Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Ekologické pokusy ve střední době kamenné

 |  5. 6. 1995
 |  Vesmír 74, 333, 1995/6

Vesmír: MUDr. J. Vácha v eseji 74, 348, 1995/6 říká o vědě, že "usuzuje v podstatě stejně jako mladá dáma, která potkává při známé cestě do práce nápadně často jistého sympatického mladého muže: za tak vysokou častostí setkání možná něco vězí". V roce 1952 jste spolu s Františkem Proškem publikovali nálezy z převisu v Zátyní u Dubé. Loni a letos v blízkém okolí objevil a společně s Vámi vykopal Jiří Svoboda další tři převisy s podobnými nálezy. Vězí za tím něco?

V. Ložek: Dnes je tato krajina pískovců a písků velice chudá jak po botanické, tak po zoologické stránce. Zátyní - stejně jako další zmíněné další převisy - poskytlo velice bohaté nálezy měkkýšů a zčásti i obratlovců, o nichž není jasné, jak by v tomto prostředí mohli žít. V archeologickém kontextu je tam jedna fáze reprezentovaná střední dobou kamennou (mezolitem), tj. dobou lovců a rybářů, druhá kulturou lužickou, tedy rolníky a pastevci. Prvá spadá na počátek klimatického optima holocému (tj. doby poledové), druhá do konce tohoto optima. Vtip spočívá v tom, že podle nalezených ulit plžů tam kdysi muselo být dostatečně vlhko a mnohem bujnější vegetace než dnes. Jsou tam skalní druhy, o nichž si nedovedeme představit, že by dnes mohly žít na pískovcových skalách, takže musíme předpokládat, že v té době musely být okolní pískovce aspoň trochu vápnité.

Později, směrem k dnešku, nastal zvrat přírodních poměrů, takže kdysi poměrně bohatá krajina se změnila v chudou pískovcovou "pustinu", kde roste jen borovice, borůvky, vřes. Dnes v Zátyní žije 5 druhů plžů, tehdy jich tam však žilo 39. Nabízí se hypotéza, že se něco stalo. Po lužické okupaci zřejmě došlo ke zvýšené erozi a denudaci. Z toho by šlo soudit, že při degradaci krajiny sehrál roli lidský zásah. Ta shoda je v každém případě zajímavá.

Určité náznaky obdobných změn jsou i na Pálavě. Ukazuje se tak, že všelicos zajímavého se dá objevit i v krajinách, od nichž jsme si zatím mnoho neslibovali. Botanik Jiří Sádlo zde třeba objevil močál "U smrkové studánky", který je pozoruhodný tím, že ač rovněž leží v kyselém prostředí kvádrových pískovců, je sám vápnitý, takže se na něm mohly částečně zachovat fauna i flóra, doložené fosilními nálezy z převisů. Plyne z toho: i v pravěku nastávaly změny v úživnosti krajiny. Těžko to srovnávat s ekologickými krizemi dneška, podmíněnými hlavně rozvojem průmyslu, ale byl to lidský zásah, po němž následovala změna krajiny k horšímu.

Doklady o pravěkém osídlení známe i z jiných pískovcových krajin, např. z Českého ráje. Loni objevili strážci CHKO Labské pískovce osídlený převis na Brtnickém potoce, kde Slavomil Vencl z Archeologického ústavu AV ČR našel tutéž situaci.

Vesmír: Koncem doby bronzové a počátkem doby železné najdeme stopy osídlení v krajinách, kde dnes trvalá sídliště nejsou. Nesvědčí to o tehdejším přelidnění?

Ložek: Takových příkladů je mnoho, třeba i na Slovensku, jak potvrzují nálezy sídlišť ve značných nadmořských výškách (nad 1 400 m.) Lze to vysvětlit dvojím způsobem: Buď tlakem přelidnění, nebo tlakem vnějšího prostředí, a nejspíš obojím. Mohla klesnout úrodnost a destabilizovalo se podnebí, 500 let bylo převážně sucho. To může být příčinou i pohybu etnik. Dnes na srážkový deficit (např. na jižní Moravě) můžeme reagovat změnou druhu osiva. To v pravěku ještě nebylo možné, takže reakcí zřejmě byla stupňovaná pastva, což je doloženo na Pálavě a ve Slovenském krasu. Poučení, které z toho plyne, je zřejmé: svými zásahy do přírodního dění naši předkové provedli dlouhodobé a velkoplošné ekologické pokusy, jejichž výsledky by měly být vážným mementem dnešku.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné