25 milionů let staré bakterie obživly

Bakterie patří mezi nejjednodušší buněčné formy života. V nepříznivém prostředí dokážou zesílit svůj bílkovinný obal a dehydratovat a stabilizovat svůj chromozom. V této formě, označované jako bakteriální spora, může mikroorganizmus v kryptobioptickém stavu přečkat i dlouhé období. Pominou-li nepříznivé podmínky a spora se dostane do vlhkého prostředí, které je bohaté na živiny, bakterie opět ožije. Takto se podařilo např. v r. 1956 oživit bakterie, jejichž spory umístil na konci minulého století do ampulek Louis Pasteur. Přestože tento dobře zdokumentovaný experiment dokázal, že bakterie mohou ve formě spor přečkat téměř sto let, málokdo by očekával, že neporušené spory mohou být zachovány i miliony let.

Mikrobiologové Cano a Borucki z Kalifornské polytechnické univerzity nedávno podali zprávu o oživení bakterií ze spor starších více než 25 milionů let. Spory byly nalezeny v žaludku včel, které uvázly v pryskyřici třetihorních stromů. Po vypreparování včely z jantaru byl její žaludeční obsah umístěn do kultivačního média. Ačkoli celá preparace probíhala za přísně sterilních podmínek, po dvou týdnech se v kulturách objevily živé bakterie vzhledově připomínající dnešní Bacillus sphaericus. Tento druh je dobře známým endosymbiontem i současných potomků včely Proplebeia dominicana.

Ve snaze definitivně prokázat, zda opravdu jde o pradávné mikroorganizmy, porovnávali mikrobiologové fragment ribozomální DNA (rDNA) z izolovaných bakterií s databází bakteriálních genů rDNA více než 50 dalších současných bakterií. Ačkoli pradávný gen nevykazuje shodu s těmito sekvencemi, největší podobnost byla shledána právě s rDNA moderního B. sphaericus. (Science 268, 1060, 1995)