LIBUŠE OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, MIROSLAVA KNAPPOVÁ, JITKA MALENÍNSKÁ, JANA MATÚŠOVÁ: Pomístní jména v Čechách

O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Vydal Ústav pro jazyk český AV ČR v nakl. Academia, Praha 1995; recenzent prof. PhDr. Ivan Lutterer, CSc.; 50 stran; náklad 3000 výtisků, cena neuvedena
 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 216, 1996/4

Soupisem v letech 1963 – 1980 shromáždilo onomastické pracoviště Ústavu pro jazyk český ČSAV asi půl milionu dokladů pomístních jmen z území České republiky. Pomístní jména jsou jednou ze skupin vlastních jmen zeměpisných a zabývá se jimi toponomastika – nauka o vlastních jménech zeměpisných. Jde o vlastní jména přírodních objektů, které nejsou určeny k obývání. Kromě jmen vod, tvarů členitosti zemského povrchu, pozemků či cest sem patří i jména balvanů, osamělých stromů, křížků u cesty, lomů nebo dolů, trigonometrických bodů ad. Soupis obsahuje jména z katastrálního území 8 119 obcí a osad a na jejich soupisu pracovalo mimo jiné i přes 4 000 dobrovolníků, místních občanů, kteří obcházeli starousedlíky a vyptávali se jich na jména vztahující se k jejich pozemkům.

Tato monografie je prvním zpracováním některých úseků z půlmilionového bohatství sebraných jmen, a to z hlediska tvoření slov, hláskosloví, tvarosloví, sémantiky, s přihlédnutím k česko-německým kontaktům. Výsledky tohoto výzkumu se využívají při práci na Slovníku pomístních jmen v Čechách.

Nastíněny jsou také možnosti využití pomístních jmen jinými vědními obory. Nové doklady o místních jménech patrně pomohou doplnit údaje o osídlování Čech (lze podle nich lokalizovat některé zaniklé osady) nebo o způsobech získávání majetku v jednotlivých obcích. Na nedělitelné vlastnictví rodin poukazují jména Familie, Na familii či Familka, majetek odkázaný církvi pro spásu duše prozrazují jména Na záduše, Záduška, formou mzdy v naturáliích byla Deputátní louka. Četné jsou doklady o dělení majetku (Díly, Tály), jeho přidávání (Nadávka, Přidánek), výměně (Vyhandlovaná) nebo odměně (Na odměnkách). Pozemek mohl být získán losováním (Přední lůsy), nebo i vybojován (Na bojišti).

Monografie patří k těm, které potěší nejen odborníka, ale i laika. Stačí zalistovat v rejstříku, vybrat si nezvyklé jméno a hned si najít jeho výklad. Tak např. na Českobudějovicku mají Khiripíhl (z Kirchbühel, kostelní kopec) a Perkúzi (z Bergwiese, luční kopec). Bez zajímavosti není např. ani všeobecně známé, a přece nejasné oronymum Krkonoše. Většina dosavadních etymologií ho chápe jako složené ze slovanských základů krk-/krak- (kleč, kosodřevina) a noš- (od nosit) s významem hora nesoucí na úbočích kleč. Novější bádání se pokouší vyložit Krkonoše ze substrátového praslovanského základu „kamenné úbočí, kamenné pole“, ale jméno je považováno za nejasné i nadále.

Kdo se trochu zabýval onomastikou, je srozuměn s tím, že tak obsáhlé téma v poměrně tenké knížce prostě vyčerpat nelze. Ostatní čtenáři, zejména odborníci z oborů souvisejících (botanici, geografové, geologové, zemědělští inženýři), stále upozorňují na další a další jména, která v knize postrádají. Kladou otázky typu: Proč v oronymech chybí Boreč, když Bořeň tam je? Zřejmě očekávali slovník – na ten se ale můžeme zatím jen těšit. A co o jeho přípravě prozrazuje v této knize L. Olivová-Nezbedová? „Jde o práci, která nemá precedens, a to ani v zahraniční literatuře...“ Doufejme tedy, že to jednou vyjde!

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné