Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Nezávislost, důvěra a profit

 |  5. 2. 1996
 |  Vesmír 75, 113, 1996/2

Nemá smysl stěžovat si, že veřejnost je jednoduše špatně informovaná a potřebuje převýchovu,“ řekl sir Michael Atiyah, přední britský matematik, když mu končilo čtyřleté funkční období prezidenta Královské společnosti (Nature 378, 525, 1995). Než předal prezidentskou funkci molekulárnímu biologovi siru Aaronu Klugovi, vyjádřil se k situaci v britské vědě: Řekl, že poválečné britské vlády byly zodpovědné za strategii nezávislého jaderného zastrašování, v němž on vidí vposledku nejen kořeny ekonomického úpadku země, ale také nepřátelského postoje veřejnosti vůči vědě a vědecké obci samotné. Zmínil se rovněž o pokračující účasti vědců na obchodu se zbraněmi. Nedostatečnou vládní podporu badatelskému výzkumu přirovnal k Stalinovu postoji vůči umění.

To jsou slova, která znějí našim uším většinou libě. Atiyah se však rovněž vyjádřil k té méně snadné stránce problému. Za klíčovou otázku pokládá najít takový vztah k vládě a průmyslu, aby vědci opět získali důvěru veřejnosti. Přestože mohou mít na moc (průmyslovou či vládní) příznivý vliv, bývají často chápáni skeptickou veřejností jako uzavřená elita, podezřelá část nejvyšší vrstvy, jako „oni“, nikoli jako „my“. Jediná cesta jak prolomit tato podezření je mluvit otevřeně a svobodně. Českých vědců se účast na zbrojním průmyslu týká ve velmi omezené míře, nejsou to však jediné etické problémy, k nimž je nutné se veřejně znovu a znovu vracet. Atiyah se kriticky vyjadřoval rovněž k návrhu socialistické Labouristické strany, aby jako nátlak na jmenování většího počtu žen do Královské společnosti byla užita skutečnost, že Královská společnost má vládní podporu. Podotkl, že mnoho kroků by mělo ženám pomoci v jejich kariéře, včetně nových stipendií pojmenovaných po nositelce Nobelovy ceny Dorothy Hodgkinové. Než však tato opatření přinesou plody, uplyne ještě nějaký čas.

K tématu věda – veřejnost se při jiné příležitosti vyslovil John Durant. Ve své inaugurační přednášce na Imperial College (J. D. je prvním profesorem na nově zřízené stolici pro „veřejné porozumění vědě“) mluvil o potřebě poněkud modifikovat přístup vycházející z předpokladu, že vědci mají pouze šířit vědecké poznatky shora dolů. Ti, kdo se angažují v objasňování vědy veřejnosti, musí v první řadě vytvořit vzájemnou důvěru mezi oběma stranami.

Co se týče naší situace, není důvod předpokládat, že by zde lidé byli vnímavější k nesmyslům různého druhu více, než je v Evropě obvyklé. A při počtu lidí schopných věnovat se vědecké žurnalistice (není bez významu, že mnozí z nich mají předchozí vědeckou průpravu) bychom se snad mohli obávat jen toho, zda jsme schopni „podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným“ (abychom citovali programové prohlášení Vesmíru z roku 1871!).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné