Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

BEDŘICH MOLDAN: Životní prostředí – Globální perspektiva

Vydalo Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí s finanční podporou World Wide Fund for Nature, Praha 1994; 111 stran, 20 tab., 84 obr.
 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 456, 1995/8

Skripta, nabitá informacemi, jsou napsána v dobrém stylu, přehledně a s náležitým nadhledem. Text je členěn do 6 kapitol: Civilizace na Zemi, Lidé a geografie našeho světa, Průmyslová civilizace, Ovzduší a voda, Pevnina a bohatství přírody, Strategie trvalé udržitelnosti.

V úvodu autor zdůrazňuje úlohu vzdělání v 21. století – rozšiřovat lidskou perspektivu v prostoru a čase. Z množství informací (vládních i nevládních institucí a světově proslulých odborných autorit) vybral ty nejvýznamnější, navíc srozumitelné i laikovi. Zmiňuje se také o nejistotách spojených s našimi dnešními znalostmi globálních problémů. Např. na str. 15 uvádí, že stoupající koncentrace skleníkových plynů povede ke změně klimatu “s největší pravděpodobností″. (V obdobných publikacích je bohužel běžné, že se jedna z možností, ať již katastrofická nebo optimistická, předkládá jako jediná varianta vývoje.) O autorově objektivitě svědčí i poukaz na význam přirozených kancerogenů (str. 18).

Výjimkou je autorův přístup k jaderné energii, v němž se projevují jeho osobní postoje. Nelze souhlasit s tvrzením na str. 36, že za nejnebezpečnější (výstupy jednotlivých technologií) lze považovat “radioaktivní a obecně ionizující záření″. Je to v rozporu s obr. 9, a dokonce i s druhou částí téže věty. V době, kdy se objevily zcela nové možnosti využití jaderné energie, prognózy využití netradičních zdrojů se nenaplňují (viz článek na str. 434) a další spalování fosilních zdrojů jen zvyšuje rizika změny klimatu, nemohu souhlasit ani s tvrzením na str. 45 (“Moderní prognózy energetické situace v budoucnosti s rozvojem jaderné energetiky nepočítají″). Zde by bylo zřejmě třeba diskutovat, které prognózy jsou “moderní″.

Hodnotu publikace do určité míry snižují některé nepřesnosti a opomenutí, které s největší pravděpodobností vznikly nekritickým přejímáním obrázků z citované literatury. V řadě z nich chybějí veličiny anebo jejich rozměr, který čtenář musí odhadovat (miliardy u počtu obyvatel – obr. 15, miliony – tab. 6, obr. 21), popřípadě se je vůbec nedoví (v čem je vyjádřena účinnost jednotlivých druhů dopravy? – obr. 49). Pozorný čtenář bude postrádat úplný popis i u řady dalších obrázků. Domnívám se, že by také bylo třeba ověřit některé číselné údaje. Lze např. těžko uvěřit, že HNP Holandska je 648 milionů holandských zlatých (výpočet HNP na základě údajů v tab. 19).

I když je v tiráži uvedeno, že publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou, některé formální a věcné nedostatky jsou evidentní a neměly uniknout pozornosti recenzenta.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Horáček

RNDr. Petr Horáček, CSc., (*9.3.1938-srpen 2001, zahynul 4.8.2001 v Alpách) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Zabýval se hodnocením rizik a ekologickou politikou.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné