Ze starších ročníků Vesmíru

5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 178, 1996/3

Vrabec studniční. Malý příspěvek k lidovému názvosloví ornithologickému. V Čáslavi je shora uvedené pojmenování velice běžné a obvyklé a náleží docela nevinnému vrabci polnímu nebo úpolníku (Passer montanus L.). V Seidlově zahradě totiž je stará, dosti chatrná již studně, z níž toliko v létě se béře voda na zalívání. V té pak hnízdí se velmi mnoho párů těchto vrabců (studničních) v roubení a v děrách vzniklých vypadáváním a drolením kamenů. V době hnízdění nalezneš na hladině vodní skořápky vajec i vejce celá, hojně různého materiálu stavebního, části hnizd hotových i hnízda celá, často neopeřené hnizdoše i mláďata opeřená, která prý svůj „krok“ do světa draze zaplatila a p. Vše to svědčí o četné kolonii vrabců polních (studničních). Jest velmi zajímavo představiti si takovouto ptačí osadu v hluboké studni! A špatná myšlénka na sebeochranu to také není!

Vesmír 1. března 1896, str. 118

O padělaném pepři zmiňuje se F. Kundrát. Vídeňská jakási firma nabízela agentům svým pepř v podobě šedozelenavého prášku, promíšeného tmavými tělísky. Prášek podroben byl důkladnému prozkoumání a tu se objevilo, že jest to rozemletá škvára vysokých pecí promíšená železitými tělísky, která na magnet se nachytati dala. Hmota ostatní zčásti rozpouštěla se v kyselině solné, silně zředěné, vypouštějíc při tom smrduté uhlo- a síro- vodíkové plyny. Není nad vynalézavost lidskou, najde-li se ovšem hejl, který by sedl na vějičku.

Vesmír 1. března 1896, str. 118

Kolik kilogramů masa koňského, oslího a mezčího snědí Pařížané ročně? M. E. Decroix podává v „Revue des scinces naturelles appliquées“ statistickou tabulku, z níž patrný je pokrok hippopophagie (požívání masa koňského) v Paříži rok od roku. Maso koňské počalo se prodávati r. 1866, kdy se za půl roku porazilo 902 koní. S přibývající drahotou masa hovězího stoupala postupně spotřeba masa koňského. Vrcholu dosáhla v době obležení r. 1870 – 71. Tak v druhém pololetí r. 1870, a v prvém půlletí r. 1871. zabilo se v Paříži 64.362 koní, 635 oslů a 3 mezci, jichž maso v úhrnné váze 12,261.100 kg s největší chutí snědeno. R. 1877. bylo zabito 10.008 koní, 558 oslů a 53 mezci, jichž maso vážilo 1,939.490 kg, po té přibývalo ročně po 1–3000 koní a roku minulého prodali konští řezníci 5,129.530 kg masa z 23.186 koní, 383 oslů a 43 mezků. Z jednoho koně počítá se 225 kg masa. Maso koňské a oslí je o polovic lacinější masa hovězího.

Vesmír 15. března 1896, str. 132

Zvláštního pozorování vlastního oka docílíme, hledíce do světla a přimhuřujíce oko do té míry, až se jas světla stane snesitelným. Tu předstupují před zrak náš mlhavé obzory vlastního oka našeho. Nejprvé spatříme zcela jasně nesčíslné množství buněk slizu, jímž víčka rohovku potírají. Sliz ten rozeznáme v několika vrstvách určitě od sebe oddělených značnými prostorami. Důkaz to, jak silně jsou zvětšeny. Zvláště nápadny jsou buňky, které jako řetízky jsou spojeny a různě se rozvětvují. Akomodací pak možno spatřiti i obrysy duhovky. Dlužno hleděti upřeně stranou a tu pak objeví se nám přesně polokruh (i více) s okrajem chobotnatě roztřepaným, ovšem velice pohyblivým, takže obraz se stále mění. Stíny, které při tom brzy jako světelné pruhy, brzy jako temné šmouhy po rohovce přebíhají, pocházejí od řas očních. Úkaz tento jest způsobilým zjednati v dlouhé chvíli zábavu.

Jan Tykač, správce školy v České Třebové

Vesmír 1. března 1896, str. 120

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné