Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Heavy Metal znovu na scéně

 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 53, 1996/1

Tentokrát nejde o hudební směr, ale o cis-platinu (viz podrobný článek ředitele Leidenského chemického ústavu J. Reedijka, Vesmír 72, 545, 1993/10). Serendipita (viz J. Veis, Vesmír 64, 468, 1985/9) objevu protinádorového působení cis-platiny je velkým příkladem náhody přející připraveným. Je rovněž klasickou ukázkou praktických výsledků základního výzkumu: Barnet Rosenberg nehledal protirakovinný preparát, dokonce ani nestudoval sloučeniny platiny. Roku 1961 zkoumal působení elektrického pole na růst buněk Escherichia coli. K vytvoření elektrického pole používal platinové elektrody, neboť předpokládal, že platina jako ušlechtilý kov bude inertní. Buňky E. coli vystavené poli se přestaly dělit, rostly a začaly tvořit dlouhé vláknité struktury. Rosenberg však věděl, že chemikálie s podobným účinkem na E. coli se používaly jako chemoterapeutika, a tak bádal dále. Roku 1965 již věděl, že za to nemůže elektrické pole, ale spíše že platina z elektrod, chlorid amonný z živného roztoku a světlo vedly ke vzniku sloučeniny, jejíž cis-izomer je aktivní proti indukovaným nádorům u myší.

Ačkoli tato látka byla poprvé syntetizována před 150 lety a oba izomery byly popsány již r. 1893, přesto jejich rozdílná biologická aktivita byla překvapením a záhadou. Zaprvé pro farmakologii nebylo obvyklé vidět potenciální léky v anorganických látkách. Zadruhé se brzy zjistilo, že oba izomery se kovalentně vážou s DNA a oba blokují další replikaci. Proč je tedy trans-izomer jako lék neaktivní? Vysvětlení bylo nalezeno v podrobnější struktuře vazby na DNA. Strukturní informace o cis-platině nasvědčuje, že i jiné látky by mohly mít podobné protinádorové vlastnosti jako cis-platina.

G. A. Petsko z Brandeisovy univerzity dodává ještě mravní naučení z celého příběhu: „Neexistuje něco takového jako neužitečná informace.

Nature 377, 580–581, 649–652, 1995

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné