Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

25 milionů let staré bakterie obživly

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 536, 1995/9

Bakterie patří mezi nejjednodušší buněčné formy života. V nepříznivém prostředí dokážou zesílit svůj bílkovinný obal a dehydratovat a stabilizovat svůj chromozom. V této formě, označované jako bakteriální spora, může mikroorganizmus v kryptobioptickém stavu přečkat i dlouhé období. Pominou-li nepříznivé podmínky a spora se dostane do vlhkého prostředí, které je bohaté na živiny, bakterie opět ožije. Takto se podařilo např. v r. 1956 oživit bakterie, jejichž spory umístil na konci minulého století do ampulek Louis Pasteur. Přestože tento dobře zdokumentovaný experiment dokázal, že bakterie mohou ve formě spor přečkat téměř sto let, málokdo by očekával, že neporušené spory mohou být zachovány i miliony let.

Mikrobiologové Cano a Borucki z Kalifornské polytechnické univerzity nedávno podali zprávu o oživení bakterií ze spor starších více než 25 milionů let. Spory byly nalezeny v žaludku včel, které uvázly v pryskyřici třetihorních stromů. Po vypreparování včely z jantaru byl její žaludeční obsah umístěn do kultivačního média. Ačkoli celá preparace probíhala za přísně sterilních podmínek, po dvou týdnech se v kulturách objevily živé bakterie vzhledově připomínající dnešní Bacillus sphaericus. Tento druh je dobře známým endosymbiontem i současných potomků včely Proplebeia dominicana.

Ve snaze definitivně prokázat, zda opravdu jde o pradávné mikroorganizmy, porovnávali mikrobiologové fragment ribozomální DNA (rDNA) z izolovaných bakterií s databází bakteriálních genů rDNA více než 50 dalších současných bakterií. Ačkoli pradávný gen nevykazuje shodu s těmito sekvencemi, největší podobnost byla shledána právě s rDNA moderního B. sphaericus. (Science 268, 1060, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné