Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Fotony skutečně jsou

Nejpřímější experimentální důkaz kvantování elektromagnetického pole
 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 654, 1996/11

Již r. 1900 dospěl Max Planck při objasňování spektra záření dokonale černého tělesa k závěru, že světlo (a tedy veškeré elektromagnetické záření) je tvořeno z kvant energie – fotonů. Nedlouho poté využil tuto hypotézu Albert Einstein k vysvětlení fotoelektrického jevu (uvolňování elektronu z kovu ozářeného světlem). Postupně pak bylo kvantování elektromagnetického pole všeobecně přijato, není v rozporu s žádnými pozorovanými jevy a patří k základním kamenům moderní fyziky.

Přesto Serge Haroche a Jean-Michel Raimond se spolupracovníky z Ecole normale supérieure v Paříži usoudili, že jednoznačný přímý důkaz kvantování elektromagnetického pole nebyl dosud proveden. Poukazují na to, že fotoelektrický jev a další jevy lze vysvětlit i pomocí klasického (tedy spojitého) pole, pokud uvážíme, že sama odezva detektoru je kvantována. Proto na Ecole normale supérieure navrhli a uskutečnili zajímavý experiment podávající dosud nejpřímější důkaz kvantování elektromagnetického pole (Physical Review Letters 76, str. 1800, 1996).

Podstata experimentu byla velmi jednoduchá… izolovat několik fotonů a pak najít vysoce citlivý a nedestruktivní způsob detekce, který umožní tyto fotony „spočítat“, aniž by je zničil. Ke spolehlivému „uvěznění“ několika fotonů mikrovlnného záření byla zkonstruována speciální dutina (rezonátor), která je tvořena dvojicí malých sférických zrcadel vzdálených 3 cm od sebe. Zrcadla byla vyrobena (s mikrometrovou přesností) z niobia – kovu, který se po ochlazení na teplotu 0,8 K stává supravodivým – a to kvůli minimalizaci ztrát energie v dutině. Pro detekci přítomnosti fotonů v dutině posloužily skvěle atomy rubidia. Ty byly nejprve uváděny do vzbuzeného stavu a jednotlivě posílány různou rychlostí do rezonátoru. Po průchodu dutinou experimentátoři zjišťovali, jestli jsou atomy ve vzbuzeném nebo základním stavu, a vynesli si závislost pravděpodobnosti nalezení atomu ve vzbuzeném stavu na rychlosti atomu, tedy na době jeho setrvání v dutině. A to bylo vše, co potřebovali. Pokud v dutině nebyly žádné fotony, závislost měla tvar sinusoidy, což bylo způsobeno tím, jak atom spontánně přecházel do základního stavu a zase zpět vyzařováním fotonu a jeho reabsorpcí. Podobný tvar by si měla měřená závislost zachovat i v případě, že v dutině bude slabé klasické elektromagnetické pole. Pozorovaná závislost však byla složitější a bylo možné ji vysvětlit pouze existencí diskrétních kroků energie v dutině, tedy přítomností kvant elektromagnetického pole – fotonů. Z výsledků bylo též možné přesně spočítat, kolik fotonů bylo v rezonátoru.

Kdyby se vám zdálo, že je to celkem jednoduchý experiment, pak vězte, že francouzským vědcům trvalo 15 let, než dospěli ke kýženým výsledkům. Peter Knight z London Imperial College ocenil jejich experiment jako „heroický kousek experimentální fyziky“ (Science 272, str. 34, 1996).

Dokazovat fakt, o kterém nikdo nepochybuje a který byl už v podstatě dokázán – byť méně dokonale – to je, řeklo by se, jednoznačný příklad základního výzkumu motivovaného zvědavostí a touhou po vědecké dokonalosti. Škatulkování však není jednoduché ani v tomto případě. P. Knight říká: „Takové kvantové události, kdy manipulujete jeden či dva atomy pomocí jednoho či dvou fotonů, jsou úplným počátkem, vlastním zárodkem nové významné oblasti fyziky: zpracování kvantových informací.“

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kvantová fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné