Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

ošetřit/ošetřovat

 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 177, 1996/3

Zaslechnete-li náhodnou větu „Byl velmi dobře ošetřen“, budete mít patrně za to, že jde o nějakého nemocného nebo zraněného, resp. o jeho chorobu nebo zranění, kterému asi lékař poskytl potřebnou pomoc či péči. Víte však, že byste se mohli podstatně zmýlit? Přečtěte si následující větu: „Diář je velmi dobře ošetřen a umožňuje nastavení ordinační doby a délky intervalu, na které je objednáván pacient.“ Protože „diář“ nelze pokládat za pacienta ani za zranění, musíme v dané souvislosti chápat slovo ošetřit zcela jinak, řekněme ve smyslu „zpracován, vyřešen, vybaven“ apod. (Jistě jste pochopili, že tu jde o programové vybavení počítače pro ošetřující lékaře.)

Asi jste si povšimli, že se slovem ošetřit/ošetřovat se takříkajíc roztrhl pytel. Namátkou uvedu pár příkladů: „Jak je v zákoně ošetřeno užívání lesních vozovek?“ – „To vše je ošetřeno zákonem.“ – „Bude nutno ošetřit zákon na ochranu spotřebitele.“ – „Hledáme hledisko, jak to ošetřit.“

Stalo se, že když v jedné rozhlasové besedě politici a odborníci zaplavovali diskusi samým „ošetřováním“, ozval se telefonicky posluchač s poznámkou, že naši politici „pořád něco ošetřují, ale věci se nehýbají kupředu“. Besedující se zasmáli, jeden z nich věcně poznamenal, že to je opravdu nevhodný výraz, vypůjčený z počítačového slangu, a v pokračující diskusi všichni svorně nadále „ošetřovali“ – zajímavý sociolingvistický úkaz, který ovšem nepřekvapuje.

Onen účastník diskuse měl pravdu – do publicistického, administrativního a snad i právnického vyjadřování se toto slovo dostalo zřejmě z počítačového slangu (přičemž do něho přešlo možná ze slovníku matematiků). V tomto oboru se mluví a zčásti i píše např. o tom, že je nutno ošetřit řešení nějaké úlohy (tj. opatřit toto řešení napsáním programu), že nějaká úloha se ošetřuje programem, ale ošetřuje se i program („vychytávají se jeho mouchy“), resp. se ošetřují jeho chyby, též jednotlivé funkce počítače, resp. jednotlivé klávesy (tj. zabezpečuje se fungování daného programu i pro případ, že by uživatel udělal chybu – v podobných souvislostech se někdy mluví též o dolaďování).

Jak bychom tedy celkově vymezili tento nový význam starého slovesa ošetřit/ošetřovat? I když bychom je mohli v různých spojeních zhruba nahradit jednou slovesem „zabezpečit“, podruhé „(vy)řešit“, jindy „zpracovat“ ap., cítíme, že všechny tyto významové odstíny hodící se do různých kontextů mají společný obecný základ, který bychom mohli vyjádřit hovorovým obratem „udělat s tím něco (v pozitivním směru)“ či „zacházet/naložit s tím takovým způsobem, který vede k žádoucímu výsledku“.

Onu současnou záplavu „ošetřování“ lze si důvodně vykládat jako chvilkovou módu. Není to však vysvětlení úplné. V pozadí totiž stojí jeden rozumný motiv: sloveso ošetřit/ošetřovat má jistou výhodu v tom, že svým širokým, poměrně obecným významem „udělat s něčím něco pozitivního“ pokrývá dosti široký okruh situací, v nichž bychom jinak potřebovali užít případ od případu různých sloves s významem speciálnějším, popříp. nějakého víceslovného opisu (zaznamenal jsem si i tento: „ze všech stran se podívat a zjistit, co to potřebuje, aby ta věc fungovala“). Pomocí slovesa ošetřit lze se vyjádřit snáze – i když, pravda, méně přesně. Tím ovšem rozhodně nedoporučuju ono bezhlavé ošetřování všeho možného, kterému někdy ani není dobře rozumět.

Závěrem se hodí ještě konstatovat, že onen nový význam našeho slovesa není v českém jazyce zcela izolovaný: Už dávno ošetřujeme zvířata, rostliny nebo různá zařízení, tj. věnujeme jim potřebnou pozornost a péči, a rovněž ošetřujeme chemicky nebo jinak maso i další potraviny, různé materiály aj., tj. děláme s nimi něco, aby se nekazily, byly zdravotně nezávadné, dlouho vydržely v dobrém stavu atp. I zde má tedy toto sloveso význam dosti široký a pokrývá případy různých činností speciálních, jako třeba zalévání, okopávání, natírání, konzervování atd.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné