Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

úmrtnost, smrtnost, smrtelnost

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 537, 1995/9

V odborném vyjadřování se dnes poměrně často setkáváme se substantivy zakončenými na -(n)ost. Jsou to slova jako nehodovost, úrazovost; nemocnost, úmrtnost, porodnost; poruchovost, návštěvnost, rozvodovost a další. Řadí se po slovotvorné stránce do rozsáhlé skupiny jmen znamenajících různé vlastnosti (statečnost, směšnost, ...). Tvoří však osobitou skupinu názvů souhrnných, potřebných zejména pro vyjadřování vztahů statistických; některé z nich mají i své latinské protějšky, v češtině zakončené na -ita: morbidita, mortalita, natalita. Čteme třeba, že úmrtnost v jisté zemi nebo oblasti klesá, znamená to, že se počet úmrtí snižuje. Slovo úmrtnost tu tedy vyjadřuje poměrný počet, frekvenci úmrtí (v jisté oblasti, s jistým počtem obyvatel, v jistém období).

V jazykových slovnících – našich i cizích – bývají definice takovýchto termínů formulovány různě, i když v podstatě shodně, a to převážně pomocí výrazů početv poměru k ...; např.: “počet úmrtí v poměru k počtu obyvatel″. Kupř. ve známém slovníku Dudenově čteme u hesla Mortalität definici (v překladu) “poměr počtu případů úmrtí k počtu statisticky sledovaných osob″, avšak u jeho německého ekvivalentu Sterblichkeit stojí “průměrný počet případů úmrtí″ a u hesla Letalität (česky smrtnost) stojí zase “pravděpodobnost úmrtí na nějakou nemoc″. V českých slovnících se častěji objevuje vztažení počtu daných případů na 1 000 osob. Tak právě vyšlý Akademický slovník cizích slov (nakl. Academia) uvádí u hesla letalita, že jde o ″počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1 000 osob onemocnělých touto nemocí″; obdobnou definici najdeme pak i ve Slovníku spisovného jazyka českého u ekvivalentu smrtnost a rovněž u hesla úmrtnost.

Protože nejsem odborník na záležitosti statistického šetření, netroufám si tyto různé definiční způsoby kriticky hodnotit; patrně jde o různou míru explicitnosti formulace.

Zaměřme se nyní na dva z uvedených českých statistických termínů, úmrtnostsmrtnost, které jsou si navzájem blízké a z nichž druhý vzbuzuje někdy pochybnosti.

Především je třeba konstatovat, že každý z nich označuje jev odlišný, jak o tom svědčí mimo jiné ta skutečnost, že k nim existují dva slovotvorně zcela rozdílné latinské ekvivalenty: mortalitaletalita. první z nich, mortalita/úmrtnost vyjadřuje pojem obecnější, totiž počet úmrtí (způsobených čímkoli) v poměru k počtu obyvatel (nebo počtu statisticky sledovaných osob, resp. na 1 000 osob) za rok (či za jiné zvolené období), zatímco termín letalita/smrtnost má význam užší, totiž počet úmrtí na jednu určitou nemoc (rozumí se z daného počtu sledovaných osob za jisté období). Není pochyb o tom, že rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je medicínsky i sociologicky významný a jistě ho dobře pochopí i neodborník.

Terminologie založená na latině má tu výhodu, že mohla využít toho, že v latině existují pro označení smrti dvě různá substantiva: obecnější mors (2.p. mortis), a speciálnější letum, často s významovým odstínem “zničení, zkáza″. (Srov. i adj. letální “smrtelný″; v angličtině se v těchto slovech píše omylem leth- a podle toho také vyslovuje – možná že i vlivem slova lethargy “netečnost, otupělost, chorobný spavý stav″, které je však původu řeckého a nemá s letalitou nic společného.)

V češtině takováto dvojí možnost není, k dispozici máme jen subst. smrt a od téhož základu odvozená slova mřít/umřít/zemřít (příbuznost s lat. slovem mors je zřejmá, jak ukazuje i čes. slovo mor). Proto česká medicínská terminologie vytvořila jednak subst. úmrtnost (mortalita), odvozené od slovesného subst. úmrtí (patřícího k slovesu umřít), jednak subst. smrtnost (letalita), odvozené od subst. smrt či přesněji od adj. smrtný, dnes zastaralého (najde se však u našich starších spisovatelů; srov. též běžné odvozeniny posmrtnýpředsmrtný), a proto snad může slovo smrtnost působit dnes na laika nezvykle. Není však nijak nové, najde se už u autorů starších, ba i u T. G. Masaryka (byť terminologicky splývalo s úmrtností). – Jistě ovšem leckoho napadne (a napadlo) vyjít od běžného adj. smrtelný a užít termín smrtelnost, přestože tato slova jsou už významově obsazena: smrtelný znamená “podléhající smrti″, resp. “způsobující smrt″. A skutečně, termín smrtelnost ve významu “počet zemřelých na určitou nemoc″ je doložen (srov. i spojení smrtelná nemoc), ale, pokud vím, u dnešních odborníků převládá podoba smrtnost. Nemám k tomu co dodat.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné