Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

K čemu je dobrá fugu

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 235, 1996/4

K tomu, aby pro vás japonský kuchař připravil rybu fugu, musí být ve speciálních kursech vyškolen a mít licenci. A i tak se každoročně několik Japonců požitím fugu otráví.

V poslední době se fugu stala populární nejen mezi japonskými labužníky, ale i mezi biochemiky. A to ne snad pro přítomnost toxinu, který je příčinou otrav, protože jeho struktura a mechanizmus účinku jsou známy. Biochemici se o fugu zajímají proto, že je to obratlovec s pravděpodobně nejmenším obsahem genetické informace ze všech obratlovců. Genom fugu je tvořen DNA o celkovém množství asi jen jedné osminy toho, co tvoří genom ostatních obratlovců. Genom fugu je tedy velmi vhodným objektem pro genomový projekt, tj. projekt, jehož cílem je přečtení celé dědičné informace této ryby. Fugu je mezi obratlovci to, co je mykoplazma u bakterií. Mykoplazma má nejmenší genom ze všech buněk (složený z pouhého půl milionu nukleotidových párů). Genom fugu je složen z přibližně 400 milionů nukleotidových párů.

Jak je to možné, že ostatní obratlovci, včetně jiných ryb, mají genomy podstatně větší? Chybí snad fugu nějaké důležité funkce? Nezdá se, že je tomu tak – ani kdyby jí nějaké geny chyběly, nemohlo by to vysvětlit, proč má genom o tolik menší.

Analýzou DNA se skutečně i ukázalo, že genom fugu je složen ze zhruba stejného počtu genů, jako mají ostatní ryby, ale že v něm chybí většina těch úseků DNA, jimž se někdy říká „smetí“ a o jejichž funkci se téměř nic neví.

O tomto „smetí“ však mnozí soudí, že nějakou funkci mít musí, protože by jinak během evoluce bylo z genomů eliminováno. Nejen že na jeho syntézu se spotřebuje hodně energie, ale navíc velmi komplikuje expresi jednotlivých genů. Nyní však je zřejmé, že organizmus, stejně složitý jako jiné organizmy, může existovat i bez této nadbytečné DNA. V tomto směru je před biochemiky ještě mnoho práce. A právě sekvenace genomu ryby fugu je projektem, který k porozumění těmto problémům může přispět.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Pačes

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., (*1942) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. (e-mail: vaclav.paces@img.cas.cz)

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné