Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

MILAN CHYTRÝ a JIŘÍ VICHERK: Lesní vegetace Národního parku Podyjí/Thayatal

Academia, Praha 1995, 166 stran, 2 mapy
 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 36, 1996/1

Vyhlášením Národního parku Podyjí získalo u nás tento nejvyšší ochranný statut první velkoplošné území v malé nadmořské výšce v teplé suché oblasti, tedy v prostředí, které je ve střední kropě obvykle hustě osídlené a silně změněné hospodářskými zásahy. Příroda dyjského kaňonu mezi Vranovem a Znojmem vděčí za svou zachovalost jednak špatné přístupnosti a omezeným možnostem hospodářského využití v minulosti, jednak poloze na státní hranici. Celé údolí se totiž po 2. světové válce stalo částí železné opony, což znemožnilo všechny aktivity vedoucí k devastaci takových přírodních zákoutí nadměrným rekreačním ruchem, především hustou chatovou zástavbou.

Téměř půlstoletá izolace dyjského údolí ovšem znemožnila i novodobý přírodovědecký výzkum, který by objektivně zhodnotil přírodní bohatství zachované zde na 40 km úseku říčního toku, což představuje v daných výškových a podnebných poměrech středoevropský unikát. Proto se zde od r. 1990 rozbíhá všestranný přírodovědecký výzkum; který každoročně přináší nové objevy. Musíme proto uvítat, že jedna z prvních ucelených publikací o NP Podyjí se týká právě lesní vegetace, tedy základní složky zdejší přírody, která vytváří prostředí všem dalším organizmům a jejích společenstvům.

Autoři podávají přehled všech lesních společenstev vytvářejících mozaiku, která je podmíněna říčním fenoménem dyjského údolí v jeho klíčovém bodě, na rozhraní teplé panonské oblasti a Českomoravské vysočiny. Patřičná pozornost je úvodem věnována i neživé přírodě – reliéfu, geologické stavbě, půdám a podnebí, tedy činitelům, které zde rozhodujícím způsobem ovlivňují pestrost a bohatství rostlinných společenstev. Autoři neopomenuli ani fytogeografické postavení oblasti a metodiku, z níž vycházeli při stanovení lesních společenstev a jejich zachycení v mapách. Jednotlivá společenstva nejsou jen popsána, vymapována a doložena podrobnými fytocenologickými snímky v doprovodných tabulkách, ale diskutována i ve vztahu k utvářeni terénu, podkladovým horninám a půdám, nehledě k instruktivním fotografiím v černobílém provedení. Záběr obsáhlého seznamu literatury přesahuje užší tematiku díla a poslouží tak všem zájemcům o přírodu v Podyjí.

Dále je třeba vyzdvihnout, že se práce neomezuje jen na moravskou stranu, ale zahrnuje i rakouskou část, a že její text je zpracován česky i německy v paralelních sloupcích. Stává se tak vzorovou ukázkou, jak by měly vypadat publikace o bilaterálních chráněných územích na hranicích dvou států.

Tematicky vyrovnané a ucelené studii by bylo lze vytknout některé drobnosti, třeba nedostatečnou pozornost věnovanou antropickým zásahům do lesního krytu v pravěku i historické době, rovněž fotografií bychom rádi viděli více, jde však opravdu jen o drobnosti, které nemohou snížit význam studie jakožto spolehlivého základu pro ostatní odborníky, kteří dnes v Podyjí pracují. Lze jen doufat, že jde o pivní vlaštovku; která věstí vydání podobných prací nejen o Podyjí, ale i o dalších velkoplošných chráněných územích.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné