Heavy Metal znovu na scéně

Tentokrát nejde o hudební směr, ale o cis-platinu (viz podrobný článek ředitele Leidenského chemického ústavu J. Reedijka, Vesmír 72, 545, 1993/10). Serendipita (viz J. Veis, Vesmír 64, 468, 1985/9) objevu protinádorového působení cis-platiny je velkým příkladem náhody přející připraveným. Je rovněž klasickou ukázkou praktických výsledků základního výzkumu: Barnet Rosenberg nehledal protirakovinný preparát, dokonce ani nestudoval sloučeniny platiny. Roku 1961 zkoumal působení elektrického pole na růst buněk Escherichia coli. K vytvoření elektrického pole používal platinové elektrody, neboť předpokládal, že platina jako ušlechtilý kov bude inertní. Buňky E. coli vystavené poli se přestaly dělit, rostly a začaly tvořit dlouhé vláknité struktury. Rosenberg však věděl, že chemikálie s podobným účinkem na E. coli se používaly jako chemoterapeutika, a tak bádal dále. Roku 1965 již věděl, že za to nemůže elektrické pole, ale spíše že platina z elektrod, chlorid amonný z živného roztoku a světlo vedly ke vzniku sloučeniny, jejíž cis-izomer je aktivní proti indukovaným nádorům u myší.

Ačkoli tato látka byla poprvé syntetizována před 150 lety a oba izomery byly popsány již r. 1893, přesto jejich rozdílná biologická aktivita byla překvapením a záhadou. Zaprvé pro farmakologii nebylo obvyklé vidět potenciální léky v anorganických látkách. Zadruhé se brzy zjistilo, že oba izomery se kovalentně vážou s DNA a oba blokují další replikaci. Proč je tedy trans-izomer jako lék neaktivní? Vysvětlení bylo nalezeno v podrobnější struktuře vazby na DNA. Strukturní informace o cis-platině nasvědčuje, že i jiné látky by mohly mít podobné protinádorové vlastnosti jako cis-platina.

G. A. Petsko z Brandeisovy univerzity dodává ještě mravní naučení z celého příběhu: „Neexistuje něco takového jako neužitečná informace.“

Nature 377, 580–581, 649–652, 1995