Ze starších ročníků Vesmíru

Ichneumon v Západní Indii. Asi před 25 lety činěn byl pokus akklimatizovati egyptského ichneumona v Západní Indii za tím účelem, aby hubil jistý druh krys, který v tamějších plantážích značných škod způsoboval. Pokus ten potkal se v jednom směru s výsledkem dobrým, v jiném však se špatným, neboť podobal se výsledkům akklimatizace králíků a vrabců v Australii. Ve zprávě jednající o rozšíření ichneumona v Záp. Indii jest řečeno, že „vyháněli tam čerta ďáblem“. Na ostrovech ichneumonem osazených lze pokládati onu krysu za vyhubenou, avšak když se ichneumonům nedostávalo krys, počali se tito ohlížeti po stravě jiné. Vrhajíce se na drůbež a vyhledávajíce vejce stali se takto největšími ničiteli všeho ptactva na zemi se hnízdícího a užitečných plazův. [...] Mimo to seznáno také, že ichneumon není jen vázán na stravu animalní, nýbrž že žere všechno. Před nosem farmářů krade prý nejkrásnější ananasy a banány [...] Do pasti a do smyček ichneumon nesnadno dá se polapiti a mnohem častěji propadne tomuto osudu sameček než samička. Zdá se, jakoby sameček nejen mláďatům, ale i samičce potravu donášel [...] Zkušenosti, pojící se k aklimatisačním pokusům v Australii a v Záp. Indii, jsou také v příčině té poučny, že vůči jistým poměrům přírodním, jež by člověk chtěl násilně upraviti, zůstává tento vždy malomocným.

Vesmír 15. května 1896, str. 180

Šunky „tulení“. V Německu vyskytly se na trhu šunky „tulení“, o nichž obecenstvo se domnívá, že skutečně z tuleně pocházejí. Skutečné šunky tulení by pro svou trvanlivosť asi špatně chutnaly; zatím zboží toto není nic jiného nežli plecka vepřová. Vesmír 15. května 1896, str. 179

Krmné rostliny škodlivých hmyzů. Naše pěstovanmé byliny nebývaly původně od větší části nynějších nepřátel z říše hmyzu napadávány, poněvadž žily dříve na druzích rostlinných, jež na nevzdělaných kusech půdy, na ladách a drahách houfně rostly; až pak i tyto lány byly vzdělány a krmné rostliny odtud vymýtěny, donuceni byli hmyzové nouzí zaměniti původní své živitele. [...] Jakožto důkaz obměny krmné rostliny uvádíme několikráte pozorované opakování se, kdy larvy Subcoccinelly z požatého pole vojtěškového na řípu se přestěhovaly a listy této ožíraly, kdežto pole řípového vždy opomíjely, kdykoli jim vojtěška za krmnou dostatečně sloužila. [...] Určité druhy škodlivého hmyzu od napadení polí odvrátiti, dalo by se snad v tom ohledu použíti, že by vzhledem ku jejich zvláštní oblibě té které rostliny se tato nasázela v přiměřených vzdálenostech na úzkých pruzích polností a hmyzové sem přivábení vhodným způsobem se ničili. Vesmír 1. května 1896, str. 167

Kterak lze utvořiti jména a obrazy na ulitě živých hlemýžďů. Dr. Bolau, ředitel zoologické zahrady v Hamburgu, zmínil se v přednášce o tom, že Číňané na vnitřní straně perlorodky říční uměle vytvořují obrázky Buddhovy. Zpráva ta přiměla dozorce hamburského akvaria k tomu, že hleděl dostati jména a obrazy na tritonkách z moře Středozemního. Z tenké destičky, směsi to cínu a olova, vyřezal vhodné proužky a sestavil z nich jméno „triton“. Písmena ta přilepil voskem na vnitřní stěně ústí hlemýždě [...] Za 8 měsíců pokrylo se slovo „triton“ hmotou perleťovitou tou měrou, že kov zcela jest přikryt a jméno jakožto vypuklina (relíf) ve skořápace vězí. Vesmír 15. května 1896, str. 179