Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

BEDŘICH MOLDAN: Životní prostředí – Globální perspektiva

Vydalo Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí s finanční podporou World Wide Fund for Nature, Praha 1994; 111 stran, 20 tab., 84 obr.
 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 456, 1995/8

Skripta, nabitá informacemi, jsou napsána v dobrém stylu, přehledně a s náležitým nadhledem. Text je členěn do 6 kapitol: Civilizace na Zemi, Lidé a geografie našeho světa, Průmyslová civilizace, Ovzduší a voda, Pevnina a bohatství přírody, Strategie trvalé udržitelnosti.

V úvodu autor zdůrazňuje úlohu vzdělání v 21. století – rozšiřovat lidskou perspektivu v prostoru a čase. Z množství informací (vládních i nevládních institucí a světově proslulých odborných autorit) vybral ty nejvýznamnější, navíc srozumitelné i laikovi. Zmiňuje se také o nejistotách spojených s našimi dnešními znalostmi globálních problémů. Např. na str. 15 uvádí, že stoupající koncentrace skleníkových plynů povede ke změně klimatu “s největší pravděpodobností″. (V obdobných publikacích je bohužel běžné, že se jedna z možností, ať již katastrofická nebo optimistická, předkládá jako jediná varianta vývoje.) O autorově objektivitě svědčí i poukaz na význam přirozených kancerogenů (str. 18).

Výjimkou je autorův přístup k jaderné energii, v němž se projevují jeho osobní postoje. Nelze souhlasit s tvrzením na str. 36, že za nejnebezpečnější (výstupy jednotlivých technologií) lze považovat “radioaktivní a obecně ionizující záření″. Je to v rozporu s obr. 9, a dokonce i s druhou částí téže věty. V době, kdy se objevily zcela nové možnosti využití jaderné energie, prognózy využití netradičních zdrojů se nenaplňují (viz článek na str. 434) a další spalování fosilních zdrojů jen zvyšuje rizika změny klimatu, nemohu souhlasit ani s tvrzením na str. 45 (“Moderní prognózy energetické situace v budoucnosti s rozvojem jaderné energetiky nepočítají″). Zde by bylo zřejmě třeba diskutovat, které prognózy jsou “moderní″.

Hodnotu publikace do určité míry snižují některé nepřesnosti a opomenutí, které s největší pravděpodobností vznikly nekritickým přejímáním obrázků z citované literatury. V řadě z nich chybějí veličiny anebo jejich rozměr, který čtenář musí odhadovat (miliardy u počtu obyvatel – obr. 15, miliony – tab. 6, obr. 21), popřípadě se je vůbec nedoví (v čem je vyjádřena účinnost jednotlivých druhů dopravy? – obr. 49). Pozorný čtenář bude postrádat úplný popis i u řady dalších obrázků. Domnívám se, že by také bylo třeba ověřit některé číselné údaje. Lze např. těžko uvěřit, že HNP Holandska je 648 milionů holandských zlatých (výpočet HNP na základě údajů v tab. 19).

I když je v tiráži uvedeno, že publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou, některé formální a věcné nedostatky jsou evidentní a neměly uniknout pozornosti recenzenta.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Horáček

RNDr. Petr Horáček, CSc., (*9.3.1938-srpen 2001, zahynul 4.8.2001 v Alpách) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Zabýval se hodnocením rizik a ekologickou politikou.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné