Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

O přeskakujících genech

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 196, 1996/4

Lidská buňka má v jádře 23 párů chromozomů. Dvaadvacet párů jsou tzv. autozomy a jeden pár jsou pohlavní chromozomy. U žen je tento pár tvořen dvěma homologními (v podstatě totožnými) chromozomy označovanými písmenem X, u mužů je pár pohlavních chromozomů tvořen jedním chromozomem X a jedním menším chromozomem Y. X je tedy jediným chromozomem, jenž je přítomen v buňkách obou pohlaví, ale v rozdílném počtu. Muži mají jeden chromozom X a ženy dva.

Dosavadní poznatky ukazují, že ke správné funkci genů v buňce je třeba jejich počet optimalizovaný evolucí. Když je například třeba aktivity dvou totožných genů, může být aktivita tří takových genů škodlivá. To ovšem hned otevírá otázku, jak je tomu s geny na pohlavních chromozomech, zejména pak na chromozomu X, který je u různých pohlaví přítomen v buňkách v různém počtu.

Výsledky pozorování ukazují, že když jsou v buňce přítomny dva chromozomy X , tj. v ženském organizmu, jsou geny aktivní jen na jednom chromozomu. Homologní geny na druhém chromozomu aktivní nejsou. Významný japonský badatel Ohno z těchto pozorování vyvodil, že geny z chromozomu X nemohou přeskakovat na jiné chromozomy. U autozomálních genů by přeskoky neměly vadit, protože ty jsou v buňce přítomny ve dvou kopiích.

Nyní se však zjistilo, že gen CLCN4, kódující protein zapojený do transportu chloridových iontů z vnějšího prostředí do nitra buňky, který je u člověka na chromozomu X, je u myší na chromozomu jiném. Přitom ale na myším chromozomu zřejmě kdysi byl, protože jeho malý zbytek tam stále ještě je. Přeskočil tedy v evoluci na jiný chromozom, aniž ztratil svou funkci? Je pravděpodobné, že ne všechny geny se z tohoto hlediska chovají stejně. Některé zjevně mohou působit na více chromozomech, možná jsou funkční bez ohledu na své umístění. U genu CLCN4 nezáleží ani na jeho počtu v buňce. Může být přítomen v jedné, ve dvou, nebo dokonce ve třech kopiích.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Václav Pačes

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., (*1942) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. (e-mail: vaclav.paces@img.cas.cz)

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné