Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

BEDŘICH MOLDAN: Životní prostředí – Globální perspektiva

Vydalo Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí s finanční podporou World Wide Fund for Nature, Praha 1994; 111 stran, 20 tab., 84 obr.
 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 456, 1995/8

Skripta, nabitá informacemi, jsou napsána v dobrém stylu, přehledně a s náležitým nadhledem. Text je členěn do 6 kapitol: Civilizace na Zemi, Lidé a geografie našeho světa, Průmyslová civilizace, Ovzduší a voda, Pevnina a bohatství přírody, Strategie trvalé udržitelnosti.

V úvodu autor zdůrazňuje úlohu vzdělání v 21. století – rozšiřovat lidskou perspektivu v prostoru a čase. Z množství informací (vládních i nevládních institucí a světově proslulých odborných autorit) vybral ty nejvýznamnější, navíc srozumitelné i laikovi. Zmiňuje se také o nejistotách spojených s našimi dnešními znalostmi globálních problémů. Např. na str. 15 uvádí, že stoupající koncentrace skleníkových plynů povede ke změně klimatu “s největší pravděpodobností″. (V obdobných publikacích je bohužel běžné, že se jedna z možností, ať již katastrofická nebo optimistická, předkládá jako jediná varianta vývoje.) O autorově objektivitě svědčí i poukaz na význam přirozených kancerogenů (str. 18).

Výjimkou je autorův přístup k jaderné energii, v němž se projevují jeho osobní postoje. Nelze souhlasit s tvrzením na str. 36, že za nejnebezpečnější (výstupy jednotlivých technologií) lze považovat “radioaktivní a obecně ionizující záření″. Je to v rozporu s obr. 9, a dokonce i s druhou částí téže věty. V době, kdy se objevily zcela nové možnosti využití jaderné energie, prognózy využití netradičních zdrojů se nenaplňují (viz článek na str. 434) a další spalování fosilních zdrojů jen zvyšuje rizika změny klimatu, nemohu souhlasit ani s tvrzením na str. 45 (“Moderní prognózy energetické situace v budoucnosti s rozvojem jaderné energetiky nepočítají″). Zde by bylo zřejmě třeba diskutovat, které prognózy jsou “moderní″.

Hodnotu publikace do určité míry snižují některé nepřesnosti a opomenutí, které s největší pravděpodobností vznikly nekritickým přejímáním obrázků z citované literatury. V řadě z nich chybějí veličiny anebo jejich rozměr, který čtenář musí odhadovat (miliardy u počtu obyvatel – obr. 15, miliony – tab. 6, obr. 21), popřípadě se je vůbec nedoví (v čem je vyjádřena účinnost jednotlivých druhů dopravy? – obr. 49). Pozorný čtenář bude postrádat úplný popis i u řady dalších obrázků. Domnívám se, že by také bylo třeba ověřit některé číselné údaje. Lze např. těžko uvěřit, že HNP Holandska je 648 milionů holandských zlatých (výpočet HNP na základě údajů v tab. 19).

I když je v tiráži uvedeno, že publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou, některé formální a věcné nedostatky jsou evidentní a neměly uniknout pozornosti recenzenta.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Horáček

RNDr. Petr Horáček, CSc., (*9.3.1938-srpen 2001, zahynul 4.8.2001 v Alpách) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Zabýval se hodnocením rizik a ekologickou politikou.

Doporučujeme

Odvrácená strana kojení

Odvrácená strana kojení video

Jan Nevoral  |  1. 8. 2019
O prospěšnosti kojení není pochyb. Mateřské mléko však může obsahovat kromě vysoce žádoucích látek i zdraví škodlivé cizorodé molekuly. Ukazuje...
Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné