Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Otisky života a doby

 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 658, 1996/11

Poslední dvě objemná dvojčísla časopisu Výtvarné umění nesou název Zakázané umění a jsou věnována osudům českého výtvarného umění v sedmdesátých a osmdesátých letech. Ačkoli jde o dobu nedávnou, mnohé informace se už získávaly s potížemi, některé jsou nejspíš definitivně ztracené a zapomenuté. Tyto dva sborníky jsou nesmírně záslužnou prací, protože zřejmě nadlouho budou jediným zdrojem informací o tomto období. Na souborné zpracování si budeme muset ještě počkat, právě tak jako na obyčejné slovníky a příručky o umění posledních padesáti let u nás i ve světě. Další dvojčíslem – výborem z textů Viléma Flussera Moc obrazu – skončí tento náš jediný časopis pro současné umění. Máme ovšem ještě vynikající Ateliér, ale jeho zaměření a poslání je jiné. A jak někdo žertem poznamenal, zůstává ještě Vesmír.

Příběh letošního šedesátníka Rudolfa Němce je téměř reprezentační součástí příběhu osudů českého výtvarného umění. Studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ukončil na začátku šedesátých let, v době mírného uvolnění, kdy se na několik let otevřely výstavní síně a galerie současnému umění našemu i světovému. Byla to doba, kdy u nás vrcholil a končil informel a rázně se prosazovaly konstruktivní tendence, současně se ale ohlašovala nová generace s novou citlivostí a novou figurací. Otevřely se také možnosti podívat se do světa. Rudolfu Němcovi se to podařilo hned po vojně, kdy se dostal do Vídně. Píše o tom ve své Malířské cestě (otištěné v Revolver Revue 15): ‘Chodil jsem po ulicích a vnímal Západ. To byla 60. léta, pohyb v umění, a po abstrakci přicházel pop art. Já viděl velkou výstavu pop artu ve vídeňském Bruselském pavilonu, z kterého udělali muzeum moderního umění [šlo o výstavu Pop etc v Muzeu 20. století v září a říjnu 1964]. To bylo pro mne něco nového, uviděl jsem Warhola, Lichtensteina, Kleina, Recalcatiho. Po návštěvě Vídně – a brečel jsem na ulici po shlédnutí filmu o Beatles, jsem zkoušel se na plátno otiskovat. Přestal jsem malovat abstraktně, natřel jsem plátno a lehl si do toho. Byl to parádní otisk a začal jsem vynález zdokonalovat.’ Výsledkem byla řada velmi působivých obrazů, vesměs modře laděných, kterých si všiml Jindřich Chalupecký a umožnil Rudolfu Němcovi výstavu ve Špálově galerii (vystavoval společně s Adrienou Šimotovou). To se ale psal rok 1968. Rudolf Němec pak ještě vycestoval na studijní pobyt do Francie (mj. s Načeradským a Sopkem), ale pak spadla klec a Rudolf Němec vstoupil naplno do příběhu zakázaného umění. Maloval dál, téměř bez možnosti veřejných výstav, bez konfrontace s uměním ve světě, tato izolace však přispěla, jako u mnoha jiných, k původnější a hlubší tvorbě. Zůstal věrný figuraci i otiskům, postavy se ale v 70. letech úzkostně choulily. Proměňovala se i barevnost obrazů, až se v osmdesátých letech objevila ostrá žlutá a změnila se i technika. Němec začal používat rastrů a stříkací pistole. A nakonec v devadesátých letech začaly mizet z jeho obrazů i otisky či stíny postav, a pokud tam postavy byly, vypadaly už samy jako rastry a mříže. Celé dílo Rudolfa Němce je vlastně citlivým otiskem proměn časů a člověka v nich v posledních třech desetiletích.

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné