Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

IVAN ÚLEHLA: Vladimír Úlehla

nadace Universitas Masarykiana, Brno 1994; edice Osobnosti; 222 stran, 98 Kč
 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 516, 1995/9

Letos jsme se mohli několikrát setkat se jménem profesora Vladimíra Úlehly, biologa, filozofa a etnografa, jehož život kulminoval v první polovině našeho století a skončil r. 1947. Reminiscence to byly různé: při čestném doktorátu MU, uděleném kanadsko-českému ekologovi Josefu Svobodovi, při otevření jubilejního 50. ročníku strážnického folklorního festivalu a na stránkách Vesmíru ve vzpomínce na zesnulého předního molekulárního biologa Jiřího Doskočila. Tato setkání jistě nejsou náhodná. Svědčí o tom, že na povrchu dějů a vzpomínek na osobnosti, jak je postupně ukládá život, se jméno Vladimíra Úlehly stále objevuje. Toho si byla vědoma i brněnská univerzita, která o něm vydala monografii. Uspořádal ji Úlehlův synovec. Kniha dobře vystihuje mnohovrstevnost této vskutku renesanční postavy, která byla a je tak moderní, že by i dnes mohla určovat duchovní směrnice a koncepce pro rozvoj vědy, školství, lidovou kulturu i ochranu životního prostředí.

Životní příběh Vladimíra Úlehly začal na sklonku minulého století a směřoval jednak k přírodní vědě, jednak k hudbě. Oboje bylo vrozené i pěstované rodinné dědictví, rozvíjené během gymnaziálních studií ve Strážnici. Následovalo studium přírodních věd na Karlově univerzitě, vynikající rozlet ve fyziologii rostlin u Bohumila Němce, obohacený studijními pobyty ve Štrasburku a v Lipsku a dovršený promocí “summa cum laude″ v Praze r. 1911.

Během svých studií vyvíjel V. Úlehla také značnou buditelskou činnost mezi mládeží moravsko-slovenského pomezí, organizoval sjezdy studentů z Moravského i Uherského Slovenska, které byly v té době určující pro orientaci pokrokové slovenské inteligence. Přišla však 1. světová válka a s ní mobilizace, kontakty s ruskými zajatci, vojenský soud, vězení a italská fronta.

Po roce 1918 se habilitoval na Karlově Univerzitě a zakotvil na nově založené Masarykově Univerzitě v Brně, kde se uplatnil v roli vskutku “gründerské″. Stal se budovatelem moderního Ústavu pro fyziologii rostlin, průkopníkem mezinárodních kontaktů, prvním ekofyziologem u nás s expediční zkušeností ze Skandinávie i z amerických pouští, a toto vše zprostředkoval studentům. Roku 1928 se stal iniciátorem slavné Výstavy soudobé kultury v Brně, kde organizoval expozici vědy a školství.

Začátkem 30. let V. Úlehla ustavil interdisciplinární studijní sdružení “Velká″ a vytvořil 25členný kolektiv vědců i umělců, který po 2 měsíce intenzivně pracoval na sociologickém a etnografickém podchycení lidové kultury na Moravském Horňácku. Úspěch tohoto programu byl velký a podnítil jej k vytvoření celovečerního dokumentárního národopisného filmu Mizející svět. Ten však ekonomicky propadl a finančně rodinu téměř zruinoval.

Svoji finanční katastrofu V. Úlehla řešil po svém, pozitivně. Nastoupil do redakce Lidových novin na druhé, večerní zaměstnání jako vědecký redaktor. Obohacoval Lidové noviny o aktuální zprávy ze světa vědy, o úvahy ekologické, národopisné články, eseje o rostlinách, o poslání inteligence, o životě a jeho smyslu. V letech 1934 – 38 vyšlo v Lidových novinách 1139 jeho článků, které dosud patří ke zlatému fondu žurnalistiky.

V životě Úlehlovy generace přišla brzy další pohroma: německá okupace, umrtvení akademického života, 2. světová válka. Úlehla tuto tristní dobu řešil opět pozitivně, s programem směřujícím do poválečné budoucnosti. Uchýlil se do ústraní, soustředil se na problematiku biologickou, filozofickou a k hlubšímu studiu národní kultury. Plody jeho ducha obohatily generaci válečné inteligence, udržely na intelektuální výši ročníky totálně nasazených a převedly mnohé přes prázdnotu zavřených vysokých škol. Byly to zejména knihy Zamyšlení nad životem, Za oponou života, Život vesmírný, Záhada smrti, Napojme prameny, ale také poválečná Živá píseň a ve vydání pozastavené dílo Duše lidu.

Popsat všechny Úlehlovy aktivity nemohl v biografické knize jediný životopisec. Proto v monografii promlouvají také žáci a pamětníci ze všech zmíněných oborů. Nechybí zde ani kompletní bibliografie (bohužel kromě novinových článků), ani částečný seznam biografických a recenzních publikací, které se této osobnosti dotýkají.

Ať biolog, filozof, politik, umělec, učitel nebo žurnalista, pamětník nebo mladý dobyvatel života, každý z života a díla V. Úlehly načerpá inspiraci a také obdiv k neuvěřitelné šíři a osobnímu nasazení tohoto muže.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Milena Rychnovská

Prof. RNDr. Milena Rychnovská (*1928) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Vedla ekologické oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně, řídila projekt o lučních ekosystémech v rámci Mezinárodního biologického programu a programu Člověk a biosféra. Nyní přednáší ekologii na Palackého univerzitě v Olomouci.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné