghamském Napolenu: „V tajemné knize života jest zapsán takový zákon: Nevšimneš si věci, díváš-li se na ni devět set devadesát devětkrát; díváš-li se na ni po tisící, vydáváš se obrovskému nebezpečí, že ji uvidíš poprvé.“ A zrovna tak se může stát – díky Ellen Jilemnické – že se poprvé setkáme s kabátem, zámkem a klíčem, štrikujícíma rukama, rukou podávanou, rukama v kapse, stříháním nehtů, anebo dokonce strouháním mrkve. A když přijdete do Centra teoretických studií UK, hned u vchodu nás vítá někdo, kdo líže zmrzlinu.

V Pražském lingvistickém kroužku používali krásný termín: ozvláštnění. Abychom si něčeho všimli, něčeho, co třeba každodenně vídáme (ale nevidíme), abychom si všimli druhého člověka, věcí, které nás obklopují, ale právě tak jevů a zákonitostí, musí se něco udát, musí se změnit okolnosti a podmínky, v nichž jsme až dosud viděli-neviděli. Musí dojít k nějaké změně pohledu, aby se něco stalo nápadným, zvláštním. Musí nás to nějak vyvést z míry, neboť měřítka zaběhnutá jsou jen na překážku. Jen tak se může něco objevit.

Popper říká, že vědecké teorie usilují o tvrzení typu: za jistých podmínek se stanou jisté věci. A úkolem vědy je testovat taková tvrzení tím, že uskutečníme tyto podmínky a okolnosti ostatní měníme. Jedině tak totiž můžeme teorii vystavit riziku, že očekávaný výsledek nedá. Často používaný obrat ceteris paribus, tj. při stejných ostatních okolnostech, do vědy nepatří. Zničil by testovatelnost, zabránil by objevu, zkrátka byl by to hrob vědy a svobodného vědeckého bádání.

Potkám-li sochy Ellen Jilemnické, mám vždy radost – radost z šance vidět co jsem vídal, ale neviděl.

Dopis


Jela jsem posledním autobusem z náměstí.

Večer byl tíživý a rmutný

jak prázdná voda.

Pořád jsem měla, pocit,

že otevřeným oknem odpluji

a připojím se k mráčkům na obloze.

Abych se aspoň trochu utěšila,

rozhodla jsem se, že dříve nežli vzlétnu,

povzdechnu z hloubi duše.

Aby tu po mně zbylo něco nahlas.

JAN SKÁCEL

Smuténka

Básně (I)

Blok, Brno 1995

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné