úmrtnost, smrtnost, smrtelnost

V odborném vyjadřování se dnes poměrně často setkáváme se substantivy zakončenými na -(n)ost. Jsou to slova jako nehodovost, úrazovost; nemocnost, úmrtnost, porodnost; poruchovost, návštěvnost, rozvodovost a další. Řadí se po slovotvorné stránce do rozsáhlé skupiny jmen znamenajících různé vlastnosti (statečnost, směšnost, ...). Tvoří však osobitou skupinu názvů souhrnných, potřebných zejména pro vyjadřování vztahů statistických; některé z nich mají i své latinské protějšky, v češtině zakončené na -ita: morbidita, mortalita, natalita. Čteme třeba, že úmrtnost v jisté zemi nebo oblasti klesá, znamená to, že se počet úmrtí snižuje. Slovo úmrtnost tu tedy vyjadřuje poměrný počet, frekvenci úmrtí (v jisté oblasti, s jistým počtem obyvatel, v jistém období).

V jazykových slovnících – našich i cizích – bývají definice takovýchto termínů formulovány různě, i když v podstatě shodně, a to převážně pomocí výrazů počet a v poměru k ...; např.: “počet úmrtí v poměru k počtu obyvatel″. Kupř. ve známém slovníku Dudenově čteme u hesla Mortalität definici (v překladu) “poměr počtu případů úmrtí k počtu statisticky sledovaných osob″, avšak u jeho německého ekvivalentu Sterblichkeit stojí “průměrný počet případů úmrtí″ a u hesla Letalität (česky smrtnost) stojí zase “pravděpodobnost úmrtí na nějakou nemoc″. V českých slovnících se častěji objevuje vztažení počtu daných případů na 1 000 osob. Tak právě vyšlý Akademický slovník cizích slov (nakl. Academia) uvádí u hesla letalita, že jde o ″počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1 000 osob onemocnělých touto nemocí″; obdobnou definici najdeme pak i ve Slovníku spisovného jazyka českého u ekvivalentu smrtnost a rovněž u hesla úmrtnost.

Protože nejsem odborník na záležitosti statistického šetření, netroufám si tyto různé definiční způsoby kriticky hodnotit; patrně jde o různou míru explicitnosti formulace.

Zaměřme se nyní na dva z uvedených českých statistických termínů, úmrtnost a smrtnost, které jsou si navzájem blízké a z nichž druhý vzbuzuje někdy pochybnosti.

Především je třeba konstatovat, že každý z nich označuje jev odlišný, jak o tom svědčí mimo jiné ta skutečnost, že k nim existují dva slovotvorně zcela rozdílné latinské ekvivalenty: mortalita a letalita. první z nich, mortalita/úmrtnost vyjadřuje pojem obecnější, totiž počet úmrtí (způsobených čímkoli) v poměru k počtu obyvatel (nebo počtu statisticky sledovaných osob, resp. na 1 000 osob) za rok (či za jiné zvolené období), zatímco termín letalita/smrtnost má význam užší, totiž počet úmrtí na jednu určitou nemoc (rozumí se z daného počtu sledovaných osob za jisté období). Není pochyb o tom, že rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je medicínsky i sociologicky významný a jistě ho dobře pochopí i neodborník.

Terminologie založená na latině má tu výhodu, že mohla využít toho, že v latině existují pro označení smrti dvě různá substantiva: obecnější mors (2.p. mortis), a speciálnější letum, často s významovým odstínem “zničení, zkáza″. (Srov. i adj. letální “smrtelný″; v angličtině se v těchto slovech píše omylem leth- a podle toho také vyslovuje – možná že i vlivem slova lethargy “netečnost, otupělost, chorobný spavý stav″, které je však původu řeckého a nemá s letalitou nic společného.)

V češtině takováto dvojí možnost není, k dispozici máme jen subst. smrt a od téhož základu odvozená slova mřít/umřít/zemřít (příbuznost s lat. slovem mors je zřejmá, jak ukazuje i čes. slovo mor). Proto česká medicínská terminologie vytvořila jednak subst. úmrtnost (mortalita), odvozené od slovesného subst. úmrtí (patřícího k slovesu umřít), jednak subst. smrtnost (letalita), odvozené od subst. smrt či přesněji od adj. smrtný, dnes zastaralého (najde se však u našich starších spisovatelů; srov. též běžné odvozeniny posmrtný a předsmrtný), a proto snad může slovo smrtnost působit dnes na laika nezvykle. Není však nijak nové, najde se už u autorů starších, ba i u T. G. Masaryka (byť terminologicky splývalo s úmrtností). – Jistě ovšem leckoho napadne (a napadlo) vyjít od běžného adj. smrtelný a užít termín smrtelnost, přestože tato slova jsou už významově obsazena: smrtelný znamená “podléhající smrti″, resp. “způsobující smrt″. A skutečně, termín smrtelnost ve významu “počet zemřelých na určitou nemoc″ je doložen (srov. i spojení smrtelná nemoc), ale, pokud vím, u dnešních odborníků převládá podoba smrtnost. Nemám k tomu co dodat.