Aktuální číslo:

2023/9

Téma měsíce:

Vzory

Obálka čísla

Čas tvořivý

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 538, 1995/9

Na počátku tohoto léta realizovali dva umělci, Jan Vágner z Prahy a Yvonne Christen ze Švýcarska, Projekt Emauzy. Oba umělci prostor bývalého kostela v Emauzích zcela vyklidili a vyčistili. Ze čtyř původních otvorů ve svornících gotické klenby se z výšky dvanácti metrů neslyšně a téměř neviditelně 24 hodin denně sypal jemný písek, pozvolna vytvářející na dlažbě kostela čtyři kopce. Tichem stále posvátného prostoru zněl zpěv ptáků z mexických deštných pralesů.

Pobýval jsem tam v tiché kontemplaci, byl jsem tam, když písek nabírali do pytlů, aby jej zase vynesli nad klenbu. Říkali, že v průběhu celé výstavy tak vynosí postupně 16 tun. – Lituji všechny, kterým tato výstava unikla.

Jan Vágner, který teprve nedávno absolvoval Akademii výtvarných umění, získal během svých studií stipendium k pobytu v Kielu (jako profesor tam působí náš sochař Jan Koblasa). Ukazoval mi své fotografie z Fríských ostrovů, mezi nimiž lze při odlivu přecházet suchou nohou. Moře po sobě zanechává nádherně zvlněný a zvrásněný jemný písek, tvary, které jsou stopami času. Ukazoval mi i fotografie svých instalací na těchto píscích. Moc jsem si přál zařadit ty fotografie do Vesmíru, ale marně jsme hledali někoho, kdo by byl s to napsat článek o Fríských ostrovech, a hlavně o morfologii písků mořského dna po odlivu. Možná to ani do moderní vědy nepatří, možná proto, že je to krásné, spíše však proto, že čas tvořivý byl z vědy vyloučen a nahrazen časem tikajícím podle předem dané přímky.

Nedávno vyšel v prestižním fyzikálním časopise článek, jehož autoři tvrdili, že i přesýpací hodiny tikají. Dolní část hodin umístili na supercitlivé váhy a zjistili, že výsledná nárůstová křivka není přímka, nýbrž vykazuje schůdky, malou periodu. Vůči jinému měření času ovšem, tj. vůči jinému pohybu. Písek v Emauzích neodměřoval své vlastní sypání. Odměřoval věčnost, anebo lépe, jak svou instalaci autoři nazvali, mezidobí.

Kdysi jsme přinesli na zadní stránce Vesmíru fotografii jiné instalace v emauzském kostele (Jiřího Beránka). Tentokrát fotografii přinést nemůžeme: čas se objektivem zachytit nedá. Proto jej také mnozí pokládají za neobjektivní.

Vysoká cesta


Dej pryč tu svou hnátu

Šlápl jsi nám na myšlenku

Nemohu vámi pronést

Kroky na rukou

Uhni nebo ti myšlenka

Ohryže hvězdy z chodidel

Nemohu obětovat cestu

Vede mě vašimi hlavami

Vasko Popa, Vedlejší nebe

Odeon, Praha 1971


OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Tomáš Grim  |  5. 9. 2023
Velký rok, tedy účast v soutěži o největší počet pozorovaných druhů ptáků v daném roce, se mi v roce 2020 v ČR spíš přihodil – neplánoval jsem ho,...
Diagnóza z kapky krve

Diagnóza z kapky krve uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 9. 2023
Zákeřnou rakovinu slinivky břišní je těžké odhalit, nedává o sobě nijak vědět. Když přijdou příznaky a lékaři stanoví diagnózu, naděje na přežití...
Mikroskopičtí umělci

Mikroskopičtí umělci uzamčeno

Petr Knotek  |  4. 9. 2023
Vzory v živé přírodě nalézáme nejen v makroskopickém měřítku. S pomocí pokročilých mikroskopických metod můžeme obdivovat ornamentované struktury...