Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Základní výzkum na vysokých školách

 |  5. 7. 1995
 |  Vesmír 74, 407, 1995/7

Současní aktivní vědci prožili většinu svého života v systému, v němž základní výzkum na vysokých školách byl pouhou proklamací. Co se změnilo? Již nepíšeme prosebné dopisy svým přátelům v zahraničí o několik gramů běžné chemikálie. Můžeme plánovat pokusy, o kterých se nám před pěti lety ani nezdálo. Publikujeme hned po dokončení experimentů. Skončila poklidná selanka a řada z nás pocítila poprvé v životě potřebu organizovat si čas. Drasticky omezujeme aktivity mimo laboratoř. Již nepíšeme přehledné články, neztrácíme čas opisováním publikací do monografií. Náš čas již není tak volně k mání, můžeme dělat to, co umíme a co nás baví. To vše se stalo tím, že budoucí finanční zabezpečení ústavu či laboratoře souvisí s dnešní úspěšností naší práce. Až potud dík grantovým agenturám, které alespoň někde vnesly do umírající vědy život.

Grantové financování přineslo i problémy. Část z nich vzniká pouze tím, že se to teprve učíme. To se změní a obě strany, agentury i navrhovatelé grantů, záhy získají profesionální zručnost. Několik problémů se však samo nevyřeší:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Grantové prostředky alokované na jeden projekt jsou podstatně nižší než finanční zajištění obdobného projektu v zahraničí. Z databáze grantů NIH, která je přístupná po Internetu, jsem vybral 14 grantů různých svých kolegů, jejichž práci i laboratoře znám. Jsou srovnatelné s prací naší skupiny. Publikujeme ve stejných časopisech, jsme zváni na stejná zasedání. Průměrně bylo na grant přiděleno 280 000 dolarů, což je něco přes 8 milionů korun. Náš projekt zhruba stejného rozsahu je řešen za méně než dva miliony (přičemž byla, k naší nemalé radosti, zakoupena základní investice s cenou přes milion korun). Nakupujeme za stejné ceny, někdy i dráž. Nedostatečné financování nutí některé z nás projekty drobit a žádat u několika agentur. To není hamounství, ale holá nutnost. Navíc některé instituce samy rozhodly peníze určené původně na vědu pro všechny v instituci rozdělovat grantovým způsobem (Grantová agentura Univerzity Karlovy). Pak jakékoliv sčítání počtu grantů ztrácí smysl. Situace navíc zdržuje. Kvalitní grantová žádost vyžaduje pro pouhé napsání a vyplnění nezbytných formulářů alespoň dva týdny času, roční hlášení alespoň tři dny.

     

    Některé položky grantu jsou stále považovány za jakousi neslušnost. Např. cestovní výdaje. Když cestovní náklady na průměrný kongres v USA jsou zhruba 40 až 60 tisíc korun a na kongres v Evropě nejméně 20 tisíc na osobu, tak částka na cestovné převyšující 100 tisíc není přemrštěná. Doby, kdy nás zvali jako chudé příbuzné z Dálného východu, jsou chválabohu pryč a mezinárodní kontakty jsou pro racionální a úspěšné řešení projektu nezbytné.

  • Rozčlenění grantových prostředků na investiční a neinvestiční. Investičním je veškeré vybavení laboratoře. Spotřebovávání financí na “spotřební materiál″ v nedokonale vybavené laboratoři je mrháním peněz daňových poplatníků. Nechybějí jen nějaké extravagance, o kterých by člověk předpokládal, že je dobré je plánovat, ale chybějí váhy, mrazicí boxy, termostaty, centrifugy, spektrofotometry. I počítač dnes patří k základnímu vybavení, stejně jako kopírka. Nynější předpis členící finanční prostředky je škodlivý. Řešení spočívá buď v odstranění předpisu, nebo ve změně názoru na to, co je to investice.
  • Mzdové prostředky. Ve světě často i velmi kompetentní vědci mají mzdu z grantových prostředků. To mimo jiné umožňuje výměnu dobrých za lepší. U nás se z grantu ještě tak přilepší penzistovi a platí se “odměny″, jejichž funkce mi nikdy nebyla jasná. Těch dneska několik málo tisícovek je však příjemných. Pro světovou vědeckou komunitu je charakteristická mezinárodní migrace Ph.D. studentů a ″postdoků″. Ti jsou placeni z grantů, nebo je z grantu přidáno k jejich stipendiu. Nesporně odvedou velký díl práce při řešení projektu, jinak by jim nikdo peníze nedával. U nás je tato možnost omezená. Zhola nemožné je přijmout studenta ze zahraničí. Jsou prý jakési mezistátní smlouvy, které umožňují, že to nejde. Vědu však neposunují dopředu vousatí profesoři z knížek Jaroslava Žáka, ale čínští “postdoci″ z Harvardu. Na jedné straně staromilecky lkáme nad tím, že naši nejlepší mladí odjíždějí do zahraničí, a na druhé straně se uzavíráme nejlepším mladým odjinud. Řešením je odstranit brzdicí předpisy a rychle přepracovat již nefunkční mezinárodní kulturní dohody.
  • Vztah vysokých škol a grantového systému. Nositel grantu všude ve světě platí své mateřské instituci. Našich obvyklých 10 % z grantových prostředků je směšná částka. My však dostáváme tak nejvýš střechu nad hlavou, teplo, světlo a nářky ekononomického oddělení. A to fakultám zůstává nemalý majetek zakoupený z grantových prostředků. Dokud administrativa vysokých škol nezačne aktivně nositele grantů podporovat a poskytovat jim přiměřené a zaplacené služby, dotud se věda na vysokých školách ještě úplně nezabydlila.
  • Únik financí z grantů mimo vědu. Chápu učitele, jehož ústav má málo financí na výuku studentů, že použije grantové prostředky pro praktická cvičení. Chápu lékaře, že z grantu nakoupí katetry. Chápu, ale nesouhlasím. Umíme mistrovsky vytloukat klín klínem. Grantové agentury tu však nejsou od toho, aby zalepovaly díry ve financování školství nebo zdravotnictví. Studenti i pacienti mají prospěch z řešení vědeckého projektu ve zcela jiné a důležitější poloze.

 

Hráči a rozhodčí

 

 

 

Už pro velikost (malost?) naší vědecké obce se čas od času ocitneme v roli oponenta grantového návrhu podávaného svými kolegy. Máme tedy, co si zasloužíme. Přesto máme tendenci si stěžovat, že jsme sice grant dostali, ale...

Co všechno vědec pro svou práci potřebuje? Je to kontakt s nejnovějšími myšlenkami, které hýbou jeho oborem? Zcela jednoznačně ano, ale kde by na to měl vzít peníze? Zřejmě z grantu, protože projekt financovaný po dobu tří let musí reagovat na změny, které se za tu dobu ve světě udály. Nejde prostě říct první rok budu dělat toto, druhý tamto a třetí ono. Každý dobrý výzkumník se už po roce dostane tam, kde ještě nikdo nebyl, a jak odtamtud bude pokračovat, bude záležet na tom, co mezitím udělali ostatní. Vzhledem k typické hodnotě celkového ročního příspěvku 300 000 Kč na rok je zřejmé, že po zaplacení věcí naprosto nezbytných na cestovné nezbude. (Vím o případu, kdy oponent po zjištění, že projekt obsahuje požadavek na cestovné v celkové výši 20 000 Kč, projekt zamítl s odůvodněním, že autoři návrhu zřejmě hodlají finanční prostředky zneužít pro turistiku.)

Samostatnou kapitolu nářků představují tzv. investice, tedy přístroje potřebné k tomu, abychom získali odpovědi na kladené otázky. Nejsou peníze. Součástí grantu jsou i všechny přístroje nezbytně nutné pro navrhované experimenty. Když jsem se na americké univerzitě účastnil návrhu projektu plánovaného na tři roky, byl nám od NIH schválen nákup investičního vybavení ve výši 200 000 dolarů. Šlo o přístroje pro zavedení chromatografických metod, tedy žádná “high tech″. Ale tady jsme v rámci našich grantových agentur už zcela mimo mísu. Uvedená suma mi v našich současných grantových poměrech připadá nemyslitelná. Jiný zdroj peněz na přístrojové vybavení nemáme. Slovy Viktora Dyka “[...] ne živí, mrtví ne, tak něco uprostřed [...]″.

Existuje řešení, o němž mluví výše J. Herget. Rozdrobení a domluva. Proč by to však nemohli udělat oficiálně a žádat u nejbohatší agentury pouze o nákup přístrojů s odůvodněním, že peníze na provoz už získali jinde? Jistě existují i řešení, která by z dané sumy peněz vytěžila větší užitek. Ale jak už pravil jiný velký básník: “miluji vědci, mlčenlivé soudruhy″.

 

Jiří Wilhelm

 

 

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Diskuse

O autorech

Jan Herget

Jiří Wilhelm

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...