Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

25 milionů let staré bakterie obživly

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 536, 1995/9

Bakterie patří mezi nejjednodušší buněčné formy života. V nepříznivém prostředí dokážou zesílit svůj bílkovinný obal a dehydratovat a stabilizovat svůj chromozom. V této formě, označované jako bakteriální spora, může mikroorganizmus v kryptobioptickém stavu přečkat i dlouhé období. Pominou-li nepříznivé podmínky a spora se dostane do vlhkého prostředí, které je bohaté na živiny, bakterie opět ožije. Takto se podařilo např. v r. 1956 oživit bakterie, jejichž spory umístil na konci minulého století do ampulek Louis Pasteur. Přestože tento dobře zdokumentovaný experiment dokázal, že bakterie mohou ve formě spor přečkat téměř sto let, málokdo by očekával, že neporušené spory mohou být zachovány i miliony let.

Mikrobiologové Cano a Borucki z Kalifornské polytechnické univerzity nedávno podali zprávu o oživení bakterií ze spor starších více než 25 milionů let. Spory byly nalezeny v žaludku včel, které uvázly v pryskyřici třetihorních stromů. Po vypreparování včely z jantaru byl její žaludeční obsah umístěn do kultivačního média. Ačkoli celá preparace probíhala za přísně sterilních podmínek, po dvou týdnech se v kulturách objevily živé bakterie vzhledově připomínající dnešní Bacillus sphaericus. Tento druh je dobře známým endosymbiontem i současných potomků včely Proplebeia dominicana.

Ve snaze definitivně prokázat, zda opravdu jde o pradávné mikroorganizmy, porovnávali mikrobiologové fragment ribozomální DNA (rDNA) z izolovaných bakterií s databází bakteriálních genů rDNA více než 50 dalších současných bakterií. Ačkoli pradávný gen nevykazuje shodu s těmito sekvencemi, největší podobnost byla shledána právě s rDNA moderního B. sphaericus. (Science 268, 1060, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné