Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

BEDŘICH MOLDAN: Životní prostředí – Globální perspektiva

Vydalo Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí s finanční podporou World Wide Fund for Nature, Praha 1994; 111 stran, 20 tab., 84 obr.
 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 456, 1995/8

Skripta, nabitá informacemi, jsou napsána v dobrém stylu, přehledně a s náležitým nadhledem. Text je členěn do 6 kapitol: Civilizace na Zemi, Lidé a geografie našeho světa, Průmyslová civilizace, Ovzduší a voda, Pevnina a bohatství přírody, Strategie trvalé udržitelnosti.

V úvodu autor zdůrazňuje úlohu vzdělání v 21. století – rozšiřovat lidskou perspektivu v prostoru a čase. Z množství informací (vládních i nevládních institucí a světově proslulých odborných autorit) vybral ty nejvýznamnější, navíc srozumitelné i laikovi. Zmiňuje se také o nejistotách spojených s našimi dnešními znalostmi globálních problémů. Např. na str. 15 uvádí, že stoupající koncentrace skleníkových plynů povede ke změně klimatu “s největší pravděpodobností″. (V obdobných publikacích je bohužel běžné, že se jedna z možností, ať již katastrofická nebo optimistická, předkládá jako jediná varianta vývoje.) O autorově objektivitě svědčí i poukaz na význam přirozených kancerogenů (str. 18).

Výjimkou je autorův přístup k jaderné energii, v němž se projevují jeho osobní postoje. Nelze souhlasit s tvrzením na str. 36, že za nejnebezpečnější (výstupy jednotlivých technologií) lze považovat “radioaktivní a obecně ionizující záření″. Je to v rozporu s obr. 9, a dokonce i s druhou částí téže věty. V době, kdy se objevily zcela nové možnosti využití jaderné energie, prognózy využití netradičních zdrojů se nenaplňují (viz článek na str. 434) a další spalování fosilních zdrojů jen zvyšuje rizika změny klimatu, nemohu souhlasit ani s tvrzením na str. 45 (“Moderní prognózy energetické situace v budoucnosti s rozvojem jaderné energetiky nepočítají″). Zde by bylo zřejmě třeba diskutovat, které prognózy jsou “moderní″.

Hodnotu publikace do určité míry snižují některé nepřesnosti a opomenutí, které s největší pravděpodobností vznikly nekritickým přejímáním obrázků z citované literatury. V řadě z nich chybějí veličiny anebo jejich rozměr, který čtenář musí odhadovat (miliardy u počtu obyvatel – obr. 15, miliony – tab. 6, obr. 21), popřípadě se je vůbec nedoví (v čem je vyjádřena účinnost jednotlivých druhů dopravy? – obr. 49). Pozorný čtenář bude postrádat úplný popis i u řady dalších obrázků. Domnívám se, že by také bylo třeba ověřit některé číselné údaje. Lze např. těžko uvěřit, že HNP Holandska je 648 milionů holandských zlatých (výpočet HNP na základě údajů v tab. 19).

I když je v tiráži uvedeno, že publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou, některé formální a věcné nedostatky jsou evidentní a neměly uniknout pozornosti recenzenta.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Horáček

RNDr. Petr Horáček, CSc., (*9.3.1938-srpen 2001, zahynul 4.8.2001 v Alpách) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Zabýval se hodnocením rizik a ekologickou politikou.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.