mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Z odborných časopisů

 |  5. 2. 1996
 |  Vesmír 75, 113, 1996/2

Pomůže imunizace kokainově závislým?

Dosud neexistuje žádný efektivní léčebný postup pro kokainovou toxikomanii. Konvenční postupy zahrnují používání antagonistů dopaminu a kokainu. Na potkanech se zkoušela strategie, která by možná mohla být zajímavá: imunizace. Navázáním konjugátů podobných droze na cizí protein-nosič stimuluje imunitní systém organizmu k vytváření protilátek. Imunitní systém posléze rozpoznává jako cizí i drogu samotnou. Protilátky drogu navážou a vzniklý komplex droga + protilátka již mozkovou bariérou nepronikne. Imunizace tak brání psychoaktivnímu účinku. U potkanů vyvolávala imunizace v krvi vysoké hladiny protilátek proti kokainu po dobu asi 20 dnů. U lidí by bylo zapotřebí udržovat imunizaci mnohem delší dobu (možná i roky).

Tento přístup však má rovněž úskalí ohrožující dokonce život závislého narkomana. Může vést ke vzniku silné alergické reakce na kokain, končící třeba až anafylaktickým šokem a smrtí. Není jisté, zda imunizační procedura nepřehlíží nějakou základní patologii, která ke kokainové závislosti vedla. Zvratu k předešlému horšímu stavu v užívání drogy předcházejí epizody intenzivní nutkavé chuti na drogu i po dlouhé době abstinence. Osoby závislé na kokainu si pak také mohou vybrat jinou drogu (např. amfetamin), na niž imunizace nebyla vytvořena.

Nature 378, 666-667, 1995

Molekulární magnety

Berlínská modř (používal se také název pruská) vděčí za svůj název barvě: smíšením vodního roztoku žluté krevní soli (hexakyanoželeznatanu draselného) s trojmocnými solemi železa vznikne sytě modrá sraženina Fe4[Fe(CN)6]3.15H2O neboli hexakyanoželeznatanu železitého, abychom pro berlínskou modř nepoužívali jen její triviální název. Byla jednou z prvních koordinačních sloučenin (popsána r. 1710). Má silný absorpční pás kolem 700 nm. V této chvíli však není středem zájmu badatelů její barva (jak tomu bylo v 18. a 19. století), ale magnetické vlastnosti. Snem badatelů je „uvařit″ látku, která má právě takové vlastnosti, jaké potřebujeme. V případě molekulových sloučenin vykazujících spontánní magnetické uspořádání však desetiletí výzkumu ještě nepřineslo látky, po nichž by sáhli inženýři zabývající se paměťovými médii pro počítače. Několik látek bylo sice připraveno, za běžných teplot si však žádoucí magnetické vlastnosti uchovávaly pouze některé sloučeniny vanadu a sloučeniny odvozené z tetrakyanoetylenu. Jsou to však materiály křehké a amorfní a není u nich ani dobře znám molekulární mechanizmus odpovědný za překvapující magnetické vlastnosti. Stručně řečeno – berlínská modř vzbudila zájem chemiků a fyziků jen jako archetyp sloučenin obsahujících dva identické kovy v různých oxidačních stavech. (Kritická teplota berlínské modři je totiž příliš nízká – pouhých 5,6 K.) M. Verdaguer z laboratoře chemie přechodových kovů na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži se svými spolupracovníky syntetizoval z molekulárního předchůdce [Cr(CN)6]3+ látku V[Cr(CN)6]0,86.2,8H2O, která vykazuje magnetizmus i při pokojových teplotách do 320 K. Není to první syntetizovaná látka tohoto druhu. Před časem vzbudila pozornost látka V[TCNE]2. Nově syntetizovaná látka má však jednu přednost – chová se přesně podle teoretických očekávání. Nature 378, 667-668, 1995

Kdy vzniklo jádro Země

Země vznikla ze sluneční mlhoviny asi během 50 až 100 milionů let. Jak dlouho trvalo, než se v akreujícím materiálu utvořilo zemské jádro? Podle některých hypotéz vzniklo velmi záhy – během prvních 15 milionů let akrece, jiné hypotézy posunují vznik jádra až za hranici 50 milionů let. Chronometrie založené na systému 182Hf – 182W může tyto nejistoty rozptýlit. Izotopový rozbor materiálu dvou železných meteoritů, dvou uhlíkatých chondritů a dvou vzorků měsíčních bazaltů nasvědčují tomu, že jak Měsíc, tak jádro Země vznikly přinejmenším (62±10) milionů let poté, co vznikly železné meteority.

Nature 378, 771, 1995

Více výzkumu zdravotních následků černobylské havárie

Na mezinárodní konferenci o zdravotních následcích černobylské havárie koncem listopadu v Ženevě (viz rovněž str. 102) mj. též odeznělo:

  1. Zpomalení výzkumu zdravotních následků není způsobeno „únavou vědců″, ale nespolehlivostí ruských údajů.
  2. Roste počet psychických poruch jak mezi pracovníky, kteří likvidovali následky havárie (odhady jejich počtu kolísají mezi 200 000 až 600 000!), tak mezi těmi, kteří byli ze zamořených oblastí evakuováni. Delegáti konference rovněž slyšeli, že roste výskyt rakoviny štítné žlázy a že počet leukemií se naproti tomu nezvyšuje. Pozoruhodné je, že identifikace radioaktivity jako příčiny zvýšeného počtu rakoviny štítné žlázy zůstává zcela mlhavá. Podezřelý izotop 131I při používání v medicíně nevede totiž k průkaznému vzniku rakoviny štítné žlázy. 1)

Nature 378, 429, 1995

Zavlažování v Andách v letech 530–1500

V této době obyvatelé v oblasti dnešní Bolívie, Ekvádoru a Peru budovali složité systémy zavlažovacích zařízení, akvaduktů a terasových polí. To se stalo ekonomickým základem moci pozoruhodných civilizací, jakými byly např. říše Tiwanaku (~100 až 1000 n.l.) a říše Inků (~ 1400 až 1532 n.l.). Existovalo málo dokladů o zavlažovacích zařízeních před r. 1000 n.l. Studie sedimentů a geomorfologie poblíž vesnice Tarata v bolivijských Andách ukazuje, že zde existoval rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů (viz obrázek), který byl užíván již asi před 3500 lety a sloužil až do doby kolem r. 719  n.l. Nature 378, 481–483, 1995

Násilná stránka cholesterolu?

Je všeobecně známo, že nízké hladiny serotoninu souvisejí se sebevražednými sklony a s některými formami impulzivního násilného chování. Někteří badatelé přišli s tvrzením, že násilné chování mohou ovlivňovat rovněž nízké hladiny cholesterolu. Hypotéza je založena na pozorování, že opice, kterým byl snížen dietární cholesterol, vykazují agresivnější, méně afiliativní chování. Metaanalýza terapií snižujících cholesterol, provedená farmakologem M. Muldoonem z Pittsburské univezity, ukázala, že léčené skupiny mají stejnou úmrtnost jako skupiny kontrolní, neboť nižší výskyt úmrtí na srdeční infarkty je kompenzován úmrtími následkem násilného chování. Science 270, 239, 1995

Einsteinovy kříže

Hubblův kosmický teleskop hledající náhodně (prohlíží oblohu, zatímco ostatní přístroje provádějí plánovaný experiment, astronomové mluví o měření spoléhajícím na serendipitu) objevil dvě gravitační čočky – Einsteinovy kříže. Světlo ze vzdálené galaxie se při průchodu kolem další galaxie ohne tak, že když dorazí k Zemi, vytvoří čtyři obrazy původní galaxie. První takový kříž objevil John Huchra z harvardského Smithsonova střediska pro astrofyziku. Astronomové mohou použít Einsteinovy kříže k upřesnění rychlosti expanze vesmíru.

Science 270, 239, 1995

Hudba a mozek

Hudba neovlivňuje jen posluchače. Ukazuje se, že má vliv i na mozek hráčů, zejména na tvárný mozek dětských muzikantů. Devět muzikantů (6 houslistů, 2 violocellisté a 1 kytarista), kteří na své nástroje hráli průměrně 12 let, byli porovnáváni s kontrolní skupinou 6 nemuzikantů. Dráždění prstů na levé ruce aktivovalo u hráčů na strunné nástroje větší část somatosenzorické části mozku, než u lidí v kontrolní skupině. U hráčů se tedy více neuronů věnuje přijímání vjemů z prstů na levé ruce. U muzikantů, kteří začali hrát před svým 12. rokem, byl tento efekt dokonce dvakrát výraznější než u jejich kolegů, kteří začali hrát v pozdějším věku. „Plasticita v dospělosti nemizí, je pouze snížena,″ říká E. Taub. Podobný jev zaznamenali neurovědci i u jiných dovedností.

Science 270, 305–307, 1995

Poznámky

1) (Pozn. red.: pro orientaci doporučujeme znovu přečíst článek prof. MUDr. Klenera „Rizika ozáření″, Vesmír 74, 365, 1995/7)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...