Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

IVAN ÚLEHLA: Vladimír Úlehla

nadace Universitas Masarykiana, Brno 1994; edice Osobnosti; 222 stran, 98 Kč
 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 516, 1995/9

Letos jsme se mohli několikrát setkat se jménem profesora Vladimíra Úlehly, biologa, filozofa a etnografa, jehož život kulminoval v první polovině našeho století a skončil r. 1947. Reminiscence to byly různé: při čestném doktorátu MU, uděleném kanadsko-českému ekologovi Josefu Svobodovi, při otevření jubilejního 50. ročníku strážnického folklorního festivalu a na stránkách Vesmíru ve vzpomínce na zesnulého předního molekulárního biologa Jiřího Doskočila. Tato setkání jistě nejsou náhodná. Svědčí o tom, že na povrchu dějů a vzpomínek na osobnosti, jak je postupně ukládá život, se jméno Vladimíra Úlehly stále objevuje. Toho si byla vědoma i brněnská univerzita, která o něm vydala monografii. Uspořádal ji Úlehlův synovec. Kniha dobře vystihuje mnohovrstevnost této vskutku renesanční postavy, která byla a je tak moderní, že by i dnes mohla určovat duchovní směrnice a koncepce pro rozvoj vědy, školství, lidovou kulturu i ochranu životního prostředí.

Životní příběh Vladimíra Úlehly začal na sklonku minulého století a směřoval jednak k přírodní vědě, jednak k hudbě. Oboje bylo vrozené i pěstované rodinné dědictví, rozvíjené během gymnaziálních studií ve Strážnici. Následovalo studium přírodních věd na Karlově univerzitě, vynikající rozlet ve fyziologii rostlin u Bohumila Němce, obohacený studijními pobyty ve Štrasburku a v Lipsku a dovršený promocí “summa cum laude″ v Praze r. 1911.

Během svých studií vyvíjel V. Úlehla také značnou buditelskou činnost mezi mládeží moravsko-slovenského pomezí, organizoval sjezdy studentů z Moravského i Uherského Slovenska, které byly v té době určující pro orientaci pokrokové slovenské inteligence. Přišla však 1. světová válka a s ní mobilizace, kontakty s ruskými zajatci, vojenský soud, vězení a italská fronta.

Po roce 1918 se habilitoval na Karlově Univerzitě a zakotvil na nově založené Masarykově Univerzitě v Brně, kde se uplatnil v roli vskutku “gründerské″. Stal se budovatelem moderního Ústavu pro fyziologii rostlin, průkopníkem mezinárodních kontaktů, prvním ekofyziologem u nás s expediční zkušeností ze Skandinávie i z amerických pouští, a toto vše zprostředkoval studentům. Roku 1928 se stal iniciátorem slavné Výstavy soudobé kultury v Brně, kde organizoval expozici vědy a školství.

Začátkem 30. let V. Úlehla ustavil interdisciplinární studijní sdružení “Velká″ a vytvořil 25členný kolektiv vědců i umělců, který po 2 měsíce intenzivně pracoval na sociologickém a etnografickém podchycení lidové kultury na Moravském Horňácku. Úspěch tohoto programu byl velký a podnítil jej k vytvoření celovečerního dokumentárního národopisného filmu Mizející svět. Ten však ekonomicky propadl a finančně rodinu téměř zruinoval.

Svoji finanční katastrofu V. Úlehla řešil po svém, pozitivně. Nastoupil do redakce Lidových novin na druhé, večerní zaměstnání jako vědecký redaktor. Obohacoval Lidové noviny o aktuální zprávy ze světa vědy, o úvahy ekologické, národopisné články, eseje o rostlinách, o poslání inteligence, o životě a jeho smyslu. V letech 1934 – 38 vyšlo v Lidových novinách 1139 jeho článků, které dosud patří ke zlatému fondu žurnalistiky.

V životě Úlehlovy generace přišla brzy další pohroma: německá okupace, umrtvení akademického života, 2. světová válka. Úlehla tuto tristní dobu řešil opět pozitivně, s programem směřujícím do poválečné budoucnosti. Uchýlil se do ústraní, soustředil se na problematiku biologickou, filozofickou a k hlubšímu studiu národní kultury. Plody jeho ducha obohatily generaci válečné inteligence, udržely na intelektuální výši ročníky totálně nasazených a převedly mnohé přes prázdnotu zavřených vysokých škol. Byly to zejména knihy Zamyšlení nad životem, Za oponou života, Život vesmírný, Záhada smrti, Napojme prameny, ale také poválečná Živá píseň a ve vydání pozastavené dílo Duše lidu.

Popsat všechny Úlehlovy aktivity nemohl v biografické knize jediný životopisec. Proto v monografii promlouvají také žáci a pamětníci ze všech zmíněných oborů. Nechybí zde ani kompletní bibliografie (bohužel kromě novinových článků), ani částečný seznam biografických a recenzních publikací, které se této osobnosti dotýkají.

Ať biolog, filozof, politik, umělec, učitel nebo žurnalista, pamětník nebo mladý dobyvatel života, každý z života a díla V. Úlehly načerpá inspiraci a také obdiv k neuvěřitelné šíři a osobnímu nasazení tohoto muže.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Milena Rychnovská

Prof. RNDr. Milena Rychnovská (*1928) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Vedla ekologické oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně, řídila projekt o lučních ekosystémech v rámci Mezinárodního biologického programu a programu Člověk a biosféra. Nyní přednáší ekologii na Palackého univerzitě v Olomouci.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...