Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Vladimír Čermák /1920–1980/

fyzikální chemik poválečného období
 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 448, 1995/8

Na přelomu století vydal Charles W. Elliot, profesor a dlouholetý prezident Harvardovy univerzity, drobnou knížečku s názvem "John Gilley z Bakerova ostrova". V novele o pár tuctech stran popsal život jednoho z pionýrských osadníků Nové Anglie v minulém století, námořníka, rybáře a farmáře Johna Gilleye, který vyrostl na malém Bakerově ostrově u pobřeží Maine, usadil se pak na blízkém ostrůvku, kde žil, založil rodinu, tvrdě pracoval, celý život se pral s přírodou, a nakonec zmizel beze stopy v moři. Knížka, která byla od té doby mnohokrát vyzdvižena jako jedno z nejpozoruhodnejších shrnutí života amerického průkopníka, začíná slovy: "Být zcela zapomenut několik let po smrti je běžným osudem všech lidí [...] Až na nejvzácnější výjimky následuje v krátké době po odchodu každého člověka úplné zapomnění – alespoň v paměti živých lidí. I osobní rodinné vzpomínky blednou a nakonec se zcela vytratí." Knížka sama je jakoby antitezí tohoto úvodu. Je oslavou života a práce jedince a pobídkou pro všechny ostatní, aby nenechali zapadnout vzpomínky na ty, jichž si vážili.

Letos si připomínáme nedožité pětasedmdesátiny jednoho z nejvýznamnějších našich fyzikálních chemiků, Dr. Vladimíra Čermáka.

Na počátku padesátých let byl V. Čermák členem čtveřice aspirantů, kteří postavili první hmotnostní spektrometr v Československu. Za tento průkopnický čin získali r. 1954 státní cenu. Spolu s Dr. Vladimírem Hanušem pak Čermák rozvíjel výzkum hmotnostní spektrometrie, zprvu v oblasti analýzy plynů a organických látek. Oba jsou právem považováni za průkopníky této discipliny u nás.

Koncem padesátých let se V. Čermák zaměřil na srážkové procesy iontů a vzbuzených neutrálních částic, sledované metodou hmotnostní spektrometrie. Práce z té doby se týkají kinetiky chemických reakcí elektronicky vzbuzených iontů s molekulami a výzkumu procesů přenosu náboje v hmotnostním spektrometru (jednoduchý způsob využití vlastností komerčního Nierova iontového zdroje byl po několik let populární po celém světě jako Čermákova – Hermanova metoda v prvních fázích studia procesů přenosu náboje v složitějších molekulových soustavách), vysoce vzbuzených Rydbergových stavů atomů a molekul, kinetiky asociativní a Penningovy ionizace ve srážkách metastabilních atomů vzácných plynů s atomy a molekulami. Výzkum Penningovy ionizace jej vedl v letech 1966 – 68 k vývoji metody elektronové spektroskopie Penningovy ionizace (PIES), analogie fotoelektronové spektroskopie. Touto metodou se pak zabýval po celý zbytek života.

Elektronová spektroskopie Penningovy ionizace, patrně jediná spektroskopická disciplina, která vznikla u nás, se od té doby rozvinula v samostatnou oblast výzkumu plynné, kapalné i pevné fáze, a jsou jí věnovány samostatné sekce velkých mezinárodních konferencí. Je veřejným tajemstvím, že V. Čermák byl za své práce týkající se Penningovy ionizace navržen několikrát na Nobelovu cenu.

Posledních deset let Čermákova života je smutným obrazem života vědce v Československu po r. 1968. Pro svůj nekompromisní postoj k událostem té doby byl roku 1972 zbaven vedení skupiny a po r. 1974 nemohl mít ani mladšího spolupracovníka. Pracoval však neúnavně dál, čas od času i se zahraničním návštěvníkem ústavu. V druhé polovině sedmdesátých let se u něho začaly projevovat následky dlouhodobé nemoci, jejíž počátky sahají do doby věznění během 2. světové války. Počátkem roku 1980 zemřel ve věku necelých šedesáti let.

Jako mnozí jiní byl i Dr. Čermák daleko více znám a ceněn v zahraničí než v oficiálních kruzích doma. Zejména v USA a ve Francii bylo jeho jméno symbolem dobré kvality české fyzikální chemie a molekulové fyziky. Doma se mu dostalo jen málo uznání, byť jeho autorita mezi kolegy byla veliká. Pouze kolegové z Československé spektroskopické společnosti neváhali a r. 1977 mu za jeho příspěvek k rozvoji spektroskopických metod udělili medaili Jana Marka Marci.

Po jeho smrti věnoval časopis Journal of Electron Spectroscopy and Related Phenomena, v jehož redakční radě Čermák dlouho působil, jeho památce celé číslo s příspěvky kolegů z celého světa (J. Electron Spectrosc. Rel. Phenom. 23, 1981). Velká mezinárodní konference International Conference on Physics of Electronic and Atomic Collisions pak uspořádala během svého jednání v Gatlingburgu v Tennessee (USA) r. 1981 zvláštní zasedání na jeho počest. Je smutným dokladem malosti tehdejších našich představitelů vědy a veřejného života, že nikdo z pozvaných Čermákových českých kolegů se konference nesměl zúčastnit.

Vedle vědeckého díla Dr. Čermáka by neměla být zapomenuta ani jeho osobnost humanisty, znalce hudby a literatury, milovníka francouzského jazyka. Svými přáteli byl po právu nazýván "arbiter elegentiarum". I když nemohl vychovat mnoho studentů, mladší kolegové se od něho naučili pracovat účelně se skromnými prostředky, všímat si i drobných odchylek od očekávaných výsledků a nenechávat v experimentech nic bez vysvětlení. Čermákovým heslem v práci i životě byla slova jednoho z velkých horolezců doby jeho mládí : "Když člověk neví kudy kam, jedinou cestou je cesta vpřed."

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Zdeněk Herman

Prof. RNDr. Zdeněk Herman, DrSc., (*1934) vystudoval fyzikální chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá kinetikou a dynamickou reakcí iontů s molekulami a dynamikou elementárních chemických procesů.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné