Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

K čemu je dobrá fugu

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 235, 1996/4

K tomu, aby pro vás japonský kuchař připravil rybu fugu, musí být ve speciálních kursech vyškolen a mít licenci. A i tak se každoročně několik Japonců požitím fugu otráví.

V poslední době se fugu stala populární nejen mezi japonskými labužníky, ale i mezi biochemiky. A to ne snad pro přítomnost toxinu, který je příčinou otrav, protože jeho struktura a mechanizmus účinku jsou známy. Biochemici se o fugu zajímají proto, že je to obratlovec s pravděpodobně nejmenším obsahem genetické informace ze všech obratlovců. Genom fugu je tvořen DNA o celkovém množství asi jen jedné osminy toho, co tvoří genom ostatních obratlovců. Genom fugu je tedy velmi vhodným objektem pro genomový projekt, tj. projekt, jehož cílem je přečtení celé dědičné informace této ryby. Fugu je mezi obratlovci to, co je mykoplazma u bakterií. Mykoplazma má nejmenší genom ze všech buněk (složený z pouhého půl milionu nukleotidových párů). Genom fugu je složen z přibližně 400 milionů nukleotidových párů.

Jak je to možné, že ostatní obratlovci, včetně jiných ryb, mají genomy podstatně větší? Chybí snad fugu nějaké důležité funkce? Nezdá se, že je tomu tak – ani kdyby jí nějaké geny chyběly, nemohlo by to vysvětlit, proč má genom o tolik menší.

Analýzou DNA se skutečně i ukázalo, že genom fugu je složen ze zhruba stejného počtu genů, jako mají ostatní ryby, ale že v něm chybí většina těch úseků DNA, jimž se někdy říká „smetí“ a o jejichž funkci se téměř nic neví.

O tomto „smetí“ však mnozí soudí, že nějakou funkci mít musí, protože by jinak během evoluce bylo z genomů eliminováno. Nejen že na jeho syntézu se spotřebuje hodně energie, ale navíc velmi komplikuje expresi jednotlivých genů. Nyní však je zřejmé, že organizmus, stejně složitý jako jiné organizmy, může existovat i bez této nadbytečné DNA. V tomto směru je před biochemiky ještě mnoho práce. A právě sekvenace genomu ryby fugu je projektem, který k porozumění těmto problémům může přispět.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Pačes

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., (*1942) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. (e-mail: vaclav.paces@img.cas.cz)

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné